Lanžhot
„Zažil jsem válku, hlad i daně, ale nic mě nepřipravilo na Lanžhot." - Winston Churchill
„Lanžhot není místo. Lanžhot je stav mysli." - Albert Einstein
Lanžhot, také znám pod názvem "díra", nebo obyvately Kostic a Tvrdonic znám jako "Uanžot" je velkodíra v okresu Břeclav v jižním Moravstánu o rozloze tisíci Vatikánů, nebo 4,3 brambor.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Původ Lanžhota je do dnes neznámý, ale historikové se domnívají, že byl založen Josefem Krpálkem nejstarším roku 1384.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Lanžhota je oficiálně převzat z německého názvu Landshut, ale historikové se domnivají, že název je ve skutečnosti inspirován Langošem, ale důkazy byly ztraceny Kryštofem Kolumbem, když objevoval lanžhotské divoké pralesy 3 centimetry od okrajů dnešního Lanžhota.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jelikož původ Lanžhota není do dnes znám, tak se historikové dohadují o realném roku vzniku Lanžhota, ale většina se shoduje, že Lanžhot vznikl roku 1384, z důvodů vysoké migrace Lesních Romů do Liberecka. Jelikož se Josef Krpálek obával Romské invaze, tak roku 1381 (možná, prvočíslo?) začal cestovat z Liberecka na dnešní místo Lanžhota. Do 19. století se o Lanžhot nikdo nezajímal, protože tam absolutně nic není. V období Druhé světové hádky, zde provozovala Moravská osvobozenecká armáda (MOA) partyzánské války, kde poničovali německý přísun pornohereček z Maďarska. V období Socialismu Lanžhot prosperoval jak ekonomicky, tak i svým původním záměrem, a to zastavení migrace Lesních Romů do Liberecka. Po úpadu socialismu, se Lanžhot stal nejméně uznávanou dírou v Po Kyjovské Revoluční Republice.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V Lanžhotě žije zhruba 37 tisíc Dírových Romů (speciální druh Homo Romus Cuprus Kradus kteří se evolvovali jako pokemoni aby mohli přežít v nepřežitelných oblastech Lanžhota), asi 32 Ukrajinců a pouze 3 Lanžhočani.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Hospodářství Lanžhota je zcela poskládáno z levné pracovní síly, neboli Dírových Romů, ktěří postavili snad cokoli co se v Lanžhotě nachází.
Lanžhot se také snaží rozvíjet svou technologickou stránku, ale se stárnoucí populací, a velkým podílem líných Lanžhočanů (0.0081%), zatím co 0.0864% jsou velice pracovití Ukrajinci, kteří postavili všechno, co nepostavili Dírový Romové, což znamená prakticky nic, kromě 2 kachliček před jejich domem, jelikož Dírový Romové potřebují každou korunu na koupení nových Jordanů a jaBlku 62.
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Vzdělaný člověk v Lanžhotě sotva existuje, když už, tak po dostudování ZŠ Křivopičky ihned emigrovali do sousedních vesnic.
Vzdělání je na úrovni 80 let staré školky v Nigérii, kde sotva mají fungující vodu (nemají), elektřina nefunguje, učitelé resignují den potom, co vidí hrozný stav jak žáků, tak technologií (živoucí kostra Oppenheimera která furt vysvětluje jak funguje atomová bomba, dokud jí učitel/ka nebouchne po hlavě vlastní atomovou bombou, kterou sestavily podle návodů Oppenheimera), a jeden televizor o který se každý Dírový Rom pere, aby ho mohli rozebrat a potencionálně prodat za 3 haléře.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Existují dva vstupové body do Lanžhota, a to konkrétně portály, jeden z portálů se nachází v Kosticích na ulici U Stadionu, a drůhy se nachází v Městě Břeclav, a to konkrétně v Gumotexu.
Aby byl portál do Lanžhota aktivován, tak daná osoba musí podepsat smlouvu W MŘveDuSvruTI, protože to co se tam OsBWAzD, DWWcd nesmí RTsviWovat, a musí být držitelem pasu Demence, který prokazuje že je hoden se do Lanžhota dostat.
Cesta ven vede pouze jedním domem, kde je jediný portál pryč z Lanžhota, lokace tohohle domu není známá.
Vlakové nádraží bylo vytunelováno.
Významní lidé[editovat | editovat zdroj]
Zdena Křivopičínová (narozena roku 1993) - světoznámá malířka postapokaliptických obrazů, které ve skutečnosti vyobrazují Lanžhot.
Jakub Křivoklát (narozen roku 1932) - světoznámý pétanqista
Spytihněv I. - český kníže, zemřel v Praze ale narodil se v okolí dnešního Lanžhota
