Arsenal
Arsenal Gunners byla 4. dělostřelecká baterie (jednotka) Britského impéria, která se vyznamenala zejména během první a druhé světové války. Značnou porci bitev divize zažila po boku Francouzů. Jejím velícím důstojníkem byl britský občan francouzského původu Alfred Winger. Během rané fáze obou válek byla divize Arsenal Gunners obávanou pro své ofenzivní výpady a vysmívanou pro několik excesů v obraně, kterou při německém vpádu roku 1940 využil např. bavorský dělostřelecký kontingent. Její význam za velkých válek postupem času upadal, taktéž vlivem modernějších děl jako byly ku příkladu tzv. totenhóty.
Každé dělo obsluhovala trojice dělníků a jeden dělostřelec, přítomni byli také záložník, záložník záložníka, kapitán, dva stopaři a zdravotník a brankář. Skupiny se sebou musely nést a vézt dělo, munici, střelný prach, náhradní výstroj, lavičky a dva kotle. Během druhé světové války u Arsenal Gunners sloužil i jeden Čech.
Dnes je tato legendární londýnská divize dělostřelců součástí armády jen formálně a raději baví fanoušky při pravidelných letních turné. Poslední turné se zatím konalo roku 2024.
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Méně známým faktem je, že jednotka Arsenal Gunners byla v bojové pohotovosti už od roku 1886, nasazena byla v Londýně. Tento rok přinesl nejen „objev“ pojmu pedofilie, ale též objev prvků fluoru a arsènu francouzským chemikem Henrim Moissanem. Právě arsèn se dočkal uplatnění v oblasti metalurgie jako součást speciálních slitin a v polovodičovém průmyslu. Angličtí metalurgové následně zahájili produkci 60,338mm kanónů s municí v podobě slepičích vajec.
Drahá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Roku 1939 vyslal Neville Chamberlain část britských sil v čele s Arsenal Gunners k Monrealově linii zleva od linie Maginotovy, kde měla tato speciální dělostřelecká baterie natajno operovat a vyčkávat na předvídatelný manévr nacistů skrze Belgii. V kritický okamžik selhala.
Členové jednotky během 2. světové války[editovat | editovat zdroj]
- vojín Kokot Zinčenko, dělník
- vojín Tomyasu, dělník
- vojín Bukvice Saka, dělník
- generál Gabriel Ježíš, dělostřelec (†)
- seržant , záložník
- seržant Gabriel Magor, záložník záložníka (†)
- kapitán Zmrd Odegaard, kapitán (†)
- vojín Hajzl, stopař (†)
- důstojník Kokot, stopař (†)
- seržant
- major Vymrdanec, brankář (†)
V chemii[editovat | editovat zdroj]
Francouzský chemik Henri Moissan získal roku 1906 Nobelovu cenu (ano, za chemii…) za jiný poznatek, a to za objev sloučeniny arsenalu, který vzniká syntézou prvků arsenu a aluminia. Název prvního prvku zůstal Moissanem zachován, aluminium se pouze zkrátilo na „Al“. Chemická rovnice vypadá takto:
