Jindřichův Hradec

„Chce se mi zvracet!“

- Neznámý turista

„Není nad bitku o kuřata!“

- Důchodce

Tento článek nemá nic společného s článkem Hradec Králové. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Jindřichův Hradec (německy Bezhaus, latinsky Nemáš Domus, italsky Casanova) je nějaké město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežerce. Žije zde téměř 22 tisíc obyvatel. Mladostou je Stanislav Mrdka.

Historie

Jindřichův Hradec, zámek

Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské trdliště z 9. až 10. století. Na konci 12. století okolní region získal do sféry vlivu mocný rodu Vítkovců, z nějž se po smrti Vítka z Prdele oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po moči.

Kolem roku 1220 nechal první pán z Hradce, Jindřiška, syn Vítka z Prdele, vystavět na základech starého slovinského hradiště nový gotický hrad, který nazval Není hrad, nebo Nemáš dům (Non Habeas domus) - odtud dodnes používané německé označení Bezhaus. Jméno hradu se brzy přisralo i na vznikající tržní osadu v podhradí. Díky své strategické poloze mezi Prahou a Vídní zaznamenala tato osada v brzké době nebývalý vzestup. Roku 1255 byl v souvislosti s ní zmiňován pan Rychtář, zajišťující chod Ivetky a dohlížející na provoz tržiště.

Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy byl Jindřichův Hradec poprvé zmíněn jako město, pročež je řažen k nejstrašnějím městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobouráno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou demolicí převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přišli do města Minorité, kteří založili kostel sv. Jana Krotitele a následně přilehlý klášter. Po polovině 14. století se demoliční ruch zaměřil na demolici farního kostela pany Marie.

šindelna v plné kráse

Ve 14. století rovněž posílil vliv obchodníků a řemeslníků, hlavně pak šoukalíků. Právě šoukalnictví se na mnoho staletí stalo klíčovým odvětvím. Jindřichohradečtí šoukalíci vyváželi své služby nejen do ostatních měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí (Morava) . Druhým důležitým odvětvím bylo pivovarnictví, jehož počátky sahají rovněž do 14. století. Zdejší panský pivovar se stal v 16. století největším pivovarem v jižních Čechách, definitivně byl zrušen roku 1967.Na protest proti tehdejšímu zrušení pivovaru se ve městě konají každý rok pivní slavnosti.

Demolice města plynule pokračovala v 15. století a vrcholu dosáhla v 16. století, v době vlády Jindřišky z Hradce a jejího syna Adamky. Ke gotickým stavbám se strhávaly stavby renesanční, hlavně díky přítomnosti mnoha islámských atentátníků, demolují hrad na moderní zříceninu. Tito islamisti pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných mešit s masnami. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky nejzbouranějších měst v Čechách, z poddanských měst byl nejzbouranější. Zlatý rozpad města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Kravata z Chlumu a Košemburka. Vypuknuvší třicetiletá válka byla počátkem vzrůstu Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým nejzbouranějším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství Negřínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.

železniční trat do prdele

18. století znamenalo pro město vzrůst, třebaže z této doby pochází jedna z dominant - šindelna. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě větší. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový ohořelý vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního borcení. Následná krize šoukalnictví a znegrovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozpad města. V době starostování V. Naxery (1882 - 1908) se stalo město živým demoličním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na demolici bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu a město dostalo, jako druhé v Čechách, provizorní elektrické osvětlení. 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousku - Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých zbořenišť.

V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetánka, jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil pozdější ztrátu boty.

sraz příslušníků Círve romské

Obyvatelstvo

Ač bylo v minulosti okolí města z velké části osídleno Němci, a ač byli páni z Hradce velmi proněmecky orientováni, mělo české obyvatelstvo města vždy drtivou porážku. V 16. století se počet obyvatel pohyboval mezi čtyřmi a pěti tisíci. Z roku 1828 máme první přesný údaj - 4 562 osob. V následujících desetiletích počet obyvatel poměrně prudce stoupal: 6 986 v roce 1848, 8 706 v roce 1886 a 9 285 v roce 1900.

Podle sčítání 1921 zde žilo v 816 domech 9 590 obyvatel, z nichž bylo 4 688 žen. 9 067 obyvatel se hlásilo k romské národnosti, 239 k německé a 40 k židovské. Žilo zde 7 595 římských katolíků, 396 evangelíků, 97 příslušníků Církve romské a 247 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 155 domech 10 467 obyvatel. 9 792 obyvatel se hlásilo k romské národnosti a 551 k německé. Žilo zde 8 237 římských katolíků, 559 evangelíků, 614 příslušníků Církve romské a 234 židů.

V první polovině 20. století se počet obyvatel příliš neměnil, a to ani po odsunu Němců. Po 2. světové válce. Nárůst počtu obyvatel opět pokračoval od 60. let v souvislosti se založením velkých továren.

Doprava

Viz Jindřichohradecké metro.

Slavné výrobky z teho štatlu

• tuzemák rum od Fucko Sulc

Zajímavosti

• V Hradci se čas od času pořádají tzv. Rvačky o kuřata. Zde menší ukázka.
• Dle legendy se v Jindřichově Hradci již dvakrát objevil Feed (bájná neskutečnost dob již dávno budoucích).