Třeboň
Tento článek nemá nic společného s článkem Třebíč.
To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.
| Třeboň Trébónh | |
|---|---|
|  | |
| základní data | |
| status: | město | 
| kraj: | Lihočehúnsky | 
| okres: | Jindřichův Hradec | 
| historická země: | čechy | 
| katastrální výměra: | {{{výměra}}} km² | 
| obyvatel: | 8179 | 
| zeměpisná šířka: | 49°0'23 s.š. | 
| zeměpisná délka: | 14°45'46 v.d. | 
| nadmořská výška: | 426-493 m = -67 m | 
| PSČ: | 37901 | 
| adresa úřadu: | {{{adresa}}} | 
| starosta: | {{{starosta}}} | 
| Chcete-li se pobavit, a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Třeboň na české Wikipedii. | 
Třeboň (vietnamsky Trébónh, keltsky Treobonc) je město v Třeboňské pánvi na okraji Světa, zhruba uprostřed cesty z Jindřicháče do Budějc. Je známé bahenními a pivními lázněmi, rybníky a chovem kaprů a tamkoňů.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Vede tudy bakalářála z jižních čech do jižního Moravstánu (I/34+I/23) a I/24 (E49), větev trasy z Prahy do Vídně. Rovněž tu stavěj vlaky z Veselí do Českých Velenic (neboli Cmundy).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve 12. století toto město vzniklo, a to jako osada místních Keltů, tajně přežívajících od roku 0, pod názvem Treobonc, který by se dal přeložit jako dřevěný stůl pro tři na osmou[1]. Ve 13. století se tu usídlili Češi a dali mu jméno Třeboň. Jejich vůdcem byl tehdy Vítek z Prdele, podle něhož je název města v němčině Wittingau.
Ve století čtvrtém před stoletím páry se tu začaly budovat rybníky, aby ryby už nemusely být v . Nakonec tu a v okolí byla vytvořena soustava 200 rybníků, z nichž největší Schwarzenberg Rožemberg jest.
Od 18. století jsou tu bahenní a od 19. i pivní lázně (vzniklé v bývalé hospodě).
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Rybníky
- Lázně Aurora
- Sousoší kaprů
- ↑ Slovo bonc, znamenající stůl. je převzaté ze staročeského ponk.




