Čavol

Čavol (anglicky cawol, francouzsky chavoulle, německy pütschawolle, rusky чавол) je kolektivní sport kombinující prvky gymnastiky, atletiky a turistiky. Vznikl v okolí Brna v polovině 19. století. Zatím nebyl zařazen do programu na na olympijských hrách.

Pravidla hry

Jeho základním prvkem je trojice sportovců, vytvářející pyramidu tak, že se jeden sportovec (ružortsmann) drží ve vzporu na ramenou svých spoluhráčů (stoličkářů), kteří musí být neustále v pohybu. V této pozici musí ružortsmann předvést řadu triků za sebou (uzlování). Hra se dělí na tři části (tempusy), v každém tempusu se postupně vystřídají všichni tři hráči na pozici ružortsmanna. Za každý tempus dostane tým body, které se po třetím tempusu sečtou. Boduje se působivost uzlování, složitost tríčků a délka výstupu (počítá se na sittundy, jedna sittunda odpovídá polovině vteřiny).

Historie

Počátky čavolu datuje VTN do roku 1837, kdy byl v okolí Brna sestaven první čavolistický klub, který bohužel záhy zanikl. Skutečnými průkopníky tohoto sportu se stali bratři Kopečtí (Kůň a Kopec), kteří ho upravili do dnešní podoby a vymysleli i dnes již tradiční čavolistický žargon. Dalším významným čavolistou byl italský vzpěrač Carlo Carra, který se stal prvním oficiálním trenérem Prvního čavolistického týmu bratrů Kopeckých. Třetím hrajícím čavolistou tohoto týmu byl Zylvar Wyvar, který je tabu. Do historie čavolu se nejvíc zapsalo datum 9. 5. 1870. Toho dne se První čavolistický tým bratrů Kopeckých zúčastnil hry, během níž provedl Kopec Kopecký vůbec nejsložitější trik - Legendární Vispr. Bohužel mu při tomto triku zaskočila v hrdle králičí kost, kterou vždy nosil v ústech jako talisman, což způsobilo jeho smrt. Po skonu Kopce Kopeckého se jeho bratr vrátil k opravování povozů a čavol téměř upadl v zapomnění.

Současnost

V dnešní době je čavol provozován Českým svazem čavolistů, který sídlí v budově Gymnázia a ZUŠ Šlapanice. Tuto organizaci tvoří především mladí lidé a dobrovolníci z ulice.

Druhy čavolu

Klasický

Základní varianta čavolu, při které jsou čavolisté oděni sportovně. Hraje se na rovné dráze bez překážek nebo výmolů, stoličkáři se pohybují plynulou chůzí.

Tradiční

Musí být provozován v krojích, v některých případech je tolerován i oblek. Je to nejslavnostnější a nejpůvodnější druh čavolu.

Čtvrteční

Hraje se pouze při významných událostech ve čtvrtek, na zápraží kostela. Skutečně mystickým místem pro čtvrteční čavol je kostel ve Šlapanicích, který je tím již proslaven.

Extrémní

Extrémní čavol je čavol v extrémních situacích nebo na extrémních místech.

Tríčky v čavolu

Stráček

Základním trikem je stráček, což je naskočení růžortsmanna na ramena stoličkářů. (V extrémním čavolu se používá například stráček přes kozu nebo nádrž s vodou...)

Perňa

Perňa je jedním z jednoduchých triků, spočívá v natažení růžortsmannových nohou dopředu tak, aby svíraly s jeho tělem pravý úhel.

Skotáž

Ekvivalent kmihu ve sportovní gymnastice.

Syčák

Rozkmitání nohou růžortsmanna tak, aby každá směřovala na jinou stranu.

Podřep

Stoličkáři si během chůze dřepnou a zase se musejí postavit.

Kámen

Pokročilý trik, při kterém se musí růžortsmann odrazit tak, aby dopadl otočen o 180° zpět na ramena stoličkářů.

Legendární Vispr

Legendární Vispr (anglicky Careless Whisper) je tríček, při němž růžortsmann provede na ramenou stoličkářů salto a dopadne rukama zpět. Trik je platný pouze tehdy, když se růžortsmann nedotkne země a pokud stoličkáři nepřeruší chůzi. Tento trik byl z úcty ke Kopci Kopeckému na všech úrovních čavolu zakázán. O tomto triku zpíval už i George Michael, (počuj tu) jenž se přátelil s Kopcem Kopeckým (což vyjadřují slova careless whisper of my good friend) a uvedenou píseň složil na Kopcovu památku.

Postoj Českopedie

Českopedističtí správci článek o čavolu vymazali jako údajný nesmysl a přesunuli do kabinetu kur(v)iozit kvůli (rovněž smyšlené) směšnosti; následoval jej tak osud srovnatelný například se státy jako Papu Papu, Tydlistán a Cajzlistán; do kterých se proto začal čavol šířit.