Kyjov
| Kyjov | |
|---|---|
|
znak | |
| základní data | |
| status: | prdel |
| kraj: | Brno |
| okres: | Bukovany |
| historická země: | Moravistán |
| katastrální výměra: | 0,2 km² |
| obyvatel: | asi 10 000 |
| nadmořská výška: | |
| PSČ: | sem se pošta neodváží |
| adresa úřadu: | Masaříkovo náměstí 202 |
| starosta: | František (si) Lokl |
Kyjov (v místním slangu: Kycl) je prdel nacházející se v Moravistánu. V poslední době má obrovské problémy s ukrajinci, jelikož ti Kyjov díky nedostatkům v češtině považují za Kyjiv. Plynou z toho i výhody. Je zde dostatek levné pracovní síly, kterou místní nedokážou zastat, jelikož jsou na nižší vývojové úrovni než běžný Homo sapiens. Je to jedna z dědin, kde chcípl pes, avšak na rozdíl od Skutče jej nikdo nesnědl, a tudíž způsobuje všudepřítomný hnilobný zápach, o kterém si místní myslí, že pochází z místního vinného sklípku s archivním vínem Chatteau de krabicus.
Obyvatelstvo[edit | edit source]
Jak jsem se již zmiňoval, obyvatelstvo tvoří:
- 20 % Ukrajinci
- 40 % zástupci rodu Homo Erectus
- 10 % Vietnamci
- 20 % zástupci rodu Homo Neandrtaliensis
- 10 % sommelieři
Místní domorodé obyvatelstvo je velice dobře upořádáno, privilegovaní ukrajinci a vietnamci žijí v honosných domech ve středu prdele, sommelieři v předměstí a ostatní v přísně střežených ghettech.
Vůdce místních sommlerů je mystický Duffek, který si drží autoritu vybíráním vstupného do "Města" na autobusovém nádraží v sumách kolem 50 000 morgošů (v čecháčkovské měně něco kolem 12kč)
Název a historie[edit | edit source]
Název obec získala díky tomu, že v dobách tureckého obležení se místní vzpřímená většina vzbouřila, vzala kyje a oštěpy a na turcích si jimi vybojovala nezávislost. Název Oštěpov se nehodil, a tak se obec pojmenovala Kyjov. Historie obce je plná válek, jelikož místní nejsou schopni soužití. Často zde byly potyčky mezi neandrtálci a člověkem vzpřímeným. Až do nedávna vítězili neandrtálci, ale posledních deset let mají převahu vzpřímení. Ve dvacátém století se začínají o obec zajímat ukrajinci a vietnamci, kteří totálně všechno ovládli.
Kultura[edit | edit source]
Jestliže vše zprůměrujem, výjde nám Únětická kultura.
Ekonomika[edit | edit source]
Zisk plyne z pěstování vína v okolních vinohradech, ze kterého se následně vyrábí patok Chatteau de krabicus. Prosperuje tam také spousta večerek a stavební firma zaměstnávající ukrajince. Avšak i přes to všechno jsou v dědině neustálé krize způsobené neschopností podřídit se, která je vlastní místním nižším vývojovým větvím člověka, kteří nepracují a ještě k tomu páchají obrovské škody na místním zemědělském družstvu, kam chodí lovit krávy, prasata a koně.
Politická a vojenská situace[edit | edit source]
Co se politické situace týče, tak již podle jména starosty (František (si) Lokl) poznáme, že patří mezi sommeliery, což vysvětluje některá jeho nařízení o výrobě a vývozu vína. Městské zastupitelstvo je složeno z původních obyvatel Kyjova. Jejich usneseními se však nikdo neřídí, jelikož jejich řeči ještě stále nerozumíme. Mají také problémy se zapisováním. Dnes na území obce bojují jednotky MOA, které zajišťují mír a rovnováhu v dědině, hlídají politickou situaci a zároveň hlídají okolní obce před místními. Ve vojenské základně tam zaměstnávají ukrajince, kteří za vysoký plat (10 000 kč hrubého) montují šalinokoptéry a bojové šaliny. Nyní opět probíhá válka mezi neandrtálci a vzpřímenými, ale vzpřímení díky své velké rozmnožovací schopnosti (jak plyne i z názvu) mají neustále nad vyspělejšími neandrtálci převahu.
Poloha[edit | edit source]
Obec se nachází v pohoří zvaném hřiby. ,,Městem" protéká taková odvodňovací strouha Kyjovka, o které se dá bez nadsázky a výčitků svědomí říct, že se sune a neteče díky většímu podílu odpadků a bahna než vody. Její povodně jsou velice nebezpečné. Fauna strouhy je také nebezpečná (Ropák, prasokapr třeboňský, Tchořoustev potoční). Poloha je strategická pro MOA, což je jedním z důvodů, proč v obci jsou.
Přímo v místě je Brněnsko-Čachtická magistrála. Ta se využívá k dopravě místního chateau de box do světa. Druhá trať vedla do Mutěnic, ale tu rozebrali přespolní nájezdníci a prodali do šrotu, aby měli na kořalku a holky. Zbyl jenom kus kolejí v místních bažinách.
