Polanka nad Odrou
| Polanka nad Odrou Blanka nad Bobrou Ďura | |
|---|---|
 | |
|
| |
| základní data | |
| status: | vesnice |
| kraj: | na kraji Ostravy |
| okres: | Хахаровице Одерские |
| historická země: | Polsko nebo Ostrava |
| katastrální výměra: | 17,24 km² |
| obyvatel: | 5 032 (1.1. 2021) |
| zeměpisná šířka: | 49.7878 s.š. |
| zeměpisná délka: | 18.1633 v.d. |
| nadmořská výška: | 230 m n.m. m |
| PSČ: | 725 25 |
| adresa úřadu: | 1. května 330/160 |
| starosta: | Pavel Bochník Chleba (Od r. 2010) |
Toto jsou základní informace o díře jménem Polanka. Pro zjednodušený zápis rozlišujeme Polanské jednotky – (pj); a standartní jednotky – (sj)
Obecné informace[editovat | editovat zdroj]
Polanka nad Odrou, též poznany pod jménem Blanka nad Bobrou, nyní samostatným obvodem Ostravy, je pole. A taky druhý největší obvod Ostravy s rozlohou 17,24 km² (sj) a má kolem 5 000 obyvatel (sj). K významným lokalitám patří například Polanská niva a její rybníčky, Polanská pozorovatelna, udírna, Kraví hora, nebo fotbalové hřiště. Dle informátorů zde platí jednoduché měny: Polanské klacíky, kameny a míče (hodnota stoupá podle pořadí). Polanský (vesnický) fotbal je místní zábavou a házená národním sportem. Každý tamní obyvatel má blízký vztah s Polanským národním kamenem.
Polanka-virus[editovat | editovat zdroj]
Polanka-virus, dále jen P-V, je mentální nemoc, při níž postižený projevuje zájem o Polanku nad Odrou a v extrémních případech také touhu žít zde. Zasahuje lidi všech věkových kategorií a dosud se nepodařilo vynalézt lék. Jeden z příznaků je i tzv. globalizace Polanky – ve skutečnosti přenášení P-V na další oběti. Původ neznámý. Odborníci tvrdí, že P-V je ve skutečnosti biologická zbraň vytvořená k obnovení bájného Polanského Impéria. Pravděpodobně má za úkol dostat Polanku do podvědomí všem lidem, aby nikdo neprotestoval, ba naopak rád přispěl k obnově Impéria. Traduje se, že P-V se šířil již za vlády krále Šalamouna, což soudíme z úryvku z knihy Písně písní (7,12), kde milenka vyzývá svého milého ke spánku na ulici Do Polí. Vyvstaly pochybnosti, že by tehdejší lidé byli schopni něco takového vyvinout, tudíž se traduje, že tuto anomálii zapříčinila Polanská trhlina časoprostoru.
Polanská trhlina časoprostoru[editovat | editovat zdroj]
Polanská trhlina časoprostoru, dále jen červí díra, je hypotetický „artefakt“ Polanské země. Informace o ní máme z důvěryhodných zdrojů z dokumentu Polanka 101, naneštěstí však není jisté, kde se nachází. Dohaduje se, že by se mohla vyskytovat v Kraví Hoře, Polanské udírně, u Polanských rybníčků, nebo u Milana. Máme však dostačující důvod věřit, že tato červí díra je umístěna právě v Polanské udírně, neboť je na ulici U Rybníčku 7/11 a zároveň necelých sto metrů od Potravin u Milana. A Kraví hora je sídlem Polanských rytířů, tudíž tam pro červí díru není místo. Červí díra má na svědomí také řadu anomálií, které se objevují u nás i ve světě; např. záhadné zmizení klíčů u medvěda, povědomí o Polance v starověkých časech a pravděpodobně i mysteriozitu Malého Mysliveckého rybníčku. Na základě těchto informací se odborníci shodli na tom, že Polanskou červí díru využívají Polanští rytíři pro cestování prostorem i časem a rozšiřování P-V po světě ve všech obdobích.
Polanští rytíři[editovat | editovat zdroj]
Polanští rytíři jsou bájnou organizací vojáků bojujících za Polanské impérium. Stará Polanská pověst vypráví, že Polanští rytíři vyjedou z Kraví hory, až bude málo úrody. Do té doby pravděpodobně tráví svůj čas skrytou intoxikací světa P-V. Povídá se, že pokud zrovna neprovádějí Polanské výpravy (musí být schváleny císařem), tak spí, požívají kukuřici, nebo hrají mariáš. Erbem polanských rytířů je náčrtek Polanských rybníčků.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dávná historie[editovat | editovat zdroj]
Toto je počátek historie Polanky nad Odrou; místo neznámé, rok neznámý
Sjednocení Impéria[editovat | editovat zdroj]
O datu sjednocení Polanského impéria, nebo také Impéria, nepojednávají žádné zdroje. První zmínka o Polance nad Odrou se dochovala v zemních deskách knížectví opavského z roku 1424 (sj). Podle záznamů z dokumentu POLANKA 101 se uvádí vláda Kazimíra Panolana I. do -67. století (pj). Podle zdrojů z tohoto dokumentu se odhaduje věk polanských císařů na 150 let (pj). Známým faktem jest, že k vytvoření Polanského impéria výrazně přispěla pandemie Polanka-viru, mentální choroby, jež má za příznaky obsesi Polankou a touhu stát se její součástí. Jakmile Polanka-vir zamořil 12% pevniny světa (pj), nezbývalo než všem nakaženým vyhovět, sjednotit je a vytvořit Polanské impérium.
Císař Kazimír Panolan 0.[editovat | editovat zdroj]
Císař Kazimír Panolan 0. sjednotil Polanské impérium. Původ prvního Polanského imperátora je neznámý a spekuluje se, že toto jméno mu dali až historikové, jelikož se z té doby nedochovaly žádné záznamy, až o Kazimíru Panolanovi I. můžeme mluvit jako o prvním císaři toho jména, poněvadž o něm máme i dobové záznamy. Kazimír Panolan 0. dobyl díky P-V až 12% pevniny světa (pj), legenda praví, že zcela nenásilně – pouze se, jakožto největší oběť a šiřitel P-V (dle POLANKA 101, největší „dobyvatel“), posadil na císařský trůn a obyvatelé to s radostí přijali. Existují teorie, že Kazimír Panolan 0. sám využíval Polanskou červí díru.
Kazimír Panolan I.[editovat | editovat zdroj]
Kazimír Panolan I. se uvádí jako nejznámější Polanský císař, kvůli vystavění kolonie Polanského impéria na Severním ledovém oceánu, která však záhadně zmizela kolem -67. století (pj), za což pravděpodobně může červí díra. Avšak také se polemizuje o tom, že toto jméno není křestní, ale bylo vymyšleno až po usednutí Kazimíra na trůn. Známým faktem je, že Kazimír Panolan I. byl syn Kazimíra Panolana 0. a tato dynastie pokračovala až do pádu Polanského impéria.
Kazimír Panolan II.[editovat | editovat zdroj]
Kazimír Panolan II. byl v pořadí třetí císař Polanského Impéria, již pokřtěn jako Kazimír. Více informací se však nedochovalo.
Kazimír Panolan III.[editovat | editovat zdroj]
Kazimír Panolan III. syn Kazimíra Panolana II. Neznámo.
Kazimír Panolan IV.[editovat | editovat zdroj]
Kazimír Panolan IV. je znám jako druhý největší kolonizátor Polanského impéria. Dle POLANKA 101 rozšířil území Impéria o další 4% pevniny Země (pj). Díky informacím z tohoto dokumentu známe jeho věk (147 let - (pj)) a také, že byl považován za krvežíznivého panovníka, jisté prameny uvádějí, že vypil až 645 l (pj) krve. Také prohlásil, že krev většiny lidí chutná jako železo. Za jeho vlády se Polanka těšila největší prosperitě všech dob.
Kazimír Panolan V.[editovat | editovat zdroj]
Kazimír Panolan V. syn Kazimíra Panolana IV. Krvežíznivého. Neznámo.
Kazimír Panolan VI.[editovat | editovat zdroj]
Kazimír Panolan VI. syn Kazimíra Panolana V. Neznámo.
Kazimír Panolan VII.[editovat | editovat zdroj]
Kazimír Panolan VII. byl synem Kazimíra Panolana VI. A za jeho vlády došlo k věhlasné tragédii mezi lety 1601 a 1639 (sj). Mluvíme o tragickém rozpadu Polanského impéria, který Polanku navždy změnil. Bližší okolnosti rozpadu Impéria neznáme, ale od té doby byla Polanka rozdělena na Horní a Dolní Polanku. Dolní Polanka byla roku 1698 (sj) připojena ke klimkovickému panství a Horní Polanku vlastnil od roku 1832 (sj), kdy ji získal Gebhard Leberecht Bliicher z Wahlstattu, rod Bliicherů.
Rozpad Polanského impéria[editovat | editovat zdroj]
Roku 1850 (sj) byla Polanka opět sjednocena. Okolnosti této události jsou opět neznámé. Na základě informací z dokumentu POLANKA 101 Polanku sjednotil Pavel Bochník Chleba, což ho automaticky ustanovilo starostou, avšak máme mnoho důvodů se domnívat, že tato informace není pravdivá. Již jenom časové umístění neodpovídá.
Současná historie[editovat | editovat zdroj]
Toto je pokračování historie Polanky nad Odrou; Polanka nad Odrou 49.7878N, 18.1633E, 2009 (sj)
Autobusová linka č. 46[editovat | editovat zdroj]
Autobusová linka číslo 46 se stala nejvýznamnější autobusovou linkou již před rokem 2009 (sj), kdy byl starosta Polanky ještě Přemysl Kaspřík.
Povodeň 2009[editovat | editovat zdroj]
Povodeň 2009 se stala velkou katastrofou, která navždy Polanku nad Odrou změnila. Mimo tradiční název se také uvádí Velká Polanská povodeň. Traduje se, že právě v boji s touto povodní zahynulo velké procento Polanských hasičů, a proto museli zasáhnout hasiči z Klimkovic. Z tohoto důvodu jsou Klimkovičtí hasiči v Polance uznáváni až do dnes. V POLANKA 101 je zmíněno, že hmotnost vody zapříčinila propad a z tohoto důvodu je Polanka taková díra. Po této události nepřežilo z kdysi krásné Polanky nic víc, než pár domů a hodně polí.
Pavel Bochník Chleba[editovat | editovat zdroj]
To však opět napravil Pavel Bochník Chleba, starosta Polanky od roku 2010 (sj), který má na svědomí opětovný rozkvět Polanky. Mimo jiné nechal opravit parkoviště u hřbitova na ulici Anny Letenské nebo chodník na ulici Za Podjezdem. Pan Bochník je oblíbený starosta jak v Polance tak i mimo ní. Je známo, že obyvatelé Polanky tajně doufají, že právě Pavel Bochník Chleba po 400 letech (sj) obnoví Polanské Impérium.
Páter Sněžný Pluh[editovat | editovat zdroj]
Páter Sněžný Pluh je Polanský farář, zajišťující správný chod místní farnosti, duchovní vedení obce a sklad řep okolo cesty. Vzhled Pluha, který se podobá římskému císaři, a fakt, že mu údajně není ani rozumět, napovídá, že by snad on přišel z antických dob pro obnovu Impéria.
4.11. 2021[editovat | editovat zdroj]
Polanský incident 4.11. 2021 (sj) je významná událost toho roku. V ranních hodinách se na ulici 1. května na Dolní Polance objevila nahá, podchlazená 39letá (sj) žena ze Slovenska dezorientovaná v prostoru i čase – jak uvádí Polanská kronika roku 2021. Již z tohoto popisu lze usuzovat, že se jedná o další paradox způsobený Polanskou červí dírou.
Povodeň 2024[editovat | editovat zdroj]
V roce 2024 (sj) Polanku opět zasáhly velké povodně, avšak nelze je srovnávat s Velkou Polanskou povodní, neboť v roce 2024 (sj) byla povodeň vyvolána uměle. Pan Čepička totiž seslal na Ostravu velké deště, protože byla špinavá. I tak byly ovšem velké škody, avšak Pavel Bochník Chleba, předseda povodňové komise správně zareagoval a Polanka může prosperovat dál.
Budoucí historie[editovat | editovat zdroj]
Toto je soubor teorií Polanské budoucnosti; místo neznámé, čas neznámý
Čtvrtá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Čtvrtá světová válka (více informací zde - informace a datace nepřesné), je událost z budoucnosti spojována právě s Polankou. Albert Einstein totiž pronesl: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“ Což je nepřehlédnutelná reference na Polanskou měnu. Lze tedy předpokládat, že Polanské míče ztratí na hodnotě, či naprosto vymizí. Z Einsteinova citátu vyplývá, že Polanka sehraje ve čtvrté světové válce významnou roli. To však neznamená, že zvítězí, jak si mnozí myslí. Existuje však teorie, že Polanka doopravdy vyhraje a toto vítězství zapříčiní obnovu Polanského Impéria. Také se traduje, že právě v této válce se probudí Polanští rytíři a přijedou na pomoc.
A to je kanec.
