Mlata na Bílendě 16 kilo 20
- Tato povídka v brněnském hantecu je uvedena jako pocta jednomu z opravdu velkých a dobrých moderních českých humoristů, milému a laskavému člověku, Frantovi Kocourkovi. Škoda, že se tenhle originál každým coulem nemohl dožít Necyklopedie. Věříme, že by se mu líbila.
V Česku byl po zfajrování Žanka Husovýho úplné levingston. Snobáli v Práglu byli křivý jako klika vod polepšovny. Nechtěli jít do holpecu s chudéma borcama ze štatlu nebo z role a londony taky moc neprožívali. Byli moc namistrovaní a mudrovali, že to zmáknó sami. Hókli žoldákům rovnó válku, ať probíhajó s nima, že jim zašupnó betelný lováče a každýmu fáro a kocóra. Dali si scuka v jezovitským klabu, kde si každé jen tak cvičně vysmahl pár škopků, a začali hned šmírovat, komu by dali do řepy. Tři jezovitští baltesi, Martinec, Slavata a Fabricius to zgómli a vlítli pod ponk. Najednó ale museli valit na retych, a jak byli zčuchaní z téčka, místo futrama vyhópli ven vokniskem. Jak probíhali luftem, už si mysleli, že bude konečná, že hodí životu mávačku, ale tenkrát nebyla ve štatlu tak tvrdá zem a padli jenom do sraček. Votřepali se a mazanec do Vídně. Flétna a ty pasový fligny tenkrát ještě neprobíhaly.
A začalo být dusno. Jezoviti dostali kopny z česka, všechny love jim lapli a kirchy vyčórovali. Ale king Ferda II. na to hodil hrubó čučku a hókl do placu, že za to někomu nechá rozbít sandál. A protože nebyl žádná móka, poslal na to Rudy Maximiliánovýho a sám házel sicnu doma u bedny. Rudla, jezovitské šéf, dostal chuť na Sparty ve tvrdým, vošolnul si plechové džínsdres a valil do mixny.
Jeho skvadra, to byli samí řízci. Měli brnění répaný u Krupa, gany, halapartny, šavle a břitvy na gumě ze Solingena. V usárně měl každý haška, marjánku a lampu s téčkem. Fókali marlboráče a pařili glgačku za mastný love.
Proti nim mezi českó a moravskó nastópili aji sokoli z Paprikášova. Měli hajtry vohňový, zuby jako kartáče na šuflata, ale fédry z mlaty měli betelný. Naša skvadra měla vercajk ze Sandriku Vyškov, byla to měkota že s tím ani vařený kruple nešlo krájet. Pařili matónku, fókali spařené jetel a na chálku měli leda tak topinky na indulóně. Dobré hrnek z Plzně, Smíchova nebo ze Starýho Brna byl po žňách vyblózované.
A tak z vobó stran do sebe za poledňa vlítli na Bíledně u Práglu. Ze startu vypadala mlata na plichtu, ale Rudla Maximiliánuj byl vyložené flignař a křivák a nastópil do mlaty s novéma tunelama. Vlítl na českó sajtnu na levým flíglu, kde byl samé juhan a batles s dlóhéma harizónama, sebrané z malostranskéch palíren a kafců. Zgóml, nesó vysazení na mlatu, ale spíš na pařbu, válce a samó diskotéku. Hned je hnal aus.
Mezi Paprikáše, co byli na pravým flígru, nechal hodit pár smradlavéch hrnců, těm se začali plašit hajtry a voni zahli, ještě než mlata pořádně začala. Nejlíp se mleli moravští štatlaři. Byli mezi něma kosi z Oltecu a Majlontu, co v mlatách házeli domovinu. Zgómli, že vostatní zahli, ale než šórem do Brniska, to šli radši do mlaty. Měli ale brnění ze šufánkový voceli a grimle co po nich Rudlovi vojáci šili ze šprnd, v nich dělaly betelný lochny. Největší křivárna od Rudly byla ta, že na ně poslal sestavu zdivočelejch Makarónů, kterém naklavíroval do štricle, že za ně zalepí cech ve Slávce. A tak byl Rudla v goldně a ve dvě vodpoledne byla Blenda jeho.
Náš king Beda Falckej byl móka, mlatu moc nepřožíval a mixna nemixna, měl ve svým fáru s anglánama surovó glgačku. Řezal vajnoš rumunskem, na to škopky, a tak vo tým žádná, že byl prohlé jak luk. Když mu prolátli, že je všechno v kopru, že mu vosolili všechny mlataře, zhulil se do mrtva. Potom hodil myslivnu a že to byl měkota, vzal fofrem staró s kindošama, sbalil do žebradla lováče, goldnu a kódry a valil na rolu.
Rudlovi borci vlítli na Prágl, dlábili tam kocóry a dělali dusno. Pařby chálky, válců, račmenů a goldny, co vyčórovali dohukaném pražskén batlesům měli mraky, ják to po každý solidně zmáklý mlatě bévá.
Tento text v hantecu byl ukraden pro větší slávu Necyklopedie (zdroj http://www.volny.cz/hantec/)