Blučina
.jpg)
Honzík Klein schvaluje tento článek
„Škoda, že už nevedou B-Lučinu.“
- Ladislav Hruška
„Chce se mi z těch sejrů blejt.“
- Gordon Ramsay
| Blučina | |
|---|---|
 | |
|
| |
| základní data | |
| status: | Prdelní obec (od r. 2006) |
| kraj: | Jižní Moravstán |
| okres: | Šalingrad-předměstí |
| historická země: | Moravstán |
| katastrální výměra: | 16,67 km² (po roce 2006) km² |
| obyvatel: | 7 (včetně starosty) |
| zeměpisná šířka: | 49°3′18″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 16°38′40″ v. d. |
| nadmořská výška: | 187 m n. m. m |
| PSČ: | 664 56 |
| adresa úřadu: | nám. Otroctví 119 |
| starosta: | Johny Šunka |
Blučina (německy Blutschinendorf nebo Blautschütz; hantecem Lučince; rusky Сырград; arabsky قرية الجبن) je osada nacházející se kousek na jih od největší moravstánské vesnice, kterou je Brno. Žije zde přibližně 7 obyvatel a podle dat Moravstánského statistického úřadu bude mít Blučina kolem roku 2069 (všimněte si, že je to prvočíslo) přibližně 9 obyvatel. Obec vznikla kolem roku 1991. Mezi její partnerská města se řadí obristánský Skal (Скал), ruský Prdelsk (Прдэлск), Rájohrádek a Malé Petrovice. Do dnešního dne se jedná o nejvyspělejší obec v celém Moravstánu.
Název a historie[edit | edit source]
Jméno Blučina pochází pravděpodobně ze slova Lučina, což ve staročeském jazyce je výraz pro český smetanový termizovaný sýr. Tento termín se do Moravstánu dostal v 90. letech 20. století, když se sýraři (vedeni Hubertem a Hodanem) vydali na dalekou cestu z oblasti dnešních Sedlčan přes celý Moravstán dovzdělat obyvatele této zaostalé země o novodobých technikách přípravy mléčných výrobků. Dne 6. září roku 1991 se výprava dostala pár kilometrů na Jih od Brna. Zde se expedice rozdělila na dvě části, přičemž ta první šla dále na východ (nikdo o nich od té doby neslyšel) a ta druhá se v těchto místech usadila. Tak dali vznik této nové obci. Jelikož se nedokázali shodnout na jméně (písemné prameny ukazují velmi zajímavé návrhy jako Hubertov nebo Hodanovice), tak museli najít jiný způsob. Zeptali se proto jednoho náhodného rolníka, jestli by jim nevymyslel název dědiny. Stařík se na ně chvíli díval, ale když spatřil jednoho chlápka, jak jí tradiční jihočeskou hnětýnku se sýrem Lučina, řekl: ,,Tak třeba Lučina." Jenže při vyslovení jména zakašlal, a tak z toho vzniklo nicneznamenající slovo Blučina. Po získání mezinárodního uznání se obyvatelé Blučiny začali věnovat tomu, co jim šlo nejlépe; tvorbě mléčných výrobků. Zrodila se tak například B-Lučina, alternativní verze Lučiny. To, že jste o tomto produktu nikdy neslyšeli, mluví za vše. Kvůli nedostatku zákazníků všichni výrobci mléčných výrobků v Blučině zkrachovali. Ty, které nestihl tak krutý osud, začali experimentovat. Nejdříve tvorbou nekvalitních zbraní a výbušnin, které dodávali Moravské osvobozenecké armádě. Toto zásobování netrvalo ovšem moc dlouho, pouze pár týdnů, protože se zjistilo, že na to pání blučínští neměli povolení. Nakonec se po dlouhé době ustálili u výroby stavebních hmot.
Památky[edit | edit source]
Mezi nejnavštěvovanější památky patří hlavně blučinská radnice, které se dokonce ani místní obyvatelé stále nemohou nabažit. Mezi další památky patří dále například nemalá prodejna společnosti ENAPO (Energeticky Náročně Aplikujeme Potraviny Obristánské), ve které se dá sehnat úplně vše (od čerstvých rohlíků přes mycí prostředky až po karetní balíčky hry ,,Kouzlení a Shromažďování"). Dále v ulici s názevm Bulvár Lázeňských oplatků můžeme najít obytnou budovu, která před rekonstrukcí v roce 2017 (všimněte si, že je to prvočíslo) vypadal jako typická sovětská brutalistická betonová bouda. Ovšem po důkladné restauraci (neplést si s pojmem restaurace) za 9973 morgošů (všimněte si, že je to prvočíslo) se z ní stala blučinská ikona.
Zeměpis a průmysl[edit | edit source]
Blučina ještě společně se sedmi (všimněte si, že je to prvočíslo) dalšími obcemi (Žiďákovice, Kuňkovice, Oplatkovice, Sobotkovice, Hruškov u Štatlu, Rebelovice a Uchoslav) řadí do moravstánského okresu Rájohrádkov (místní ho nazývají قلعة الجنة), jehož hlavním městem je Rájohrádek. Co se týče blučinské krajiny, není na ní nic neobvyklého; tráva, nějaký kytky, sem tam pár stromů. Typická moravstánská krajina. Blučina je také zajímavá svými prdelitovými ložisky, které se nachází kousek na východ od této obce. Šikovný blučinský lid je schopen tuto vzácnou rudu vytšžit a zpracovat, díky čemuž vlastně získavají většinu svých příjmů. Největším odběratelem prdelitu je samozřejmě Štatl, ze kterého si tam tamější obyvatelé staví svá honosná sídla.
Kultura[edit | edit source]
Mezi nejvíce slavené svátky patří Den sýrů, jenž se slaví vždy druhou sobotu v zaří. Všichni obyvatelé se sejdou na náměstí Otroctví, kde se odehrává celodenní degustace těch nejlepších sýrů, nakoupených ve večerce ENAPO (protže všichni blučínští sýraři přece zkrachovali). Dále to jsou dny 3. listopad a 11. březen, kdy se slaví svátky dvou blučinských praotců, kterými jsou Hubert a Hodan.
