Křižovatka
Křižovatka je místo, kde se silnice či jiné cesty kříží, tj. kde dochází k pohlavnímu styku. Mohou tak vzniknout zcela nové druhy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První křižovatku na světě založil Tarquinius Superbus, poslední král Řípa. Byla postavena na počest jeho oblíbené hry piškvorky. Během pár let se křižovatka stala divem starověkého světa. V roce 853 (všimněte si, že je to prvočíslo) byla na dnešním území Moravstánu postavena druhá křižovatka místními vesničany.
|
„RIMMER skočí do křižovatky pseudokaratistickým skokem a tím si přivodí něco jako natažení svalu“ | |
| Červený trpaslík - 29. Démoni a andělé Křižovatka | ||
Křižovatka ve čtvrtém hmotném rozměru[editovat | editovat zdroj]
I když bytosti ze čtvrtého hmotného rozměru (4hD) nepotřebují křižovatky díky možnosti objet se rovně, nemusí křižovatky stavět, ale přesto to dělají. Je to nejspíš proto, že jim připisují nějakou symboliku nebo se jim prostě líbí, když můžou pěkně troubit. Někteří odpůrci křižovatek však tvrdí, že 4hD mozek je prostě hloupý.
Stavba 4hD křižovatky[editovat | editovat zdroj]
Stavba křižovatky ve 3hD je překvapivě mnohem složitější než ve 4hD. Ve 4hD si vystačíme se světluškou, kouskem kartonu a špejlí. Postup:
- napíchněte špejli doprostřed kartonu
- napíchněte světlušku na špejli
- napíchněte karton ke 2 silnicím
- ještě si něco napíchněte (cvičně)
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Podle počtu a druhu cest, které se účastní křížení, rozlišujeme:
- křižovatky penetrativní heterosexuální - křížení hlavní a vedlejší pozemní komunikace
- křižovatky penetrativní homosexuální - rovnocenné pozemní komunikace, platí přednost zprava
- křižovatky penetrativní skupinové - složitější situace vzhledem k většímu počtu křížících se pozemních komunikací
- křižovatky orální - kruhové objezdy
- křižovatky asexuální - mimoúrovňové křížení
- křižovatky autosexuální - točny, obratiště
Účel křižovatky[editovat | editovat zdroj]
Křižovatka je kromě pomníku piškvorkám široce využitelná (nejen pro autofily). Vydělávají na nich:
- automobilky
- výrobci semaforů
- křesťané
A prodělávají...
- pojišťovny
- auta
- mrtci
Válečné využití[editovat | editovat zdroj]
Ve válce lze křižovatky využít jako účinnou obranu města před útočníky. Stačí před městem vybudovat hustou síť zatočených křižovatek, ve kterých se nepřítel bez mapy spolehlivě ztratí.
Tuto válečnou lest využila Korea ve válce s Američany, kde tak zastavila 162 obrněných tankových divizí. Problém byl, že tyto tanky zastavili až na cestě zpátky do Ameriky, protože doba postavení tohoto komplexu nebyla zrovna nejkratší.
Výsledky křížení různých cest[editovat | editovat zdroj]
Někdy dochází k neočekávaným výsledkům křížení, vyšším stupněm křížení jsou kruhové objezdy které dalším křížením vytvoří železničně silniční kruhové objezdy, nebo šalinově silniční velkokruhové objezdy říznuté semafory, křížením vodních toků vzniká například mimoúrovňové křížení potoků nebo silničně-říční kruhové objezdy, variant je nekonečně mnoho.
Příklad mimoúrovňového křížení potoků
Příklad silničně-říčního kruhového objezdu
Nejvyšší stupeň křížení cest
Vyšlechtěné pěšo-automobilní křížení
