Olomouc
„ | Olomouc je úžasná, až na ty kašny, špatně se do nich čůrá —Obyvatelka Olomouce, co nikdy nebyla jinde |
“ |
Olomouc (často také Yolomouc [čti: Jolomouc], Nubomouc, Holomóc či Šantovka city) je bývalé hlavní město Moravy. Tragickou shodou okolností však o tento status přišlo ve prospěch nenáviděného Brna.
Nyní se v tomto městě pohybuje největší počet lolitek v ČR (1000/km2). Tyto slečny se drží přísloví "Jen dvěma věcem není zima. Ledním medvědům a kurvám.". Tyto slečny lze potkat povětšinou v místech, kde se objeví obchod následujících značek: Tally Weil, Gate či Gucci/Louis Vuitton, kde čekají na svou celoživotní lásku. Pokud mluvíme o ústavech jako Buchenwald či Birkenau, největší počet lolitek můžeme nalézt na střední škole Zdravotnické a Gymnáziu Olomouc Hejčín. Tam máte problém projít mezi lidmi bez toho, abyste neměl oblečení špinavé od makeupu.
Nejlepší místo, kde studovat, je určitě Gymnázium Olomouc-Hejčín, zatímco na Slovanském gymnáziu nebo na Gymnáziu Olomouc, Čajkovského se to nevyplatí.
Studovat na Základní škole Stupkova 16 vysloveně nedoporučujeme. Naopak nabízíme skvělý, křesťansko-pedofilně založený institut ZŠ Mozartova v čele s ThDr. Zbyňkem Kundrumem.
Obyvatelé Olomouce se zabývají výrobou tvarůžků (zkomolenina výrazu twargle, pražácky syrečky). Po té, co se několik konzumentů otrávilo jejich výpary, byl prodej zakázán na celém území Evropské unie. Dokonce ani pokusy o export do Ruska (míchali je s vodkou) a Číny nebyly úspěšné.
Olomouckým podnikatelům se však podařilo sjednat výhodné kontrakty a zahájit masový vývoz tvarůžků na Měsíc, Mars a dokonce i na Neptun. Z toho důvodu byl vedle olomoucké katedrály zbudován kosmodrom.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na počátku 8. století se Prostějované rozhodli zbavit problémové skupiny obyvatel, a to zlodějů. Pro zlodějíčky vytvořili 20 km na sever malý pracovní tábor Nová Moravská Žumpa (NMŽ) (pojmenovaný z důvodu špatných hygienických podmínek, které v táboře vládly).
Tento nápad se zalíbil i ostatním moravským městům a NMŽ se velmi rychle rozrůstala. Za 100 let od vzniku se k moci dostal Viktor Olomouc a za použití bojových tvarůžků porazil brněnské vidláky. Město nechal opevnit a udělal ještě několik vítězných tažení po Moravě, ve většině případů se nepřátelé sami vzdali ze strachu z tvarůžků. Viktor do Žumpy přelstil většinu žen z okolí, a tak dovolil obyvatelům se biologicky rozmnožovat. Žumpa se na počest Viktora přejmenovala na Olomouc, a tak vznikl městský stát Olomouc. Za vlády komunismu v Česku se tento městský stát stal hlavním městem díku sociálnímu cítění obyvatel. Sovětský svaz dokonce daroval Olomouci technologie, obrovskou skupinu vojáků, díky nimž mohl vybudovat vlastní kosmodrom. Velká izolace způsobila obrovskou průmyslovou zaostalost města, zemědělství zde tvoří 99,9% hospodářství.
Umění[editovat | editovat zdroj]
Olomoučané jsou mezi Moravistánci proslulí svou láskou k umění a odvahou, s jakou přijímají experimenty umělecké moderny. Tato avantgardní povaha Olomoučanů se snoubí s tradiční moravistánskou zálibou v socialismu a není divu, že tzv. socialistický realismus (sorela) je v Olomouci velmi oblíben a ctěn nade všechny ostatní umělecké styly. Ve velkém opovržení je pak na druhé straně katolické baroko.
Jako projev své převažující umělecké orientace proto koncem války Olomoučané kladivy otloukli bezcennou výzdobu zastaralého radničního orloje a obrátili se na mistra Karla Svolinského, který v padesátých letech vyzdobil radniční orloj mozaikou socialistického dělníka s kladivem (nebylo to kladivo, jelikož to byl převlečený zemědělec, který nikdy předtím věc ve svých rukou neviděl, nikdy to nezjistil) a destilujícího chemika (pracujícího inteligenta), kteří dodnes z orloje shlíží na olomoucké Horní náměstí (dříve Masarykovo). V stejném stylu byly nahrazeny i figurky zpátečnických svatých plastikami oslavujícími dějinné vítězství pracujícího lidu. Olomoučanům se nová výzdoba orloje tak líbila, že Svolinského po dokončení práce oslepili, aby nemohl obdobné dílo vytvořit jinde. To také vysvětluje unikátnost tohoto orloje.
Pouze odpor pražských byrokratů prozatím zabránil tomu, aby byl olomoucký socialistický orloj zapsán mezi skvosty Světového kulturního dědictví UNESCO. Významnou památkou je i morový sloup. Tenhle název je ale zcela špatný, jelikož v Olomouci mor nikdy nebyl. Olomouc byl sužován vlnami hladomoru, Olomoučané si tak dlouhé slovo nedokázali zapamatovat, a tak ho zkrátili na mor.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Díky velké oblibě socialismu si Olomoučané vytvořili vlastní náboženství Socám. Socám má jako Islám pět základních pilířů :
- Každý Olomoučan musí pronést "Není boha kromě Marxe, Stalin je Marxovým poslem"
- Olomoucké kostely se 5x denně naplní, lidé se otočí k Leninovu Mauzoleu a pronesou "Čest práci soudruhu!", poté následuje minuta ticha.
- Všechno patří všem, něco některým a nic nikomu.
- Květen je měsíc práce. Všichni dospělí Olomoučané musí pracovat od východu slunce po západ.
- Každý olomoučan musí alespoň jednou za život navštívit Leninovo Mauzoleum. Pokud mu to zdravotní podmínky nedovolí, je zapsán do tzv. pořadníku na prohlášení za hříšníky světa. Pokud do 24 hodin od chvíle zápisu nepředloží olomoučan zakoupenou letenku do města Leninova, zápis v pořadníku bude automaticky přesunut do knihy Hříšníků světa (zajišťuje systém WOSS - World Olmik System Sinner).
- Vlastní pořadník hríšníků má jednorozměrnou strukturu se zásobníkovou funkcí LIFO, to jest poslední tam, první ven, takže na první se nedostane a poslední si to vyžere jako první.
- V olomouckých chrámech jsou občas k vidění velké věci
Hlavním dekameronem celého systému Socám je první vydání útlé strojnické příručky z roku 1845 (ISBN -65440-460-465) s názvem "Tož šróby vvalim do kebule". Je vázán v králičí kůži a iridiovým inkoustem signován IKNO. Tedy něco ve stylu "jsem tu, abych se napásl a vy možná se mnou".
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Již v roce 2000 vyrazily na olomoucké polní silnice první traktory Zetor Y-1 (vyráběny v podniku Agrostroj Prostějov). Z kapacitních důvodů se 12. olomoucký diktátor rozhodl nakoupit dvojici ruských tramvají Yvanov, jejich obrovskou výhodou byla nepotřebnost kolejí. Tramvaje si na polních silnicích razily vlastní koleje. Navíc v době záplav způsobených rozvodněnou Moravankou se daly použít jako ponorky. V současné době je hromadná doprava zrušená z důvodu velkého množství černých pasažérů.
Olomoučané se nejraději ve městě pohybují pěšky. Kvůli absenci automobilů ve městě mají Olomoučané velké problémy přecházet přechody v jiných městech, samozřejmě pokud mají odvahu vyrazit za hranice svého městského státu. K přepravě používají obuv zvanou "bagančata". Tuto obuv si sami vyrábějí, a proto potřebují 1 až 2 nové páry měsíčně.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Jedničkou mezi olomouckými sportovními týmy je fotbalový celek Σίγμα Ολομώς. Ač je to k nevíře, tyhle borci se drží v nejvyšší fotbalové soutěži bez úplatků (ne na dlouho, nemají na ně peníze). Bookmakeři si tento jev vysvětlují schopností olomouckých fotbalistů krást nepříteli míč z kopaček včetně kopaček.
Olomoučané by se jistě prosadili v hokeji, kdyby měli vlastní stadion a nemuseli hrát na zamrzlé Moravance. Pře100 hrají českou nejvyšší soutěž, Sextraligu levnýho hokeje. Známější než vlastní tým jsou Holomouc Hokej Húligans. Tato radikální část fanoušků proslula svým výjezdem při zápase do Prostějova, kde došlo ke střetu dvou tuctů Húligans a penzisty Vladislava. Polovina Olomoučanů skončila na Krchově, zbytek utrpěl těžkou újmu na zdraví. Za zmínku jistě stojí i basketbalový tým BK "metrpadesát" Olomouc. Tito hoši bojují i přes svůj výškový handicap. Dospělý Olomoučan dorůstá pouze do výšky 150 cm.
Olomouc disponuje i dorosteneckým florbalovým týmem(dospělí Olomoučané nepochopili pravidla). Chlapcům se líbí, že místo standardních hokejek používají větve a míček nahradili bramborou. Chlapci i přes velký talent ještě nedokázali postoupit z nejnižší soutěže díky agresivitě a celkové psychické nevyrovnanosti. Ve většině zápasů totiž přelámou větve o soupeřova záda do patnácté minuty. Abych předešel nějaké mystifikaci, tak musím podotknout, že pár dospělých jedinců se v tomto klubu objevuje a jsou to bafuňáři každým coulem. Člověk by dokonce řekl, že se učili od těch nejlepších v zemi...
Technologie[editovat | editovat zdroj]
Již sám Holomócký Horloj (dále jen "HH") vypovídá o zjevné úrovni technologické. Olomouc má ohromnou výhodu, kterou kompenzuje nevýhodu lokality morava. Totiž že leží na spojnici Polsko - Vídeň a tamní pošťáci v nedalekém centru počty mají právo porušovat poštovní tajemství, tedy ví mnohem více, nežli průměrný středočech.
První ryze Olomouckou technologickou ukázkou je malý kosmodrom. Takový OB. Olomócký Bajkonůr. Zprvu šlo o hračku, jenže architektům se to jaksi vymklo z rukou a po dekódování měřítka plánu 1:500 zjistili, že jde o měřítko 1:50, což bylo dáno do jisté míry metodami utajení. Co enten kozmodróm umí?
- navádět rakety
- svádět rakety nepřítele jinam
- odvádět pozornost od skutečných problémů
- svádět mraky a tím ovlivňovat počasí na Hané a tím i kvalitu Hamé.
Následující obrázek demonstruje kolosální technologickou špičku Olomóca, jíž je právě kozmodróm BOSS (boss je vojenská zkratka "Bojového Olomouckého Systémového Střediska" a se šéfy nemá zkratka zkrátka nic společného. Jestli sedí nějaký boss uvnitř, nebo tu krávu pilotuje, je fuk.)