Jílové u Prahy
|
Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to. |
„Nejsme osada, jsme město!“
Jílové u Prahy (anglicky Clay City, španělsky Ciudad de Arcilla) je dle škodolibých obyvatel okolních obcí bezvýznamná osada mezi Moravstánem, Karlovarským Velkovévodstvím a Dojčlandem. Žije zde buď 4157, a nebo 4159 obyvatel. Zcela přirozeně jde v obou případech o prvočíslo. Předpokládá se, že s udržením stávajícího tempa výstavby vzroste nynější katastrální výměra 17 km² (jde taktéž o prvočíslo) tak, že Jílové pohltí Karlovarské Velkovévodství a vytvoří Jílovské Arcivévodství kdy dosáhne počtu obyvatel sousedního Bavorska. Je nepochybné, že při zachování současného vývoje populace bude tento údaj vždy vyjádřen prvočíslem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznik se datuje přibližně mezi roky 1039 až 1049 (všimněte si, že v případě obou čísel se jedná o prvočísla). Na místo dnešní osady byly navezeny hromady jílu vytěžené v průběhu ražby tunelů brněnského metra. Primátor hlavního města sice z tohoto důvodu následně poslal do Brna diplomatickou nótu a pohrozil umístěním letadlové lodi na Zvratku, vybombardování Zelného rynku, natřením brněnského orloje růžovou barvou a bojkotem na dovoz Starobrna do Prahy, leč ani přes tyto hrozby nebyla zpět do Moravstánu odvezena byť jediná bojová šalina naložená jílem. Po neúspěšném vyjednávání s Brnem bylo rozhodnuto o využití materiálu k výstavbě nové osady, která byla po sporech trvajících dlouhá desetiletí nazvána Jílové. Autoři článku se u obyvatel pídili, co je tam zajímavého, dostalo se lakonické odpovědi. Všechno. Asi největším počinem místních je však kosmodrom, ze kterého by měly startovat raketoplány Buran poskytnuté ze strany hlavního města Moravstánu jako značně chabá kompenzace za navezení hromad jílu.
Vesmírný program[editovat | editovat zdroj]
Jak již bylo zmíněno, poblíž Jílového byl nedávno postaven kosmodrom. Samozřejmě z jílu, jehož zdánlivě nevyčerpatelné zásoby postačují dle střízlivých odhadů na postupné osidlování území až k břehům Baltského moře. Z kosmodromu tohoto dosud odstartoval jediný raketoplán Buran dodaný z hlavního města Moravstánu, který jílovští láskyplně překřtili na Kometu. A to z ryze prozaického důvodu. Raketoplán začal po dosažení výše pěti kilometrů hořet, vybuchovat a tuto spektakulární show by nezasvěcený pozorovatel snadno zaměnil za každoroční silvestrovské dění na Václavském náměstí. Trosky raketoplánu vytvořily v polích okolo Jílového překvapivě pravidelné kruhové objekty, čímž byla doslova rozmetána teorie o mimozemštanech. Přeživší kosmonaut se mezitím snesl celý promrzlý na padáku a přistál na hromadě jílu určené na opravu radnice Jílového. Celý obalený jílem se dožadoval teplého čaje, zatímco byl fotografován japonskými turisty. Následujícího dne v japonském tisku vyšla zpráva, že v Jílovém byl spatřen yetti. Kosmonautem byl všemi známý Tomáš Fuk. Toho nevědomky vybral šéf jílovského vesmírného programu, když cestou na squash odsekl místnímu novináři na dotaz, zda-li již sehnal odvážlivce, který by do raketoplánu v tak katastrofálním technickém stavu dobrovolně usedl. Dle závěrů policejního vyšetřování způsobil celou nehodu mechanik Tomáš Marný, který se pokoušel před startem narychlo opravit drobnou technickou závadu na raketoplánu. Toto se stalo stroji a posádce téměř osudným, neboť samotná závada by totiž neměla na průběh letu takový vliv jako neodborná oprava. Soudem byl Tomáš Marný nakonec zproštěn obžaloby, neboť na dotaz, kdo je viníkem nehody odpověděl „Tomáš Jedno“. Tomáše Jedno je do dnešních dní v celostátním pátrání. O jeho pohybu můžete uvědomit nejbližší obvodní oddělení Policie či linku 158.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
V Jílovém se ve velkém množství vyrábějí jíloví trpaslíci. Tento výrobek se brzy stal velkým šlágrem a začal jeho masivní vývoz do 193 (ano, i toto číslo je zcela překvapivě prvočíslo) členských států OSN. Jíloví trpaslíci zcela vytlačili z trhu a zahrádek trpaslíky sádrové. Kromě toho byly dříve v Jílovém vyráběny kotle a kotlíky. Tato výroba však nebyla tolik úspěšná jako výroba trpaslíků, majitel firmy Michael Jílek tedy přesunul své kotelnické aktivity do Prahy.
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
- V roce 2029 (prvočíslo sem má dorazit dálnice D3 (taky prvočíslo) na Prahu a Budějce. Zahájení stavby je plánováno na rok 2030.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Jíl. Alfa a omega existence osady. Bez jílu by nebylo Jílového.
Unikátní záběry startu raketoplánu z jílovského kosmodromu.
Jeden z trpaslíků, kteří se vyrábějí v Jílovém. Z jílu.
