Chrudim
| Chrudim | |
|---|---|
|
| |
| základní data | |
| status: | statutární vesnice |
| kraj: | Hradubice |
| okres: | Bítorel |
| historická země: | Česko |
| katastrální výměra: | 33,20 km² |
| obyvatel: | 2222222 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 57′ 4″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 47′ 44″ v. d |
| nadmořská výška: | 240 m m |
| PSČ: | 537 01 |
| adresa úřadu: | nám. Pepy Rézla 77 |
| starosta: | Petr Řezníček |
| „ | Byl to tento chrudný RZ, ač nadevší pochybnosť nepravý, co mne přivedlo na nápad proti nerozumné snaze některých národně málo uvědomělých badatelů našich psáti u každého třetího názvu pomístního „pravděpodobně z keltštiny, význam neznámý“ postavit mnohem důvtipnější tezi: „z osobního jména staroslovanského“. —prof. Ant. Protivús |
“ |
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Chrudim na české Wikipedii. |  |
Chrudim (německy , rusky BotEtoXrudym, pražsky Chrudíš, ostravsky Dopičetadyzdechpes), v budoucnu nazývaná Kuštov, je bývalá rodná vesnice královny Anny Přemyslovny, manželky Heinricha Haidera z Korutan a také prababičky populárního rakouského zpěváka Jörga Haidera. Chrudim je nyní předměstím nedaleké megalo- a nekropole Slatiňan a leží na dolním toku strouhy jménem Kamenice (rozhodnutím chrudimského zastupitelstva přejmenované od chrudimské plovárny až po ostrovy Ptáka Ohniváka na Chrudimku). V současné době dochází k zástavbě posledních volných polí mezi Slatiňany a Chrudimi a tím se na stůl dostává i otázka definitivního sloučení obou obcí. Ivan Jeník (starosta Slatiňan) a Jenda Čechlovský z Bítovan (bývalý starosta Chrudimi) přišli s revolučním návrhem, přejmenovat takto vzniklý sídelní útvar na Jeníkovice. K tomu však nakonec nedošlo, protože radnici dobyl roku 2010 dinosaurus chrudimské politiky a z Jendy už je jen místostarosta.ak blízká se na lepší časy, jeden z nových radních jménem Tomáš Marek (jedná se o toho slávného pojídače sekané) stále bojuje za sloučení obcí pod názvem Psychoťany.
Poloha a povrch[editovat | editovat zdroj]
Chrudim leží v mělké kotlině ohraničené třemi nestabilními geologickými útvary - nerozhlednou Bára na jihozápadě, kostelíkem Tři Kotle na východě a skupinou umělých skal Tři Údy na severu. Povrch Chrudimi je možné charakterizovat jako velmi schodnatý, schody totiž naleznete v Chrudimi doslova na každém kroku. Chrudim byla donedávna, tedy před rozsáhlou stavební rekonstrukcí dříve jednosměrné Široké ulice, nazývána též Chrudim, jediná vesnice, do které se leze zad(k)em. Toto hanlivé označení se ovšem nelíbilo zastupitelstvu v čelem se starostou Láďou Libým, které rozhodlo o přebudování jednosměrné Široké ulice na obousměrné Široké schody II. Nyní je tedy možné nazývat Chrudim jedinou vesnicí, do které se leze zad(k)em anebo jezdí po schodech.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Chrudim oplývala v minulosti bohatou průmyslovou výrobou. Po krachu na alžírské, libyjské i irácké burze přišel ovšem místní strojírenský podnik Transporta (dříve továrna Františka Wiesnera) o valnou většinu lukrativních devizových zakázek a jeho zaměstnanci o stálý přísun tuzexových bonů. V areálu bývalého podniku Transporta v současnosti sídlí zákaznický servis montovny mobilních telefonů s vodotryskem, tzv. Vodafounů. Zajímavou a poučnou historii má také nedaleká chrudimská průmyslová zóna Západ, pro jejíž výstavbu věnoval městu pozemky místní filantrop Milan Kušta za pouhých 40 melounů vypěstovaných mísním ekologickým Agrodružstvem.
Podobný osud jako Transportu potkal i druhý ze dvou největších podniků, textilku Elite, situovanou přímo v centru města naproti chrudimskému Bronxu a bývalému bytu Kočičí Báby. Po prohraném patentovém sporu s Výzkumným ústavem pletacích jehlic z Brna o ochrannou známku a technologii výroby Klimatex zakládá vedení podniku elitní nevojenskou jednotku rychlého nasazení, zvanou 1. Dámská Brigáda BSP a zahajuje úzkou kooperaci se 4. Brigádou rychlého nasazení z nedalekých kasáren. Generální ředitel podniku, jediný vyučený strojní zámečník v celém RVHP nechávající se oslovovat titulem Ing., mezitím zajistil výplaty finančně strádajícímu managementu prodejem strojního zařízení do sběrných surovin a také pozemků pro stavbu supermarketu Billa. Tím zároveň uspokojil četné petice a žádosti sociálně slabých obyvatel přilehlého Bronxu, poptávající bezplatný zdroj alkoholu, pochutin a peněženek.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Chrudim je velice kulturní město. Ačkoliv nikdo neví proč, pořádají se zde velkolepé slavnosti nazvané Chrudimské obžínky, na které téměř nikdo nechodí. Pro turisty z Japonska zde připravují muzeum barokních soch, zajímavé tím, že sochy si Chrudimáci vypůjčují po okolí a mnohé z nich nemají s barokem nic společného. Také je zajímavé tím, že se bude jednat o nejdražší muzeum světa, ve kterém nebude téměř nic k vidění. Kustodem sbírek byl jednomyslně (jedním hlasem) zvolen místní loutkovodič. Protože do letního kina, kde po několik roků nic nepromítali, přestali Chrudimáci chodit, rozhodli osvícení radní, že na jeho místě zbudují parkoviště a letní kino postaví nové.
Historie města[editovat | editovat zdroj]
Historie byla k této královské vesnici výjimečně nakloněna, neboť se v Chrudimi za posledních tisíc let nic zvláštního nestalo. Pokud si tedy odmyslíme erupci Kunětické hory, založení, vyplenění a znovuzaložení Chrudimi Kelty, narození kata Mydláře a nebo Pepy Rézla, vynálezce lodního šroubu, o kterém psal i Jules Verne. Za zmínku snad stojí pouze nedávné rozpuštění a vypuštění místní organizace ODS v čele s tělocvikářem Edou Beránkem.
Obyvatelé Chrudimi trpěli odjakživa pocitem méněcennosti z toho, že jejich královská vesnice nemá na rozdíl od sousedních megalopolí Slatiňan a Pardubic žádné historicky hodnotné šlechtické sídlo. Marné tak byly i dosavadní snahy chrudimských filantropů Samuela Kuchynky (Neuperský dvůr) i Milana Kušty (Obchodně bytové centrum Balustráda) zavděčit se stavbou něčeho, alespoň vzdáleně se zámečku podobajícího.
Také je třeba upozornit, že vlajka a znak Chrudimi nápadně připomínají vlajku a znak Německé říše 1871–1918. Původní znak Chrudimi, který je do teď k vidění na některých památkách na centrálním náměstí, byl ovšem jednostejný se znakem Hradce Králové, což mělo i jednostejnou příčinu.
O Chrudimi nebylo skoro nic známo do té doby, než začala zpívat Helenka Vondráčková, která údajně pochází se Slatiňan, ty však neproslavila, jen se začalo říkat, že pochází někde od Chrudimi a tím konečně město vešlo do podvědomí, obdobně jak Humpolec proslavil Hliník. To se ale posední dobou mění. Díky zásluhám místního bývalého starosty a také bývalého poslance Ládi Libého si Chrudim oblíbila i Česká televize. Ta zde natáčela velice úspěšný seriál Šedá (průmyslová) zóna, který popularitou zastínil i seriál Zkoušky z dospělosti režiséra Jiřího Adamce. Také díky snažení Ládi Libého byly peníze, které zbytečně zahálely ve státním rozpočtu účelně využity na stavbu golfového hřiště nedaleko (asi 30 km) Chrudimi. Díky tomu si všichni občané Pardubického kraje mohou dopřát požitku z této hry.
Nedávno zde také vznikla firma Cityzen která vyrábí drahá trička která se bojí vody.
Chrudimský obchvat[editovat | editovat zdroj]
Chrudimský obchvat je opticky nezjistitelná šmouha na papírech projektantů v těsné blízkosti města. Je jenom s podivem, jaké množství politiků taková šmouha zaměstná. Hlavně před volbami většina z nich nic jiného nedělá, než o šmouze mluví a píše.
S projektem obchvatu přišel již Praotec Čech, jehož kolona vozů zde během jarních prací původních obyvatel Bohémské kotliny vyorala během útěku před Huny první brázdu. Projekt ale zapadl a vzkřísil jej až Břetislav I. když zde vydupal se svým grošákem úvoz, až z toho na místě umřel. Poslední Přemyslovci si díky poloslepotě Václava I. vynikajícího projektu staroslovanské družby socialistických republik Čech a Lech nevšimli a Karel IV. započal pouze archeologický výzkum. Nové pozornosti se stavbě dostalo až za císaře Josefa I., který pověřil barokního architekta Santiniho vyprojektováním úvozové cesty, ten si ovšem zadání spletl s křížovou cestou a z projektu opět sešlo. Až v 19. století architekt Schmoranz navrhl kolem města vydláždit cestu škrovádským pískovcem a po roce 1939 protektorátní vláda schválila změnu na panely, ze kterých ale soudruzi v 50. letech udělali hnojníky pro několik místních JZD. V posledních letech se uplatnila projektantská technologie zvaná slibotechna, která výsledky slibovala vždy na 30. února nebo 32. ledna.
Při jízdě po obchvatu člověk nesmí používat zrak, neboť by se mohl klamně domnívat, že žádný chrudimský obchvat vlastně neexistuje a že jede přes pole, louky a dům. Obchvat se totiž točí se okolo města a řeku překonává neviditelným mostem, před nímž doporučujeme sjet, neboť jízda přes něj není dosud zcela bezpečná. Každopádně ale není po jeho projetí nutno čistit pneumatiky, kteréžto se pěkně omyjí samy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Historie průmyslové zóny v Chrudimi v pořadu Reportéři ČT (přeskoč na čas 11:30)
Stavba Obchodně bytového centra Balustráda v pořadu Večerník z Čech
Kanál nebo obchvat?
