Štětí
Tento článek nemá nic společného s článkem Štěstí.
To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.
 |
Štětí na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Štětí“ na celým internetu. |
| „ | Štětí! Co je Štětí? Muka jenom zlatá! —Adolf Heyduk |
“ |
Štětí, německy Wegstädtel (městečko u cesty), je malebná megalopole placatící se na okraji nejen zájmu investorů, ale i Severních Čech. Najdete ji na pomyslném průserčíku přímek Mělník – Leitmeritz a Liberec - Stříbro.
Původ názvu[editovat | editovat zdroj]
Dávní jazykozpytci se domnívali, že původ názvu města vznikl od slova Štěstí, poeticky upraveným pologramotným kronikářem. Samá voda, se štěstím nemělo toto město nikdy nic společného. Německá menšina nazývala toto místo podle toho, že vznikla na kraji silnice, po níž odpradávna proudil výnosný obchodní artikl - syntetická droga cukr. Jelikož ovšem s platností Benešových dekretů odtáhla tato menšina kamsi, snažili se lidé toto jméno počeštit.
I vznikl název Štětkovice, inspirován názvy obcí v blízkém okolí – Račice, Hněvice, Počeplice, Snědovice, Střížovice a zejména Radouň. Bohužel, jelikož spolek teréních pracovnic v sociální sféře na silnici E55 byl proti, ozvaly se i výrobny malířského náčiní, zkrátil název ješte méně oduševnělý kronikář na finální název Štětí. Aby byla legrace, nepřiložil k tomu žádné vysvětlení.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Štětí je hospodářsky činné. Tedy jak kdy. Kdysi dávno byl ve městě cukrovar, který zpracovaval řípu z přilehlých oblastí. Bolševik ale rozhodl, že cukru je dost a tak nařídil pěstovat papír. Ten se zde se střídavými úspěchy pěstuje dodnes.
Proto je také hlavní dominantou města továrna. Její název není důležitý, neboť se v nepravidelných časových intervalech mění, podle toho, kdo se ji zrovna snaží zruinovat. Od pádu komunismu ji vlastnili američané, rakušané, nejnověji cikáni od Říma. Místní obyvatelé ji stejně říkají Sepap jako kdysi. Tato zkratka je zkomoleninou Severočeské pípárny, národní podnik Štěstí.
Obyvatelstvo a kultura v obci[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo obce je převážně bílé, s lehkou příměsí hnědočechů a malých tmavých šikmookých obyvatel. Mezi hlavní atrakce patří samozřejmě hospody, jednou ročně pomsta všem hráčům na dechové nástroje, kteří povinně musí inhalovat sekundární produkty nejen z blízké elektrárny, ale i z pěstírny papíru. Toto mezinárodní setkání masochistů s úchylkou na trubky se zove FEDO [1].
V pravidelných intervalech sem zavítá taktéž cirkus a jiní potulní komedianti. Obsadí Mírové náměstí, vyvenčí koně, velbloudy, veverky, pudly a jiné zvěrstvo a k radosti za pár dnů místních odjedou. Podobně tak před volbami činí i Cirkus Bohoušek, z čehož má místní smetánka upřímnou radost, neb bývá zadarmo guláš a hudba k tanci.
Město Štětí taktéž usiluje o titul Zelené město, což se mu někdy i zdaří. Většinou, je-li v pěstírně papíru odstávka a vítr fouká od severu, takže lidé nemusejí šetřit cigarety vdechováním popílku z elektrárny v Horních Počaplech na opačném konci.
V obci se nachází též školy. Celkem jsou tři: Jednička, Dvojka, Trojka a Speciální pro zvláště nadané děti. Nešťastnou náhodou Trojka a Specnas sdílí stejnou budovu. Jednička se oficiálně nazývá Škola T. G. Masaryka, dvojka se nazývá Dvojka a trojka pak Ostrovní. I to vypovídá ledasco o místní kultuře.
Maskot[editovat | editovat zdroj]
Oficiální maskot Štětí je loupežník Štětka. Jeho existence je nepodložená, leč bohatě inspirována Rumcajsem. Narozdíl od dobrosrdečného Jičínského lapky místní loupežník měl žalud na úplně jiné věci. Máte-li dobrodružnou povahu, můžete se vydat po jeho stezce. Pokud vám teda nevadí kopřivy, všelijaká havěť a les. Pokud ano, stavte se v informačním centru a placku si normálně kupte jako všichni ostatní.
Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
Štětí má svůj oficiální seznam kulturních památek, na které se smí sahat pouze mezi 15:07 a 15:11. Mezi tyto památky patří:
- Lidl,
- Bankomat České Spořitelny,
- Beëmart,
- Kebab u Aliho a hospoda Pražák, kde si koupíte tradiční Kung-Pao.
Město má tři náměstí, které slouží ke srocování davů a lidovým slavnostem:
- Náměstí Míru, kam nejde nikdo, kdo nepotřebuje vyzvednout na úřadě sociální dávky. Nebo poslechnout předvolební sliby.
- Nové náměstí, nazývané Rudé, které se v létě nedá přejít kvůli vedru a v zimě kvůli náledí.
- Husovo náměstí, místo konání pouťových veselic, jarmarků a hudebních vystoupení. V obdobích zvýšeného průtoku Labe slouží jako brouzdaliště.
Zajímavým objektem je kaplička v Bezručových sadech (anglicky Handsfree plantations). Kdysi sloužila k náboženským účelům, dnes jako veřejné WC.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město má dvě (prvočíslo) nádraží – horní a dolní. Na horním je napsáno jméno obce správně, na dolním pro zmatení nepřítele visí cedule Hněvice. V jízdním řádu národního železničního dopravce se lze dočíst, že na obou nádražích staví i rychlíky. Tato informace ovšem vzhledem k příslovečné spolehlivosti ČD nebyla ověřena.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Na katastru obce se nachází několik zajímavých věcí. Například kanál, na kterém se veslaři pokoušejí umlátit vesly jeden druhého (skoro-obec Račice) a to zpravidla i s mezinárodní účastí. Je zde k nalezení též čistička odpadních vod, kalové pole a začátek předražené cyklostezky, která vede až do Mělníka. V obci se nachází i kostel svatého Šimona a Joudy, ale sic je většina obyvatel vírou nedotčená, průchodnost nic moc. Ale i to stačí, aby v přilehlém parku bylo silně citít psí kadidlo.
Při dobré viditelnosti je vidět v dálce hora Říp a též kopec Milešovka. Podíváme-li se směrem ku Praze, popatří oko naše na malebnou scenérii elektrárny Mělník, ležící v obci Křivenice, doručovací pošta Horní Počaply. Ano, je to vskutku veselý kraj. Jelikož však výše zmíněná památka leží již ve Středočeském kraji, dokazuje, že v zeměpise jsou Češi ještě slabší, než Sudeťáci.
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Franz Karl Reichelt - průkopník svislého letectví.
