Mšeno
Mšeno je malá víska ve Středočechistánském kraji, která se proslavila výrobou pochcanéslámy. Že jste se přiblížili ke Mšenu poznáte podle neskutečného smradu. Pobyt ve Mšeně může být smrtelný.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Založení[editovat | editovat zdroj]
Mšeno založila v roce 100 let za vopicema kněžna Mšenuše. Jelikož trpěla komplexy ze své bývalé nejlepší kamarádky Libuše, která se na ní po získání své slávy vykašlala, chtěla si založit své vlastní město které se bude dotýkat hvězd. Mšeno se však jaksi zpozdilo ve vývoji a tak i po deseti letech, kdy se ho Mšenuše snažila vypiplat na výsluní, se stále drželo v roce 100 let za vopicema. Když si uvědomila, že tímto městem si ztracenou kamarádku nevybojuje, odešla zakládat další beznadějná města v sousedství, jako třeba Mělník.
Počátky průmyslu[editovat | editovat zdroj]
V 17. století jeden z mšenských vidláků v podstatě náhodou objevil dnes pro Mšeno nepostradatelnou komoditu. Smícháním suché trávy a jedné přísně tajné látky vznikne velice pevný, výživný a silně zapáchající matriál zvaný pochcanásláma. Mšeňané jí využívají téměř na všechno, především jako hnojivo na svá slaměná pole, dále také ke stavbě domů nebo jako pokrývku hlavy. Ve Mšeně se z ní také vaří místní specialita Vařená pochcanásláma. Pochcanásláma je také hlavím materiálem mšenské bitevní slámky.
Roku 1847 se zde narodil Josef Ladislav Píč, vynálezce pokrmu zvaného piča.
Revoluce léta páně 2007[editovat | editovat zdroj]
V roce 2000 došla do Mšena proslulost bojových šalin. Bohlužel Mšeňáci tehdy neovládali hantec a tak si tento pojem přeložili jako "Bojová sláma" což je dovedlo k nápadu, sestrojit si své bojové vozidlo, využívající zdejší výrobek. Po šesti letech neměl projekt daleko k ukončení, jelikož Mšeňákům se se nedařilo vynalézt způsob, jak připevnit kolo ke zbytku vozidla. Naštěstí byl nalezen starý trakař na dvoře jednoho vidláka. Po několika menších úpravách byl sestrojen prototyp Bojové slámky typ-1- Zemědělec. Jako střelivo se používala pochcanásláma. Při testech na přespolních králících se ukázalo že zbraň je ničivější, než se čekalo. Všichni králíci v okruhu 100 m od dopadu se téměř okamžitě zadávili. V okruhu 500 m pak měli trvalé následky.
Starosta tím byl tak nadšen, že okamžitě nechal vycvičit posádku, která se stávala z velitele, řidiče a kydače hnoje a nechal vyslal je do útoku na prahu. Když dorazili k Hradu, zaútočili na hradní stráž, která nebyla schopná se této zbrani bránit. Zemědělec se bohužel neprotáhl dveřmi, což zachránilo našeho prezidenta před jistou smrtí. Vašík teď stál před důležitým rozhodnutím. Nechtěl riskovat útok na své naivní poddané, na druhou stranu nechtěl obětovat žádnou ze svých držav, ze kterých pravidelně dostával úplatky. Zvolil mazaný kompromis, namluvil vidlákům, že ze Mšena udělá dokonalé město ( dokonalým městem samozřejmě myslel město obyčejné. I přesto, že Mšeňáci nazývali Mšeno "Historickým městem" (schovávali se za to, že Mšenuše říkala Mšenu "Mé město"), na mapách bylo označeno jako vesnice). Vidláci tedy odešli, spokojeni s tímto obchodem odešli z Prahy a už se nikdy nevrátili, protože zapoměli cestu. Od té doby je Mšeno údajně město. Nevěřte tomu.
Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]
Rozloha[editovat | editovat zdroj]
Nikdo neví přesnou rozlohu vesnice. Kvůli silnému puchu totiž zatím nikdo nebyl schopen Mšeno přesně změřit. Odhaduje se že Mšeno má zhruba 2 km čtverečních, bez polí 300 metrů čtverečních. Tyto údaje však nejsou podložené.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
I obyvatelstvo Mšena je velkou záhadou. Vědci se domnívají, že se jedná o samostatnou větev homo neerectus, odvíjející se od homo erectus. Tento druh se vyznačuje velice malou mozkovnou a zakrnělými čichovými orgány, které jim umožňují přežít v jejich nehostinném prostředí. Dále mají zakrnělé ještě jiné orgány a vyznačují se nízkým ochlupením a plešatostí, proto si na hlavu dávají pochcanouslámu. Tento druh je endemit, nevyskytuje se nikde jinde na světě. Další zajímavostí jak tohoto druhu, tak i celého Mšena je, že si drží stálou populaci 6 lidí: starosta, starostův syn a 4 vidláci, kteří střídavě provozují naprosto všechna potřebná zaměstnání.
Nemovitosti[editovat | editovat zdroj]
Centrem města je malé rozkopané náměstí a k němu přiléhající okopčenina Svatofítského chrámu z dob kněžny Mšenuše. Obojí se bude opravovat. Kolem náměstí je rozeseto několik domů a to celé je pak obklopeno slaměnými poli. Na západní straně náměstí je díra na výrobu pochcanéslámy.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dnes je vesniceska převedena na nejmenší stát ve vesmíru. Státní zřízením je diktatura s deficitem 999 065 584 358 647 (není prvočíslo) mšenského uhlí. Což je ta nejdražší měna, protože jak víme Mšenská diktatura žádné uhlí nemá. Mšenský diktátor z rodu Machovců si dělá zálusk i na území Bohemie a to na území obce Bechlína.
