Ochoz u Brna

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ochoz u Brna
Ochoz u Brna

Ochoz u Brna – znak Ochoz u Brna – vlajka znak vlajka motto: Jsme v prdeli

základní data
status: Prdel světa
kraj: Severní Moravstán
okres: Šalingrad-předměstí
historická země: Moravstán
katastrální výměra: 13 km²
obyvatel: 11
zeměpisná šířka: 49°36′ s. š.
zeměpisná délka: 16°54′54″ v. d.
nadmořská výška: asi 333 m n. m. m
PSČ: 666 69
adresa úřadu: Někde na návsi
starosta: Eva, které nebudu lhát, asi ju mám ra-a-a-a-ád

Ochoz u Brna (polsky Ochós Śpierdelęnczny Rzeszcznąski, německy Ochos bei Brünn, rusky Охоск Удаленный, francouszky Le-Cul-du-Monde, latinsky Castrum Celta Asinae, arabsky قرية بعيدة, maďarsky Lóbűzgyepnyémerdőszamárokoszutálatosfalu) je dnes již naprosto skutečně bezvýznamná obec kousek na sever od Brna. Existují konspirační teorie o tom, že tato vesnice neexistuje a že se jedná pouze o mýtickou lokaci, podobně jako o Atlantidu nebo místo, kde Kamil Bartošek zakopal auto s milionem morgošů. Podle místních úřadů zde v roce 2022 žilo přesně 11 obyvatel.

Název a historie[editovat | editovat zdroj]

Nikdo neví, odkud se vzal název Ochoz (podstatné jméno rodu mužského), nicméně toto místo má dlouhou tradici názvů jako Zapadákov (neplést s Praha-Západ), Prdel světa, Konec světa nebo Díra světa (neplést s diradosveta), a to díky své odlehlé lokaci uprostřed hustých lesů a kopců. Vesnicu pravděpodobně založili Keltové, neboť se nám z dávných dob dochoval latinský název Castrum Celta Asinae, který by se dal doslovně přeložit jako Keltská prdelní vesnice nebo Keltská vesnice v prdeli. Název pravděpodobně vzniknul při výpadech Římanů na Moravstánské území. Podobný příběh má i francouzský název, který taktéž znamená Prdel světa, nicméně ten vzniknul až o několik století později během táhnutí Napoleona Bonaparteho těmito končinami.

Vesnice byla významná hlavně díky svému lomu na prdelit, který se od ní nacházel kousek na sever. Těžba prdelitu začala přibližně v první polovině 14. století a byla ukončena v roce 1989, tedy po pádu Komančů v Českých zemích. Mnozí si myslí, že byl prdelit poprvé nalezen a těžen v sovětském městě Prdelsk, nicméně to není pravda, jelikož tam se s těžbou začalo až ve 20. letech 20. století. Díky těžbě a exportu prdelitu do jinýcch zemí se tato dnes už bezvýznamná obec proslavila po celém světě a vznikla pro pro ni i mimojiné různá cizojazyčná jména, jako třeba maďarský název Lóbűzgyepnyémerdőperdárokoszutálatosfalu, který by se dal volně přeložit jako Překrásná prdelní vesnice Ochoz s lomem oplývající lesy a koňmi. Ve většině jazycích přízvisko prdelní znamená prdelitový, avšak napříč jazyky se původní význam slova vytratil a jeho nesprávný překlad může místní pěkně srát (přestože celkem správně odráží odlehlost tohoto místa). Po uzavření prdelitového lomu v roce 1989 se místní začali odstěhovávat a vesnice tak začala chátrat.

Místní radnice v novovidláckém stavebním slohu
Dnes již opuštěná MŠ a ZŠ generála Koněva v Ochozu

Zapomenutíhodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Radnica aka úřad obecný
  • Místní masokombinát zpracovávající koňské maso
  • Autobusová zastávka linky 202 (pro okamžitý úprk z tohoto města této vesnice duchů)