Horní Bříza
Horní Bříza | |
---|---|
vlajka | |
základní data | |
status: | Starostenská diktatura |
kraj: | Pivoženský |
okres: | Chmel - sever |
historická země: | Česká republika |
katastrální výměra: | 2 km² |
obyvatel: | 4251 |
nadmořská výška: | 367 m m |
PSČ: | 330 12 |
adresa úřadu: | Úplatková 264 |
starosta: | Vojtěch Hrabivec |
Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Horní Bříza na české Wikipedii. |
Horní Bříza, německy Oberbirke, anglicky Upper Birch, je obec, která se nachází nedaleko města Plzeň, směrem na Finsko.
Obec je světově známá firmou Lasesbagr, která těží kaolin na místě bývalých uhelných dolů. Tato firma z poloviny vytěženého kaolinu vyrábí dlaždice pro opravy dálnic D1 a D8 či výstavbu tunelu Blanka. Druhou polovinu kaolinu vyváží za hranice a prodává Němcům, kteří si z něj staví hory, na kterých posléze lyžují.
Další zajímavostí je místní zřícená škola, ve které se nacházel atomový kryt, v němž architekt nechal postavit bazén. O dno bazénu byla v minulosti opřena prkna, která podpírala podlahu bývalé školní tělocvičny. Ta však později posloužila pro výstavbu místního euromostu, takže to celé spadlo. Ten euromost spadl brzy také. Většina cihel, židlí a vybavení ze školy, bude možná do budoucna použita na stavbu domova pro seniory (viz Korespondence Brusel – Horní Bříza).
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Tato ves má asi 4251 obyvatel s etnickým zastoupením v podobách: zaměstnanců továrny na vany a dlaždice, bezdomovců, Vietnamců s příjmením Nguian, 5 rodin Romů a Jožina z kaolinu [1]. Statistika
- 31 % opilců
- 17 % podplacených politiků
- 15 % fanoušků Viktorky Plzeň
- 11 % dekoračních policistů
- 9 % Vietnamců
- 7 % Romů
- 5 % Ukrajinců
- 3 % bezdomovců
- 1 % fanoušků Sparty
zbylé 1 % tvoří občané, kteří:
- nejsou líní pracovat za dobrých pracovních podmínek a slušného platu,
- neprodávají zboží nakoupené na akcích v supermarketech,
- nejsou levnou pracovní silou z Ukrajiny ani Německa,
- nemají problém vracet zákazníkům peníze při reklamaci,
- nechodí na úřad žádat o dávky s celou rodinou,
- nehází po odpůrcích dlažební kostky a světlice,
- nestojí strnule jako pražská hradní stráž,
- nebydlí pod mostem ani v ubytovně,
- nejsou pořád na mol.cz
- a jsou tedy pouhopouhými utlačovanými nepolitiky, nepolicisty, lidmi bílé pleti a české národnosti.
Název a historie[editovat | editovat zdroj]
Název obce Horní Bříza a Březí je odvozen od břízy bělokoré, která v místních lesích nikdy nerostla. Ve znaku města se tato bříza vyskytuje spolu s zelenobílou šachovnicí o které nikdo neví, co má znamenat. První zmínka o obci pochází ze 12. století, kde se o ní kronikáři zmiňují jako vsi Březí.
Pod správu Plasského kláštera se Březí dostalo zhruba o 40 let později, jako dar od Ratmíra ze Skviřína, který to s ní už nemohl vydržet a doufal že si tak zajistí spásu duše. Darování potvrdil roku 1232 král Václav I. V roce 1366 se objevuje první zmínka o sousední vsi Čermné, oddělené od Březí potokem. Na začátku 17. století Březí začalo okupovat Čermnou a postupem času ji anektovalo. Kvůli obrozeneckým snahám a míře neschopnosti lidu dohodnout se na názvu nově vzniklé obce, byl demokraticky úřadem nařízen název Horní Bříza. Na konci 17. století si Horní Bříza vydobyla samostatnost a založila si kolonii s názvem Dolní Bříza.
V polovině 19. století se v Dolní Bříze začíná těžit břidlice a uhlí. Z břidlice se zde následně začala vyrábět důležitá pomůcka každého správného školáka, kyselina sírová. Mezitím se Třemošná několikrát pokusila z Horní Břízy udělat svoji kolonii, ale veškeré její snahy místní obyvatelé velmi rychle zmařili. Jednou se při obléhání Horní Břízy stal ve Škodových závodech výbuch, kvůli kterému přišla Třemošná o jedinou továrnu na munici.
Karel Čapek hřib výbuchu sledoval z okna ajnclíku na zámku Chýše, kde podle této události napsal své známé literární dílo Krakatit. Mezitím se v Břízách upustilo od těžby uhlí a břidlice z důvodu moc vysokého počtu zavalených horníků. Kvůli tomuto rozhodnutí došly suroviny pro výrobu kyseliny sírové a tak byla výroba také ukončena. V Dolní Bříze přišli lidé o práci, což mělo za následek masové demonstrace. V této době však došlo ke zvratu, když Edvard Beneš vydal tzv. “Benešovy dekrety ”. Dolní Bříza byla znárodněna a přejmenována na Českou Břízu.
Právě kvůli těmto událostem přešla Horní Bříza raději na výrobu dlaždic. V poslední době se zde plánuje vybudování skládky na popílek z filtrů z komínů Plzeňské jehlárenské. Kromě toho byla nedaleko vybudována Chotovská spalovna na odpad, kvůli které nejsou zdejší obyvatelé omámeni nejen pivem, ale i jejímy zplodinami.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Největší vliv na ekonomiku má již zmíněná firma Lasesbagr, která platí městu za těžbu kaolinu a uhlí v okolí obce. Mimo ní zde mají ještě na ekonomiku vliv: Nehtové studio Nguian, večerka Nguian, místní pekelektrárna na pečivo s možným obsahem mouky a Cooop. Město je závislé na turistech, protože jediné vlastní procento HDP plyne právě z ožebračených turistů. Když už nestačí ani turisté, je město schopno spustit nouzový dotisk bankovek.
Katastr a území[editovat | editovat zdroj]
Katastr obce leží na některých dnes již zaniklých obcích, které byly okupovány, ale obyvatelé to tu po pár povstáních vzdali a odešli. Dnes se na těchto místech těží kaolin a do budoucna se zde plánuje úložiště popílku v betonu z Chotíkovské spalovny. Na území obce byla také zlikvidována halda dehtu z keramických závodů a na jejím místě měl vyrůst obchod Lidem, kam by chodili místní pro chléb náš vezdejší. Když se ale v Lidech dozvěděl co zde původně stálo, raději postavil svojí pobočku v Třemošné. Na území obce se vyskytuje jen jeden významný vodní tok, protože ostatní vyschly nebo jsou zatrubněny. Jedná se o potok Bělá, který každoročně působí škody jen v oblasti kvality vody. Voda je do něj totiž pouštěna z Víseckého rybníka do kterého okolní vesnice a chataři vypouštějí splašky, aby jej naředili a okysličili.
Památky, doprava a turistika[editovat | editovat zdroj]
Horní Bříza je turisty vyhledávaná kvůli blízkosti pivní Plzně, zvláštním přiotráveným domorodcům či muzeu dlaždic. Kulturní památkou je pan Zbyňek Bláhový, který je jediným dudákem na okresu Chmel – sever. Turisty jsou také vyhledávané staré kaolinové doly do kterých Kaznějovská chemička vypouštěla jedovaté látky. Tyto vodní nádrže jsou rájem pro rybáře vyhledávající originální úlovky. S trochou trpělivosti zde mohou chytit např. plotici s nohama, prasokapra nebo takové zvláštní třínohé stvoření podobné přejeté kočce.
Z dopravy se zde používá autobus nebo vlak u kterého ještě stále fungují 2 zastávky. Horní Bříza má svůj (ne)vlastní obchvat, který patří Třemošné, což umožňuje náhodným objíždějícím úplně se obci vyhnout. Do budoucnosti je plánováno zdvoukolejnění trati a zrušení jedné ze zastávek, dále výstavba koupaliště a rozhleden pro turisty.
Kauza Kaznějovská chemička[editovat | editovat zdroj]
V nedaleké vesnici Kaznějov se vyskytuje chemička Lachema, která vyráběla nejrůznější sračky od léčiv až po kdovíco s těžkýma kovama. Svůj odpad vypouštěla do blízkých říček, potoků a jezírek. Tím vytvořila krásná a romantická místa, ale také bezva napájedla pro zvěř. Zanedlouho si tuto aktivitu chemičky začali náramně pochvalovat místní myslivci, kteří mohli zvesela lovit zmutovanou zvěř, ze které se dělaly náramné trofeje. Nejslavnější je asi jelen, který měl očí méně než parohů, hlav více než nohou, prasečí ocas a místo jednoho z čenichů chobot. Za zmínku také stojí napůl opelichaný bažant s jedním rohem a dvouma prdelema. Postupně se to začalo projevovat i na lidech, takže nastoupila vláda a vše pečlivě ututlala. Ale i přes to všechno ochranáři něco tuší, neboť vídat druhy jako z Černobylu není úplně běžné.
Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec Horní Bříza má překvapivě i svoji železnici a dvě vlakové stanice. Ovšem železnice byla stavěna za komunismu špičkovými experty z NDR, kteří však asi měli při stavbě menší špičku, takže to dopadlo všelijak. Za normálních okolností tudy není vlak schopen projet. Obvykle se stává, že to nějaký borec trochu nevychytá a dojede až na náves. Ale zase kde jinde u nás se může stát, že vám vlak přijede až před barák? Někdy vás doveze až do kuchyně, ale stává se, že tak úplně nezastaví a nenechá vás v ní vystoupit. Proto místní dopravci přišli s novou lokomotivou, která by byla schopna železnici zvládnout.
Místní železnice má také ještě jeden problém- dost ráda se za temných nocí přesouvá z trasy až do sběrného dvora. Je to trochu zvláštní, protože se tam musí přesouvat sama - nikdo si není nikdy vědom, že by ji tam dal a nikdo ze sběrny si není vědom, že by ji vykoupil. Každopádně každé ráno se válí mezi ostatním bordelem. Možná je to tím, že soudruzi z NDR zapomněli, že by se měly jednotlivé kusy svařit a zajistit. Zřídka bývá vídána i přes den, jak po svých dvaceti tmavě zbarvených nohách běží kamsi pryč, přičemž deseti černovlasýma a tmavopleťovýma hlavama sleduje okolí, zda-li jí někdo nevidí. Obvykle doběhne až před sběrnu, kde zastrčí své cikánské hlavy a nohy, a dělá jako by nic.
Správa diktátu[editovat | editovat zdroj]
Město je spravováno starostou - diktátorem, který je zástupcem svého vlastního politického uskupení a pravidelně podplácí ostatní politické strany, aby konaly rozhodnutí v jeho prospěch. Výsledkem neustálého podplácení všech stran je starostova absolutní moc a finanční problémy města. Městské zastupitelstvo je složeno z starostových spolustranníků, kteří buď při zasedáních chybí, [[Spánek|spí] anebo odhlasují vše, co starosta navrhne. Bohužel výsledkem této nenamíchanosti zastupitelstva jsou časté spory s občany. Nejčastějším důvodem sporu je místní škola, dům pro seniory, těžba kaolinu, stavba koupaliště a vůbec vše, co souvisí s obcí.
Nejčastěji slýchané fráze a slova[editovat | editovat zdroj]
- Jů! Dneska zase jede šuplík [2].
- Mamí, támhle odchází kolejnice.
- Dám si ještě jeden nepasterovaný Gambrihnus a jednu lepší vodu [3].
- Nedělej že neumíš česky a vrať mi peníze.
- Dopiju a du.
- Dávky nevydáváme, vypadáme snad jako dobročinný ústav?
- More naval dávky, úředníku
- Já jsem nepřišel žádat o práci, já jsem přišel žádat o peníze
- Čest práci, soudruzi
- Necete plvočídní bloskve? Čelstvé bloskve, čelstvé už či týdny
- Hej, more železo. Davaj železo, na dobročinný účely.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Korespondence Brusel – Horní Bříza
- Tchořoustev potoční
- Bezdomovec
- ČD
- Plzeň
- Nejhorší piva světa
- Pivo
- sociální dávky