Bělá pod Bezdězem

Ubytovací místnost pro klienty tábora. Oficiální kapacita je 605 osob.

Klienti tábora, kteří mají tuberkulózu, malárii, či jinou nakažlivou chorobu, odpočívají. Ostatní pracují v blízkém kamenolomu.

Děti imigrantů trpící v koncentračním táboře. Živý obraz u příležitosti návštěvy delegace Mezinárodního červeného kříže organizované knížetem Potěmkinem

Bělá pod Bezdězem (německy Weißwasser im Protektorat) je koncentrační / retenční / deterenční / deratizační / detekční / infekční / interferenční / detenční ^{[nehodící se škrtněte]} tábor v Česku. Je obdobou ňujorského Ellis Islandu, pro milióny imigrantů se stal počátkem jejich českého snu. Frekventanti tohoto zařízení si mohou ponechat své osobní doklady, které zpravidla nemají, ale musí odevzdat svůj mobil, veškeré peníze, cennosti a zlaté zuby, jsou uzavřeni za ostnatý drát a platí 250 Kč denně, než soud rozhodne o jejich vyhoštění, načež musí do sedmi dnů opustit území repliky.

Známí klienti

Praotec Čech

Imigrant P. Čech (nezaměňovat s emigrantem Petrem Čechem ani s nemigrantem Přemyslem Čechem), posledním zjištěným bydlištěm v Prdelynu na Ukradině, byl zadržen z důvodu ilegálního překročení státní hranice. Protože se zjistilo, že ve své vlasti se dopustil vraždy a v jednom kuse docela nesrozumitelně žvanil něco o plástvích medu, rozhodl soud o jeho vyhoštění a nařídil mu do sedmi dnů opustit území republiky. P. Čech však při repatriaci zabloudil a zemřel na jednom kopci u Mělníka.

Cyril a Metoděj

V roce 863 (povšimněte si, že je to prvočíslo), se tito muži vydali z Byzantského státu na cestu do střední Evropy. Pěšky prošli Makedonii, Srbsko, Maďarsko a Slovensko. Také v tomto případě je zřejmé, že jejich migrace byla někým organizována. Rozhodně se nejednalo o běžence z humanitárních důvodů, neměli totiž sebou žádné ženy a děti. Po vstupu české území byli zadrženi. Bylo totiž podezření, že u nás budou rozšiřovat svojí víru (kterou si přinesli z Byzantského státu, kde příslušnost k jakémukoli jinému náboženství byla trestána smrtí), že se nebudou chovat podle zásad náboženské tolerance a nepřizpůsobí se domácím zvykům. Důkazem bylo, že s sebou pašovali množství náboženské literatury psané podivným písmem.

Jan L.

V roce 1310 byl zaznamenán příchod nezletilého Jana L. z Lucemburska (tehdy ještě nebyl Schengen). Dotyčný neměl žádné doklady, do Česka přišel údajně za účelem sňatku s rovněž nezletilou Eržikou Eliškou P., která však nemohla doložit souhlas rodičů se sňatkem. Má se za to, že celou imigraci i pokus o sňatek nezletilých organizoval otec jmenovaného Jana L., který se takto snažil ovládnout Česko. Jak celá záležitost dopadla, není známo. Jisté však je, že Janův pratchán nechal nedaleko postavit hrad Bezděz, aby měl situaci pod kontrolou.

Petr Parléř

Petr Parléř, původním jménem Peter Parler, povoláním stavitel katedrál, imigroval z Německa, když se tam přestaly stavět katedrály. Jednoznačně ekonomický imigrant. Bylo proto nařízeno jeho vyhoštění, dotyčný se však rozhodl pro ilegální pobyt, jak je ostatně ve stavebnictví běžné. Aby se vyhnul kontrolám ze strany cizinecké policie, změnil si jméno, přidal si do něj písmeno Ř, čímž podvodně zakryl svůj nečeský původ.

Jan Kubiš a spol.

V roce 1942 se potýkaly české země s nebývalou imigrační vlnou z Anglie, zatímco Německo prosazovalo, aby se problém řešil v místě jeho vzniku. Ve všech zaznamenaných případech rozhodl soud o vyhoštění imigrantů. Potíž byla v tom, že mezi Anglií a Českem tehdy fungovala letecká doprava (osobní i nákladní) pouze jednosměrně a vyhoštěnci se tak nemohli jak dostat zpátky. Zoufalí migranti se pak stahovali do Prahy, bloudili po jejích ulicích, kde marně hledali někoho, kdo by je svezl do Anglie, a přitom se dopouštěli drobné kriminality. Velké rozhořčení vzbudilo přepadení automobilu pana R. H. z Panenských Břežan.

Gustáv Husák

Tento hornouherský právník byl ve své vlasti vězněn, v roce 1969 se mu podařilo uprchnout do Čech. Zde obdržel politický azyl, postupně se integroval do společnosti a navzdory svému vysokému věku pracoval. Když se v roce 1989 politické poměry v jeho vlasti změnily, takže už mu tam nehrozilo žádné pronásledování, vrátil se hned domů.

Vasil Biľak

Rovněž imigrant z Horního Uherska. Byl vyučený gatiar, ale bylo nad vší pochybnost doloženo, že toto řemeslo provozovat nebude, takže nejde o ekonomického imigranta. Stejně jako G. Husák se po roce 1989 vrátil do vlasti.

Andrej Babiš

Také Horní Uher, ale téměř o dvě generace mladší. Je pravda, že jeho pobyt v ČR stál české daňové poplatníky nějakou tu korunu, ale ti mu jistě rádi umožnili realizovat své schopnosti a splnit si své sny.

Pitomio Okamura

Tento imigrant přišel do Česka, aby zde podnikal, jednalo se tedy o ekonomického imigranta. Úřady v Bělé však oklamal, že prchá z Port Artůra kvůli rusko-japonské válce.