Znojmo
„Znojmo, znojmo, vidím tě dvojmo“
- SUO - Spojená Unie Ožralů
Podivný to štatl ležící kdesi v Moravstánu. Je známé především znojemskými okurkami, což je ale pouze vedlejší meziprodukt při výrobě marihuany. Okurky zde slouží jako zástěrka zdejších pěstíten. Nachází se na levém břehu řeky Blije, 52 kundometrů jihozápadně od Brna.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prehistorie až třicetiletej fight[editovat | editovat zdroj]
Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. V období velkomoravském se na protějším ostrohu rozkládala jedna z největších velkomoravských plantáží marihuany, které lemovalo brod přes řeku Bliji, kudy procházela dealerská cesta z Čechistánu do SSSR. Plantáže, ležící asi 900 m severovýchodně od brodu na výšině nad levým břehem řeky, vystřídaly v přemyslovské době před rokem 1100 skleníky, vybudované v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem těchto skleníků byl kníže Konrád I. Brněnský. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva splachovací záchody. V husáckých bitkách v 3. polovině 15. století (trojka je prvočíslo) zůstalo město satanistické a protikrálovské. Exnutím Siegfrieda Lucemburského zde v roce 1437 vyexla dynastie Lucemburků.
Třicetiletej fight až budoucnost[editovat | editovat zdroj]
Po fightu na Bílym bergu se ve městě v roce 1628 koná zemský šlem, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující pěstování marihuany pro čechistánský trh. Roku 1645, za třicetiletého fightu, dobyli zchudlé Znojmo během tří minut Švédové pod velením generála Lennart Torstensona, načež se přesunuli na Hradiště, které vypálili, ačkoli to bylo za hodně peněz málo muziky, a začali zde natáčet pornofilmy. Natáčejí je tam dodnes, i přes opakované zákazy Čechistánské vlády. Město brání Moravská osvobozenecká armáda, tudíž s tím už vláda nic neudělá, což nejvíce vadí slečnovi Paroubkovi.
Věda, výzkum a práce[editovat | editovat zdroj]
Centrem výzkumu ve Znojmě je takzvané Hradiště. Počátky tohoto světoznámého centra můžeme hledat již v roce 1988, a to konkrétněji dne 1. února. Tento převelice významný den je od té doby nazýván a uctíván dnem pastelkovým, neboli také dnem velkého podpisu. Navzdory úskalí a klackům, které jsou všem neustále házeny pod nohy, má místní tým vedený Archeologem nepopiratelné úspěchy na poli vědy a výzkumu. Především je to nové pojetí čtverce a zboření tak dlouho tradovaného dogmatu, že všechny strany čtverce jsou stejné. Po několikaletém bádání místní vědci zjistili, že správný čtverec má strany 3x5m. Dalším úspěchem je zefektivnění práce. Na Hradišti se obecně traduje, že i když pracujete tři, je vás vlastně šest. Tento výzkum byl podpořen i uvedením do praxe a naprostým zefektivněním veškeré výroby a práce.
Zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Víno[editovat | editovat zdroj]
Město je taky centrem Moravstánského vinařství, díky vínu tu vznikla i SUO – Spojená Unie Ožralů.
Okurky[editovat | editovat zdroj]
Z(h)nojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Čechistánská vláda totiž vyhlásila celoplošný zákaz pěstování marihuany, a jelikož byla Moravská osvobozenecká armáda zhulená, bylo třeba skleníky s marihuanou zakamuflovat. Po té bylo pěstování marihuany obnoveno po roce 1628, ale pouze pro čechistánský trh.
Marihuana[editovat | editovat zdroj]
Dnes je město posvátným místem rastafariánů, kteří obdivují zdejší skleníky s marihuanou a upadají zde do nábožného vytržení (říkají tomu getting high).
- Hydroponix okurkovix - Nejběžnější model za 10 Kč za gram – mírně zhulující
- Dvojitý venky - o něco lepší model za 200 Kč za gram - relativně dost zhulující
- Okurkový rauš - skunkový hydroponický model za 350 Kč za gram – brutálně zhulující
Velkomoravské brambory[editovat | editovat zdroj]
Mezi typické plodiny, pěstované hlavně ve Znojmě, Hradišti, patří též brambory, jejichž výsadba zde začala již za dob Velké Moravy. O rekonstrukci Velkomoravských bramborových polí se dnes pokouší místní vědci a Archeologové.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Bobova svatyně
- Klášter sv. Zhula
- Zadniční věž
- Kostel Zhuleného Antonína na Hradišti
- Skanzen socialismu na Hradišti