Česká fotbalová reprezentace
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Českej fotbalovej tým. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Česká fotbalová reprezentace reprezentuje Česko na mezinárodních fotbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo mistrovství Evropy. Navazuje na československou fotbalovou reprezentaci, která zanikla rozpadem Československa. V žebříčku FIFA (Fotbalová Internacionální Federace A, neplést s FAČR, dříve FIFLENA, jakožto zkratka od Fotbalová Internacionální Federace LEvicových NAfoukanců) je momentálně na nelichotivém místě.
Trenérem týmu je dnes, roku 2024, Karel Jarolím. Jeho případná náhrada nebude problém, Česká republika je zemí s deseti miliony potenciálních trenérů.
Styl hry[editovat | editovat zdroj]
„Existují tři druhy týmů. Zaprvé týmy s hrou nesoucí výsledky. Zadruhé mužstva, které hrají pohledný fotbal. A zatřetí mužstva hrající nepohledný fotbal bez velkých úspěchů, ale s dobrou diváckou kulisou.“
- Isaac Newton
Česká fotbalová repre se dlouhodobě opírá o týmové pojetí namísto kvality jednotlivců. Jednou za čas se objeví nějaká mladá naděje s příslibem do budoucna. Ať už jde o rychlonohého vydravého útočníka a nejlepšího střelce z anglické druhé ligy nebo míčového šikulu z Amsterodamu, jenž na hřišti řádí jako černá ruka, kouč národního týmu jej umí patřičně umravnit a prosadit ono týmové pojetí. Venku si hraj třeba za United nebo Real Madrid. Tady nám ale vynikat nebudeš.
Taktika se nezměnila od konce 30. let. Napřed je vyhlášen útok, tedy agresivní výpad, jsou povoláni záložníci, trénuje se pevná defenzíva. V klíčový okamžik však s toho všeho sejde a Češi se raději vzdají. Jemná lehká fotbalová technika se světu zatím ještě neukáže. Rovněž nepřálo štěstí.
„Úspěchy“[editovat | editovat zdroj]
V souvislosti s českou reprezentací v jakémkoliv sportu je slovo „úspěch“ vcelku přehnané. Přesto lze zmínit výkony ze dvou mistrovství Evropy – 1996 a 2004. Přivřeme-li obě oči, tak ještě šampionát Evropy roku 2012. Dál již ale nic víc.
- ME 1996
ČR se prezentovala účelovým fotbalem týmu 1. typu Newtonovy škály. Ve finále však doplatila na fotbalově-fyzikální Linekerův zákon: „Fotbal je hra pro 22 hráčů na 90 minut, kterou vždycky nakonec vyhrají Němci.“ Úspěch.
- ME 2000
Postup na ME. Po dvou kláních bylo vymalováno. Neúspěch.
- ME 2004
ČR si do Portugalska pod dohledem kouče Karla Brücknera přivezla silnou generaci: Nedvěda, Galáska, Mareše, Týceho. Jako už tradičně vypadla s outsiderem šampionátu, Řeckem. Neúspěch.
- MS 2006
Češi nejdřív přehráli Jú Es Ej, aby pak padli s negry z Hany a pak dojeli na špagety.
- ME 2008
Češi se ocitli v podobné situaci jako roku 1758 – bázlivě přijeli k Rakušanům, aby střetli Švýcary (výhra) a Turky (prohra). Neúspěch.
- ME 2012
Po úvodní prohře s Ruskem se naštěstí nenaplnilo proroctví Karla Šípa: „Dostali jsme facku, ale vzpomenete si na mě, protože já říkám, že takové facky dostaneme ještě dvě.“ Úspěch, ale oči bolely.
- ME 2016
Úvodní prohra s podceňovaným Španělskem, šťastná remíza s Chorvaty a v rozhodujícím zápase s Tureckem to nakonec dopadlo… ano, přesně tak. Kouči Pavle Vrbo, neděkujem, vypadněte. Neúspěch.
Výhra nad Severní Anglií, remíza díky penalty s našim teritoriem Chorvatskem a prohra s Anglií, v osmifinále výhra nad tulipánáma, protože trošku zčervenaly a pak prohra s Dánskem. Schick nakonec nebyl kvůli jedné asistence Penalda navíc nejlepším střelcem Eura.
ME 2024[editovat | editovat zdroj]
Česko nejdříve jasně prohrálo proti Ronaldovi, potom remízovalo s nooby z Gruzie, pak české fanoušky úplně nasralo tím, že prohrálo s Turky. Jinými slovy celý šampionát stál za hovno a Česko jako vždy vypadlo ve skupinové fázi.
Hospodský názor[editovat | editovat zdroj]
„ | Náš fotbalový kvádr se zkládá z hráčů. (Překvapivé, že?) Hrajeme na fotbalovém hřišti na kterém je tráva. Střílíme na brány (ale míčem). Je to fakt hustý když dáme góla. Jsme v takový extázi že než se vzpamatujem prohráváme 4:1. Jinak si vedeme dobře. Už jsme odehráli skoro celou kvalifikaci (asi 1 zápas ze 104). Složení našich velmi dravě dravých hráčů je fakt jako dost dravý. V útoku hrajou hráči... v obraně hráči a v bráně je nějakej vypasenej pedofil, kterej neví o co jde (asi zaspal posledních 5 let) Všichni jsme exoti. nosíme cvičky, trenýrky a nátělníky. Někdo má radši sukni a tričko bez ramínek ale to je jedno. Jsme sokolové. Většinou hrajeme proti hráčům, kteří jsou nám rovní, asi tak druháci nebo prvňáci. Ale na nás nemaj. My je vždycky porazíme (tak 1:0). Náš kvádr má svou pokladnu kam dáváme každej pátek ňáký ty drobný (tak korunu, dvě). Už máme dost hodně moc peněz. Máme už i na 50 rohlíků na naší párty, kterou pořádá náš kvádr. Bude to ilegální texno párty. Bude tam hrát texno a texno (jo a taky texno), bude to fak super vodvaz. V devět hodin se to přepne na nějaký ty lepší vodvazovky (třeba šmoulové nebo Dáda Patrasová) po tý naší párty se jde hrát na to naše hřiště. Asi prohrajem. Těšim se až pojedeme domů. Čeká na mě můj oblíbený plyšák. Jsem na sebe pyšný. Hrajeme to fakt profesionálně. Jsme fakt dost dobrý. Bojte se nás.... A nakonec jedna nepodstatná věta."my ten fotbal nehrajem vole. |
“ |
Hráči[editovat | editovat zdroj]
Reprezentanti současní minulí[editovat | editovat zdroj]
To je legenda, Tomáš Rosický. Dříve zářil v dresu Arsenalu.
Reprezentanti taky minulí[editovat | editovat zdroj]
Petr Čech v době před maskou. Dříve zářil v dresu Chelsea.
Milan Baroš, cikán, jehož kariéra fotbalová šla dolů, ale jako model stoupal vzhůru.
Obránce Tomáš Řepka uměl být i náležitě tvrdý. Jeho matkou byla údajně gorila pražské ZOO, otcem měl prý být bájný kraken.
Karel Poborský, někdejší záložník Manchesteru United.
Pavel Kuka, útočník, ještě že slávista.
Reprezentanti minulí, na něž nevzpomínáme v dobrém[editovat | editovat zdroj]