Ochoz u Brna
Ochoz u Brna | |
---|---|
základní data | |
status: | Prdel světa |
kraj: | Severní Moravstán |
okres: | Šalingrad-předměstí |
historická země: | Moravstán |
katastrální výměra: | 13 km² |
obyvatel: | 11 |
zeměpisná šířka: | 49°36′ s. š. |
zeměpisná délka: | 16°54′54″ v. d. |
nadmořská výška: | asi 333 m n. m. m |
PSČ: | 666 69 |
adresa úřadu: | Někde na návsi |
starosta: | Eva, které nebudu lhát, asi ju mám ra-a-a-a-ád |
Ochoz u Brna (polsky Ochós Śpierdelęnczny Rzeszcznąski, německy Ochos bei Brünn, rusky Охоск Удаленный, francouszky Le-Cul-du-Monde, latinsky Castrum Celta Asinae, arabsky قرية بعيدة, maďarsky Lóbűzgyepnyémerdőszamárokoszutálatosfalu) je dnes již naprosto skutečně bezvýznamná obec kousek na sever od Brna. Existují konspirační teorie o tom, že tato vesnice neexistuje a že se jedná pouze o mýtickou lokaci, podobně jako o Atlantidu nebo místo, kde Kamil Bartošek zakopal auto s milionem morgošů. Podle místních úřadů zde v roce 2022 žilo přesně 11 obyvatel.
Název a historie[editovat | editovat zdroj]
Nikdo neví, odkud se vzal název Ochoz (podstatné jméno rodu mužského), nicméně toto místo má dlouhou tradici názvů jako Zapadákov (neplést s Praha-Západ), Prdel světa, Konec světa nebo Díra světa (neplést s diradosveta), a to díky své odlehlé lokaci uprostřed hustých lesů a kopců. Vesnicu pravděpodobně založili Keltové, neboť se nám z dávných dob dochoval latinský název Castrum Celta Asinae, který by se dal doslovně přeložit jako Keltská prdelní vesnice nebo Keltská vesnice v prdeli. Název pravděpodobně vzniknul při výpadech Římanů na Moravstánské území. Podobný příběh má i francouzský název, který taktéž znamená Prdel světa, nicméně ten vzniknul až o několik století později během táhnutí Napoleona Bonaparteho těmito končinami.
Vesnice byla významná hlavně díky svému lomu na prdelit, který se od ní nacházel kousek na sever. Těžba prdelitu začala přibližně v první polovině 14. století a byla ukončena v roce 1989, tedy po pádu Komančů v Českých zemích. Mnozí si myslí, že byl prdelit poprvé nalezen a těžen v sovětském městě Prdelsk, nicméně to není pravda, jelikož tam se s těžbou začalo až ve 20. letech 20. století. Díky těžbě a exportu prdelitu do jinýcch zemí se tato dnes už bezvýznamná obec proslavila po celém světě a vznikla pro pro ni i mimojiné různá cizojazyčná jména, jako třeba maďarský název Lóbűzgyepnyémerdőperdárokoszutálatosfalu, který by se dal volně přeložit jako Překrásná prdelní vesnice Ochoz s lomem oplývající lesy a koňmi. Ve většině jazycích přízvisko prdelní znamená prdelitový, avšak napříč jazyky se původní význam slova vytratil a jeho nesprávný překlad může místní pěkně srát (přestože celkem správně odráží odlehlost tohoto místa). Po uzavření prdelitového lomu v roce 1989 se místní začali odstěhovávat a vesnice tak začala chátrat.
[editovat | editovat zdroj]
- Radnica aka úřad obecný
- Místní masokombinát zpracovávající koňské maso
- Autobusová zastávka linky 202 (pro okamžitý úprk z
tohoto městatéto vesnice duchů)