Snowboarďačky
| Snowboarďačky | |
|---|---|
| |
| základní data | |
| styl | erotický / soft-porno |
| stát | Česko |
| rok | 2007 |
| délka | 116 min |
| formát | Full HD |
| produkce | Jan Berwid-Buquoy |
| námět | Pamela Anderson, Václav Havel |
| scénář | Zdeněk Herl-Stolt |
| režie | Zdeněk Tichý |
| hrají | Vojtěška Kotková, Jiřina Mádlová, Karel Gott a další |
|
Film získal 4 nominace na cenu Český lev kamera – hudba – střih – filmové efekty |
Rok co rok trávily vánoce s rodiči a jejich otravnými rituály. A den za dnem snily o svých vlastních nabušených vánocích. Ten den právě nastal. Aničce a Jarušce je konečně šestnáct a můžou vyrazit na svou první skutečnou dámskou jízdu. Čeká je týden na horách, kde si budou užívat jak se dá. Naučí se jezdit na snowboardu, pořádně pařit a samozřejmě balit kolíky. Jsou totiž ještě panny. Zažijí prostě týden na který se do smrti nezapomíná. To co opravdu zažily, však předčí všechna jejich očekávání. (oficiální text distributora)
Ukázka ze scénáře[editovat | editovat zdroj]
Anička[editovat | editovat zdroj]
Právě jsme sjeli modrou sjezdovku, naše prkna se blyštila v blankytných paprscích večerního slunce. Michal zastavil vedle mně, postavili jsme se do fronty na vlek.
"Už jsi někdy spal s pannou ?"
Michal se zarazil a zaraženě se na mě podíval. Chvilku překvapeně mlčel, ale pak mi odpověděl prostým :
"Ne."
"Ještě nikdy?" divila jsem se.
"Ne, ještě nikdy. Sice bych to rád zkusil, ale žádná z těch, co jsem měl, panna už nebyla."
Usmála jsem se na něho a vyhrkla ze sebe:
"Kdybys věděl o nějakém místě, kde by to nerušeně šlo, tak můžeš mít to potěšení"...
Jaruška[editovat | editovat zdroj]
Celé odpoledne strávili vzájemnými provokacemi, válením ve sněhu, neočekávanými sprškami návějí ze stromů a bitvami se sněhovými koulemi, přesto vykročila do koupelny mrštně jako kočka a prozpěvovala si jeden z hitů, co právě letěl na světových žebřících. Po chvíli vyšla ven, oblečena jen do kratinké černé noční košilky s krajkami, kterou jí koupil včera, položila se na postel vystlanou loveckými kožešinami, nalila si vína a vyzývavě na něj pohlédla.
„Pojď Pavle, udělej mi to. Vnikni do mě ty zvíře!“
Tohle na něj vždycky působilo. Přestože byl unaven, začala mu krev ve spáncích prudce tepat. Zvolna k ní přistoupil a odložil sklenici vína na stůl.
„Budeme si teď hrát ve tmě.“
Sáhla si prsty mezi nohy, pak si je přitiskla ke rtům a zvolna olízla. „Podívej, jak jsem vlhká, nenech mě už čekat!“...
