Dubné
Tento článek je potřeba pěkně dojebat a upravit.
Potřebné úpravy: Zpřehlednit, upravit, odkazy, přidat obrázky
Dubné, (jihočeský Dubaj, důchodsky Dubnej) je dědina nacházející se pár kilometrů na západ od jihočeské megalopole Českých Budějovic. V roce 2001 mělo rekordních 500 obyvatel. A vod tý doby se tam nikdo neodvážil vkročit, aby toto číslo aktualizoval.
Pamětihodnosti a místa[editovat | editovat zdroj]
Všechny rozvaliny a rozpadliny co zde můžete najít:
- Na náměstí Dubaje stojí katedrála
- Nanebevzetí P. Marie. Součástí této katedrály je mrakodrap Burj Khalifa, který se tyčí alespoň 69 metrů do nebes.
- Na jihozápadě Dubaje se nachází dubenský ústav. Navštěvuje ho mládež ze všech okolních dědin. Tento ústav nechává těžké následky na duši.
- krčma Na Růžku
- místní večerka
- Floptop. [1]
- Dubajské pralesy jsou vskutku kouzelným místem. Chvílemi jeden neví zda je zde více odpadků, či stromů. Na jednom vrcholku hornatého hřebenu hory Vráž stojí podivná červenobílá vysoká stavba. Má na sobě vysílače a obyvatelé Dubaje pomocí ní mohou komunikovat s mimozemšťany.
Místní zvyky[editovat | editovat zdroj]
Nejčastější zvyk, hlavně mladých zoomerů je nakoupit v místní večerce (popř. v krčmě Na Růžku či ve Floptopu), poté jít na dětské hřiště na park (dubajské nářečí) a tam tzv. pofelit.
Jedna z místních tradic je říkání nazhledanou, místo běžného na shledanou. Tato tradice se rozvinula z dubenského ústavu, do celého Dubaje a výjimečně i okolí.
Jeden ze zvyků je v srpnu jít na Svatou pouť Dubajskou. Vždy se tu zjeví kramáři a provozují atrakce, za které lidi utrácejí jak volové. V tento den je obzvlášť zvýšený počet jedinců, kteří provozují první zvyk.
Křenovsko-Dubajské války[editovat | editovat zdroj]
Mezi těmito sousedícími dědinami byly vždy neshody jako mezi Práglem a Moravstánem. Mezi nejčastější spory patří hádky o Malé Křenovice neboli o Abú Dhabí (název záleží na názoru a straně). Tato část obce leží přesně mezi Dubajem a Křenovicemi. Podle katastru i směrováku patří Křenovicům, ovšem obyvatelé Dubaje nejsou spokojeni a protestují.
Mezi Velikonoční zvyky, nezvyky a zlozvyky patří i okrádání obyvatel a mlácení žen kusy klacků. Mezi obyvateli panuje pověst o křenovičtích zlodějích, kteří se nenápadně dostali na dubajské území a okradli několik domů. Když tam přišli okrádat dubajští zloději, už bylo vykradeno. Od té doby je na Velikonoce mezi Dubajem a Křenovicemi veliké válečné napětí. Často to dopadne válkou kdy se zloději navzájem mlátí kusy klacků s fáborkem na konci.
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi známé osobnosti patří starostka Bóža Kudláčková (prosté dubajské dělnictvo ji nazývá Božena kožená). Už je starostkou nějakou dobu a brzo ji čeká svrhnutí a defenestrace.
Václav Meškan, ředitel dubenského ústavu je zcela legendární a známá osoba. Je to významný filozof a z jeho úst vylezlo plno slov, která vždy dávala smysl. Je znám pro svůj humor a pro to, že šikanuje žáky dubenského ústavu.
Zaklínač, též Čáryfuk je mythická postava, o které ani není jasno, zda doopravdy existuje. Pověsti o něm vypráví, že chodí ze strany na stranu s petkou vína a máchá rukama, jako by magií zachraňoval svět před zkázou. Jednou prý byl spatřen v Dubaji, kam se prý šel projít a podívat se po okolí. Někteří jedinci dokonce věří, že tam šel načerpat magickou moc.
- ↑ Tyto zcela legendární místa měla být na seznamu UNESCO, ovšem raději tam zařadili tak zbytečná místa jako centrum Práglu