Močovice
Močovice (inglyš "Pisstown") je díra v zemi, někdy označovaná jako „vesnice“ ve vzdálenosti okolo 3 km od města Čáslav v okrese Kutná Hora. Marně se zde snaží přežívat okolo 400 (zaokrouhlujeme na 0) velice podivných tvorů blíže podobných opicím, částečně křížené s méně inteligentní formou člověka.
Výhled[editovat | editovat zdroj]
Z Močovic není skoro žádný výhled do okolí, protože leží v nadmořské výšce přibližně -254, přesněji podmořské výšce 254 m. p. m. Vidět bývá za dobrých podmínek pouze nejvyšší hora na světě („Čáslavská skládka“ nebo též nazývána „Kopeček sraček“).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec se poprvé objevila v nějakých papírech v roce 1324.
Už ve 14. století byla ve vsi hospoda, což dosti poukazuje na sklony zdejších obyvatel k alkoholismu. V roce 1584 se zde objevil první novodobý tyran, odborně nazývaný „učitel“. V 17. století byly Močovice vypáleny Alfrédem Nobelem a dalšími Švédy. V roce 1680 byl v obci první hladomor, který se zde od této chvíle objevuje v pravidelném intervalu (přibližně jednou za 2 měsíce, kdy hladomoru podlehne maximálně 50% obyvatel). Jediný rozvoj vesnice přišel na přelomu 19. a 20. století vystavěním cukrovaru a cihelny. Když lidé později pochopili, že zde nejsou dostatečné podmínky na dlouhodobé přežití, cukrovar a cihelna skončili a cenný komín bývalé cihelny se stal jedinou Močovickou památkou. Vedení obce však rozhodlo a na místě zbouraného komína již stojí několik domů, neboť ty mají samozřejmě větší cenu než nějaká historická památka.
Bývalo to tu "obyvatelné"[editovat | editovat zdroj]
V roce 1932 v Močůvkách (pouze zdrobnělina slova Močovice) byly: cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Močovicích, holič, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, stáčírna lahvového piva, 16 rolníků, řezník, 2 sedláři, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví.
Dnes se tu nachází obchůdek a hospoda.
Název "Močovice"[editovat | editovat zdroj]
Název bývá často chybně odvozován od takzvaného močení prádla či močálů. Název je však pouze odvozenina z 14. století, kdy zde zdejší obyvatelé při procházkách tradičně a vždy močili do místní řeky Klejnárky.
Řeka[editovat | editovat zdroj]
Řeka Klejnárka se ze své zkázy při protékáním Močovicemi nevzpamatovala dodnes a občas se tak za trest vylije ze svého břehu a zatopí Močovice vodou na pár let dopředu. Tomu moc nepřispívá ani nedávno vystavěný velice kvalitní splav, který se skoro vůbec nerozpadá. Řekou je napouštěn i místní rybník, který už se ono milé vedení obce málem pokusilo zničit. Rybník bývá tradičně na zimu vypouštěn, aby bruslení nezpůsobovalo v zimě dětem nadměrnou zábavu.
Blízká témata[editovat | editovat zdroj]
