Pakov nad Jizerou
| Pakov nad Jizerou | |
|---|---|
 | |
|
| |
| základní data | |
| status: | město |
| kraj: | Ráthův |
| okres: | Mladoboleslavský |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 27,01 km² |
| obyvatel: | 4500 |
| zeměpisná šířka: | 50°28'56" |
| zeměpisná délka: | 14°56'29" |
| nadmořská výška: | 220 m |
| PSČ: | 294 01 |
| adresa úřadu: | Morové náměstí 666 |
| starosta: | Ing. Štěpánová |
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Pakov nad Jizerou na české Wikipedii. |  |
Pakov nad Jizerou je město, které je důležitým dopravním uzlem a průmyslovým centrem Pojizeří. Někteří však za toto centrum mylně považují sousední Mladou Boleslav. Nad městem se tyčí Pakovský hrad, slavné sídlo Paků z Pakova. Jako každé správné město má i Pakov své vlastní koupaliště, čutálistické hřiště a za městem malé úhledné ghetto.
Založení města[editovat | editovat zdroj]
Město založil Pako, který po rozvodu se svojí ženou zůstal pouze s holou prdelí. Jeho žena Páka si nechala jeho statek, ze kterého později vyrostla Nová Páka. Tchýni připadla Stará Páka. Pako tedy odešel dále na západ až k Jizeře. Zde se usadil, neboť zde bylo hezky, plno strdí a Pako navíc neuměl plavat.
Na březích řeky Jizery tedy vybudoval svůj skromný dvorec. Osada se rozrůstala a od pánů ze Zvířetic dostala městská práva, mimo jiné právo pořádat pravidelné trhy a závody prasopsích spřežení.
Znak[editovat | editovat zdroj]
Na znaku se nachází Bílá věž, tzv. Pakovanka, na rudém poli. Jelikož se v současném Pakově žádná bílá věž nenachází, stejně jako červené pole, nabízí se sposta možností výkladu:
- Bílá věž = Minas Tirith, červené pole = obléhající mordorská vojska;
- Bílá věž = původní Pakův dvorec, červené pole = maková pole.
Armáda[editovat | editovat zdroj]
Obranu Pakova zajišťuje Rota Nazdar, disponující postarší vojenskou sanitkou a zabavenou výzbrojí Lidových milicí. Pod velením generála Marhoula se zúčastnili obléhání Tobruku, jelikož jim ale vypovědělo službu chlazení u divizního výčepního zařízení, musel se celý český kontingent vrátit s nepořízenou zpět domů.
Pakovské nádraží disponuje několika bojovými verzemi šukafonů, které mohou bez prodlení zasáhnout v celém Pojizeří. Přístup k nádraží je chráněn mohutným Pakovským hradem, z jehož věže mají obránci rozhled do celého kraje.
V pakovské loděnici se dokončuje výstavba několika nových křižníků. Bohužel musela být kvůli krizi pozastavena, hlavní dodavatel necek totiž zkrachoval.
Rákosový průmysl[editovat | editovat zdroj]
V dřívějších dobách byl Pakov celosvětově známý svými výrobky z rákosu např. taškami, botami, kabelami a rohožemi. Rákos se dovážel z celých Čech, dokonce i z dalekého Slizska. Pakováci byli obyvateli okolních obcí označováni jako rákosníci.
Bohužel s příchodem globalizace přišel i konec pakovského rákosového průmyslu. Vietnamští rákosníci používají vlastní rákos, který, jak je všeobecně známo, ve Vietnamu rosto všude a v mnohem větším množství než na pakovských rybnících. Někteří výrobci se dokonce nezdráhají používat rákos umělý. Tato nekalá konkurence přivedla Pakováky na buben.
Orobinec[editovat | editovat zdroj]
Orobinec je pakovský vodník a rákosové monstrum, které již od pradávna požíralo nešťastné kolemjdoucí. Během policejního zásahu chycen a usušen. Momentálně je vystaven v Museu Pakovska
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Ignác Linek – barokní skladatel, vynálezce notových linek
 |
Pakov nad Jizerou na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Pakov nad Jizerou“ na celým internetu. |
