Knihovnice

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Ook!“

- knihovník na Neviditelné univerzitě
Dospělá, vyvinutá knihovnice. Počátek 20. století, Královská knihovna, Londýn. kolorováno

Knihovnice, anglicky librarian, německy Buchbändigerin, je svérázný jedinec, zpravidla ženského pohlaví. Náplní její existence je krocení tužeb informacíchtivých uživatelů knih a dodržování výpůjčního řádu. Knihovníci, tedy mužské obdoby knihovnice, jsou vzácná odchylka od normálu a proto se jimi zabývat nebudeme.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Knihovnicí se žena nestává, knihovnicí se žena rodí. Když se hledá nová reinkarnace Dalajlámy, jsou dítěti předhozeny osobní věci předchozího vládce Tibetu. Pozná-li je, je to on, probíhají oslavy, nealkoholické pivo teče proudem a mniši se samou radostí postí o tři dny déle. S knihovnicemi je to podobné - před ženské mimino je položena Barbie, vařečka, akumulátorová vrtačka a Platónova tetralogie. Pokud devčátko uchopí jako první knihu, je ztraceno a její další kariéra je věštbou předurčena. Uchopí-li vrtačku, jedná se o praktickou ženu, která přinese do budoucího manželství blahobyt. Vařečka znamena, že zastane většinu domácích prací a budoucí manžel se může soustředit na management základu státu. Barbína znamená, že bude na střední škole oblíbená a do manželství může přinést cenné sexuální zkušenosti, výdělek z účtu na OnlyFans a pár pohlavně přenosných chorob.

Podlehnout svodu romantických knih je tak snadné.

Pravé knihovnice jsou od dětství zádumčivé, plaché a pěstují si drdol. Drdol je tajným poznávacím znamení všech osob posedlých tištěnými znaky - češtinářky, matikářky, knihovnice a domovnice - ty všechny jej mají a již při prvním setkání tak vědí, že jednají se spřátelenou entitou. Knihovnice od útlého mládí syslí knihy, po nocích je přerovnávají a oprašují. Ve vzácných případech si dokonce za knihy schovávají různé talismany a drobná tajemství - pramínek vlasů milovaného vysportovaného spolužáka, kondom, který do vdavek dávno projde a deníček. Psaní deníčku je vyšší level a podle toho se vyspělost knihovnice snadno pozná. Je-li opatřen zámečkem, znamená to, že si dotyčná už vyhlédla obět svých chlípných tužeb a přeřadila z módu "divná" do módu "psycho". Z psychologického hlediska se jedná o prakticky hotovou knihovnici se vším všudy a obvykle chybí už jen výplň dekoltu.

Ač je to k nevíře, propadnutí kultu knihy je okolím obvykle schovívavě přehlíženo. Prvním varováním, že s dívenkou není cosi v pořádku je používání baterky pod peřinou, kde si dotyčná čte. Rodič, obvykle matka, tuto záležitost zpozoruje, ovšem nevěnuje ji patřičnou pozornost. Dívka záhy propadá kouzlu tištěného slova a po nocích adoruje Guttenberga, což je jeden z nižších démonů pekla, který lidu ve středověku podstrkával knihy, aby neměli čas na hnojení, okopávání a jiné činnosti spojené s bramborami a krávami. Krátce poté nedospělá knihovnice objevuje poezii, básničky, červenou knihovnu, Komunistický manifest a je nadobro ztracena. Fyzické násilí se v tomto stadiu neosvědčuje, protože knihovnice si pak do života odnáší i touhu po BDSM praktikách.

Plný potenciál knihovnice začíná rozvíjet až s odvržením domácí literatury a první návštěvou knihovny. Monumentální vzhled chrámu knih zanechává v dívčině hluboký dojem a srdce ji buší až k infarktu, když si nese domů první beletrii. Přes dívčí románky až po těžkou romantickou literaturu spěšně chvátá k okultním vědám a nauce o dialektice. S prvním přemítáním o smyslu bytí je knihovnice zatracena k věčnému utrpení, jen zřídka kdy přerušenému výbuchy hladu a nenaplněného sexuálního puzení.

Profesní život[editovat | editovat zdroj]

Dokáže-li si knihomolka, jak se novickám říká, přiznat svou závislost na přísunu písmenek, je možná léčba pomocí intravenózně aplikované televize, Instagramu a jiných sociálních sítí. Taková knihomolka má šanci na návrat do normální společnosti; nezřídka se dokonce stává, že s kámoškami propaří nejednu noc na diskotéce a pak opilá ukazuje panímandu na Karlově mostě turistům z Japonska, Číny, Brna a jiných méně rozvinutých oblastí. Neodkáže-li to, nastupuje do knihovny na výpomoc, takzvaně "na zkoušku", ale to je jen formalita.

Ostatní knihovnice takovou novicku vezmou mezi sebe a ukáží jí Výpůjční řád. Výpůjční řád je Svatým písmem knihovny se schopností vypálit se do sítnice a zůstat tam navždy jako videoklip Michala Davida. Po iniciačním obřadu v podobě prvního založení knihy do regálu je knihovnice stále v nižším ranku než její kolegyně, ale energie knih již dávno proudí její nervovou soustavou. Vrchní knihovnice, jakási Matka představená řádu, podvědomě podsouvá novicce další a další knihy, aby rozvinula její potencionál. Zanedlouho je z novicky řádná knihovnice s otevřenými čakrami a schopností vyslovit ono magické "Psst!" takovým způsobem, že by to donutilo i Lazara vstát z mrtvých, zamést podlahu, utřít prach a s poklonou odejít hnít na nejbližší hřbitov.

Kromě útočného "Psst!" ovládají knihovnice i několik nadpřirozených schopností. První z nich je schopnost orientace v časoprostoru knihovny i bez GPS. Zlí jazykové tvrdí[zdroj?]­, že knihovnice se mezi knihami neorientuje, ale že je jejich součástí[1]. Druhou je schopnost citovat z jednotlivých knih krátké útržky. Touto znalostí lákají a vábí nedospělé jedince ke Kultu, aby jej posléze pohltily a vysáli z něj veškerou světskou radost. Knihovnice mají oči jako rys a dokáží identifikovat krádež knihy neskutečně rychle. S pomocí knihovnického Abakusu jsou schopny též zjistit, že máte knihu v držení příliš dlouho a napařit vám pokutu. Za několik pokut následuje důtka, násilí a otroctví v archivu[2]. Umějí dokonce hledat bez použití Google a vědí toho kolikrát víc než průměrná manželka.

Plná tranformace v plnotučnou knihovnici přichází nejen s drdůlkem, ale též pohodlným oblečením v podobě pleteného svetru, volitelně s pletacími jehlicemi v účesu a tichým, leč důrazným poklepáváním nehtu o dřevěnou desku stolu, když všichni nesedí na svých místech a nezízají do knih, ale např. si objednávají pizzu na mobilu či s někým dopisují na bezdrátovém telegrafu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V soukromí knihovnice nezřídka oplývají kočkami, což je evoluční znak příslušnosti k čarodějnicím. Pámbů zaplať, estetická chirurgie už pokročila natolik, že je bradavice na nose se třemi chlupy pouze volitelná a nikoli bezpodmínečně nutná součást uniformy. Knihovnice jsou nespolečenské, pouze jednou za čas pořádají sabaty, tzv. knihovnická sympozia. Na sympoziích se dozvídají, jak řadit knihy podle barvy, materiálu hřbetů, opotřebovanosti a abecedního pořádku. O přestávkách pijí roztodivné hipsterské nápoje, zejména černý čaj, což je obyčejný výluh z Čarovného bejlí Ponikelské báby bez cukru a tudíž bez jakékoli přidané radosti. Knihovnice milují svou tajemnost, depresi a samotu a proto je počet stolečků se židličkami obvykle v poměru 1:1 s počtem účastnic.

Dalším z dědictví po magií posedlých divoženkách je pečlivě utajované sexuelní puzení, které knihovnice mají zejména jsou-li ve volné přírodě. Jasným důkazem toho je úzká sukně, punčochy se švem vzadu, nízký podpatek, kostěné brýle a vilný výraz nasupené matikářky, když si jdete půjčit Stručnou historii času od Stephena Hawkinga, cestopis po Středním povltaví, Chemické tabulky pro střední školu nebo Sbírku algoritmů v Javě namísto Necronomiconu nebo Grimoáru okultních věd. Knihovnice totiž chtějí, abyste byli vzdělaní, ale zároveň baží po tom, abyste propadli nízkým pudům a vypůjčovali si tzv. "krásnou" literaturu. Proto při dotazu na doporučení obvykle pohotově nabízí sborníky Markýze de Sade a Charlese Bukowskiho. A sebrané Amatérské rádio, což je brak plný tajuplných diagramů a prvotřídního mlunoporna.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Největší sabat knihovnic se koná každoročně v Praze pod názvem Svět knihy. Je to největší koncentrace knihomilek, knihovnic a spisovatelek na našem území. Extrémně nebezpečná záležitost, vstup jen na vlastní nebezpečí.
  • Knihovnice nemají oficiálně povoleno používat rákosku, ale touží po tom.
  • Chcete-li vidět, jak moc běsná umí knihovnice být, položte si na chvilku na vypůjčenou knížku hrneček s kafem, nebo nad knihou svačte. My vás varovali!
  • V anglofonních intelektuálských kruzích se můžete setkat s označením pro knihovnici či knihovníka "KJ", což znamená "knih jockey". Něco jako DJ, ale s knížkama.


  1. Tuto informaci nelze nezávisle ověřit a doposud jsme nenalezli dobrovolníka, který by se do prokletého skladu knih vydal.
  2. Nezkusili jsme, ale chtěli bychom.