Německý Brod
Německý Brod, alias Smilův Brod alias Havlíčkův Brod je město, jež se jen tak ze sportu každou chvíli přejmenovává. Až příště nastane chuť, bude se jmenovat třeba Bramborový Brod. Přes to všechno zůstává Brod především Německý a jeho obyvatelé jsou zváni Němci, protože jim Češi ani Moraváci nerozumí. Dokonce i Brod je špatně užívané pojmenování, správně má být Brot. Max Brod nemá s městem nic společného. Německý Brod leží na půl cesty mezi Českým Brodem a Uherským Brodem, 5000 km od provincie Kunduz.
Největším Brodoněmcem byl K. H. Borovský. Naopak K. H. Mácha a K. H. Frank byli sice také slavní Němci, ale nebyli ze správného Broodu. Dojímání se nad osudy prvního jmenovaného patří k povinnostem každého obyvatele města. Na náměstí je v domě, kde Havlíček kdysi bydlel, jeho muzeum. Můžete si tam obléknout Havlíčkovo pyžamo, lehnout do jeho postele, čekat až vás odvezou do Brixenu za Ötzim nebo dostat tuberkulozu.
Jak jsme již řekli, jeho obyvatelé jsou Němci. Nebo byli Němci a teď se za to stydí. Národním sportem je instalace protiněmeckých štvavých pamětních desek do města.
Na budově se nikde nepíše, čemu slouží nyní. Nejspíše české malosti.
Děti musely sbírat starý papír.
Tady prozměnu děti nemusely chodit do školy.
Zde bylo město přejmenováno, takže už nikdo neví, jak se jmenuje.
V této budově měli němečtí sveřepí okupanti v r. 1939–1940 svůj oberlandrat, který utiskoval a germanisoval náš kraj. Nyní tam sídlí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, o němž neví nikdo, co dělá, takže asi ani neutiskuje
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Havlíčkův Brod je nejdůležitější město geologického útvaru, který se zove Českomoravská pahrbkatina. Ta vznikla za doby hercynského vrásnění, což někteří ještě pamatují, protože se událo až v prvohorách, na pomezí devonu a karbonu. Karbon se dodnes používá k ničení spalovacích motorů.
V některých zdrojích se můžeme dočíst, že důležitějším městem je Jihlava, ale to jsou naprosté voloviny. V Jihlavě žijí devotní obyvatelé (název etymologicky vychází právě ze slova devon). Nejvíce pamětníků hercynského vrásnění dosud žije právě v Jihlavě, což příčinně souvisí s jejich devotností.
V Havlíčkově Brodě leží střed Evropy, protože to tak určil Jára Cimrman.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bylo tomu tak vždy, i v dobách, kdy se první odvážlivci někdy kolem roku 1200 pokoušeli, život riskujíce, dostat na druhou stranu divoké řeky Sázavy. Protože se to ne každému povedlo, bylo potřeba postavit pár domů, kde by jednak ti méně stateční mohli sbírat síly k pokusu o přebrodění, ti statečnější pak být oživováni po neúspěšném překročení koryta. Jelikož slabých povah a dobrodruhů přibývalo, zaznamenal původní Brod již záhy velký rozmach. Protože se navíc v okolí města těžilo stříbro, zahájili na něj tažení Němci a ekonomicky jej po bezvýznamné éře, kdy město ovládal jakýsi Smil, vpodstatě dobyli. V té době na náměstí dokonce existovaly lázně v podobě kašny. Jedním z prvních uživatelů lázní se stal mistr pekařský Koudel (někdy též Koudela), který byl odměněn permanentkou za to, že používal do té doby neznámé substance o nižší hmotnosti k provozování svého řemesla. Zcela neprávem došlo místní obyvatelstvo k závěru, že je Koudel šidí, protože pokud by srovnali kvalitu jeho pečiva s dnešním, museli by věnovat volné vstupenky všem dnešním výrobcům pečiva, což by nutně vedlo k ekonomickému úpadku zařízení. Nicméně Koudel byl vložen do klece a opakovaně ráchán ve vodě, takže mu nakonec ti soucitnější přáli, aby se trochu ohřál, třeba i za pomoci otevřeného ohně. Odtud pochází rčení "hoří mu koudel u zadku".
Brod se v minulosti nevyhnul těžkým dobám, kdy se jej pokoušeli dobýt nepřátelské skupiny. Mezi nejslavnější postavy Brodu dodnes patří osoba jménem Hnát, který otevřel městské brány devotním Jihlavákům (ti by to s dobýváním měli jinak těžké) a umožnil tak vlastně poněmčení města. Zajistil si tím nesmrtelnost, neboť jeho kostra byla posmrtně umístěna na budově staré radnice a musí pravidelně v intervalech 30 minut odměřovat čas zvoněním kostnatou rukou.
Další průšvih znamenal poválečný nájezd Komančů. Komančové jsou původní obyvatelé Severní Ameriky, kteří byli historicky docela neškodní, protože byli od Brodu odděleni Atlantským oceánem. Vyznačují se rudou barvou kůže, jsou výbornými stopaři a mají špatnou povahu. Jejich infiltrace mezi Broďáky proběhla velmi intenzivně a jejich potomci se drží u vesla dosud. V novodobější historii se jejich důležitým spojencem stal prasopes, se kterým si výborně rozumějí. Mezi oběma druhy dochází i ke křížení, takže přesné zoologické dělení na komanče nebo prasopsa nemusí být někdy jednoznačné. Vždy je však prozrazuje rudá barva kůže, případě rudé názory.
Za éry Komančů došlo k téměř úplnému rozvratu města a vazeb mezi normálními lidmi. Jediným pozitivem vlády Komančů byla orientace města směrem na východní Čechy. Bohužel jen nakrátko, neboť současná vládní garnitura prasopsů opět prosadila orientaci projihlavskou. Brodští však nezoufají, jelikož jihlavákům mohou dát do zubů aspoň při hokejovém zápase.
Zajmavosti[editovat | editovat zdroj]
Havlíčkův Brod je místo s největší koncentrací bláznů, Prasopsů a neurotiků 666% obyvatel a jsou též jediným městem na světě kde je semafor postavený jen tak na dálnici ale při té koncentraci magorů se není ani čemu divit.
