Svatý Martin
| |
|---|---|
| Svatý Martin | |
| Biografické informace | |
| Pohlaví | muž |
| Narozen | 316 |
| Úmrtí | 8. listopadu 397 |
| Náboženství | militantní křesťanství |
| Tituly | biskup |
Dobré skutky |
vypálení lesa v Bretani |
„Pac a husu.“
- Svatý Martin
Svatý Martin je jeden z nejdůležitějších světců. Přináší pečenou husu a občas i krystalický dihydrogenmonoxid.
Život[editovat | editovat zdroj]
Svatý Martin se narodil jako úplně normální Martin v Kamenci[1] na území Dolních Uher a byl to Maďar jako poleno i když jeho otec byl řípský voják. O matce není nic známo, je dost možné, že byla jen náhradní a otec vedl šťastný staromládenecký život. Martin se se svým otcem často stěhoval, protože nomádský život byl tehdy v kurzu a vojáci nezůstávali dlouho na jednom místě, aby nezapustili kořeny a nezareznul meč v pochvě. Martina to bavilo, protože CK Řím[2] byla slušná cestovka, on jako nedospělý to měl all inclusive zdarma a viděl kus světa.
Po studiích v jeslích a mateřské škole jej otec přihlásil do vojenského výcviku v Itálii a syn tak kráčel v otcově šlépejích. Zapichování nepřátel mu docela šlo a tak byl brzy povýšen a nebýt toho, že potkal křesťanské mudrlanty z Egypta a Sýrie, určitě by to dotáhl minimálně na desetníka, možná i setníka. Otec a macecha jeho nadšení nesdíleli, ale pořád to bylo lepší než kdyby se zajímal o pojišťovnictví nebo knihovnictví, i když jeho slušné chování i k otrokům nešlo ani jednomu pod fousy.
Vrcholem jeho pánbíčkaření pak byla událost jedné zimy, kdy potkal polooděného přívržence guerillového squattingu, který jej žádal o almužnu[3]. Protože bylo ale dávno po výplatě a Martin byl švorc jak státní kasa, rozetnul mečem svůj červený plášť, aby se podělil. Jak to mělo kompenzovat chechtáky na polívku v bufetu, které somrák čekal, to nevíme, ale asi to zabralo, protože následující den měl Martin sen. Ve snu se mu zjevil Ježíš a řekl, že co učinil tomu chudákovi, bylo jako by to udělal jemu[4] a tak se Martin nechal sofort pokřít a byl z něj najednou vopravdický křesťan.
Po křtu se Martin rozhodl, že nemá rád lidi a tak dal vale armádě a šel poustevničit. Nutno dodat, že život bez televize, internetu a porna mu vlezl na mozek a tak se vyučil exorcistou. Vymítání ďábla mu slušně vynášelo a umožňovalo mu spojit předchozí bojové zkušenosti s duchovním poznáním. Když ho to zmohlo, vrátil se k poustevničení a žil zcela sám v lůně přírody. Jenže jak to bývá - stanete se poustevníkem a začnou vám tam chodit lidi a tak měl Martin brzo mnoho následníků.
Brzy nato abdikoval na život biskup v Tours[5] a Martin byl pozván na návštěvu. Tam jej zaskočili tím, že z něj udělali biskupa, což nikdo nečekal a najednou byl zámožný, mocný a považovaný jako Svatý Valentýn, co byl taky biskup. Martin ale to biskupování vůbec nebral vážně, nechtěl bydlet v domě plném zlata, sametových polštářů a dobrého jídla a tak bydlel s ostatními squattery před branami ve skromných chatrčích. Prostým lidem se to líbilo, vrchnosti ani za mák, ale nemohli s tím nic dělat.
Naštěstí se Martin rozhodl, že je třeba mírumilovné křesťanství nacpat místním galům do kebule za každou cenu třeba i mečem a tak vyrazil do boje. Známý je jeho přínos ke klimatické změně, když nechal v Bretani vykácet pro pohany posvátné hvozdy. Jejich následným vypálením uvolnil do atmosféry několik megatun CO2, ale protože to bylo ještě před Grétou, nikdo to nepočítal. Místním eliminací lesa přinesl práci, peníze a lidé se namísto lovu zvěře mohli začít věnovat zemědělským pracem a mohli trávit více času z všedního dne na sluníčku a neděli v kostele.
Narozdíl od slušných svatých Martin nezemřel mučednickou smrtí, ale normálně na zhnisanou záděru na palci levé nohy, která jej xmrti vyčerpala. Jeho kariéra světce tak byla ohrožená a hrozilo, že se věčné slávy nedočká. Naštěstí se pohřeb konal 11. listopadu 397 a oproti všem předpokladům začlo takhle pozdě na podzim z ničehož nic sněžit. Tento zázrak byl akceptován církevním koncilem a jeho svatořečení bylo potvrzeno.
Význam svátku sv. Martina[editovat | editovat zdroj]
Oslava svátku sv. Martina je důležitým momentem v životě křesťana. Zatímco o Velikonocích je povinné se přejídat vajíčkovým salátem, vařenými vejci a nádivkou z kopřiv, o tento svátek je požadována konzumace husy. Zatímco konzumace vajec přispívá k obohacení atmosféry sirnými plyny, konzumace hus dává práci specialistům na žlučník. Pije se zpravidla Svatomartinské víno, což je mladé víno, které už není burčák, ale je už trošku čůčo a tak si movití lidé mohou doporučit liturgicky obhajitelnou kocovinu.
I Svatém Martinovi se říká, že přijíždí na bílém koni. Svatý Martin je tedy Bílý jezdec, o kterém zpívá Daniel Landa a ten sype sníh jak Fibingerová anabolika.[6]. Z neznámých důvodů Svatého Martina nemají rádi silničáři. Naopak se k němu vroucne modlí všichni, kdo někam cestují atomobily, dálkovými autobusy a vlaky. Je velmi oblíbený u autoklempířů a dealerů zimních pneumatik.
- ↑ Dnešní Szombathely.
- ↑ Na tehdejší poměry. CK Wehrmacht byla mnohem lepší cestovka a podnikala mnohem delší zážitkové zájezdy za mnohem nižší ceny.
- ↑ To je taková květomluva. Ten somrák normálně žebral.
- ↑ Což je velmi zajímavé, protože když Martin zapichoval nepřátele, tak to bylo cajk, ale jakmile se jednou podělí o pláštěnku - najednou je to dobrý skutek.
- ↑ Taky cestovka.
- ↑ Což opět ukazuje, jak mohou rasistické texty být nadčasové.