Kynšperk nad Ohří
| Kynšperk nad Ohří - {Prdel Světa} | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | Cikánská osada |
| kraj: | Karlovarskovietnamská Ukrajina |
| okres: | černý |
| historická země: | Karlovarské pervitinové království |
| katastrální výměra: | vyměřej ti tady deset ran bičem přes záda km² |
| obyvatel: | černý zmrdi |
| nadmořská výška: | |
| PSČ: | Prej Si Čubka! |
| adresa úřadu: | {{{adresa}}} |
| starosta: | zabiják |
Kynpšerk nad Ohří (lépe znám jako např.: Kynšp, KnO, Druhý Ústí, Prdel světa či město, kde lidé chodí po silnici) je město na západě Čech (Karlovarský kraj) ležící na řece Ohři a jedno z vůbec nejméně významných měst Karlovarského Velkovévodství. První historicky dochovaná zmínka o tomto městě je z roku pojď na mě z boku za vlády krále Ládíka VII. Vliv historie je ve městě cítit i dnes. Za toto přičinění může především masa starých důchodců, kteří udržují dobré pohanské zvyky a vypráví kulturní lidové příběhy tohoto města. Hlavní průmysl zde netvoří nic, lidé zde trpí rozsáhlou chorobou moribundus, která postihuje nejméně 95% obyvatelstva(zbytek jsou cikáni). Město staví především na turistickém ruchu a půvabné indiánské rezervaci, která se nachází poblíž místního vlakového nádraží.
Do konce druhé světové války zde často zněla slova: Deutschland nebo Deutschland über alles. Vliv velké německé říše je zde taktéž zřejmý, a to především díky ortodoxní skupině mladých nacistů, jejichž největším úspěchem jsou fresky na místních popelnicích oslavující Adolfa Hitlera. V roce 2019 v Kynšperku žije přibližně 8000 obyvatel, z nichž tvoří největší skupinu indiánský kmen nesoucí jméno „Dyk vole jsem cikán z Kynšperka“, dále jsou to například skupiny holdující sportovním odvětvím: hulení marjánky na skateboardu, hulení marjánky za běhu, hulení marjánky za sedu, hulení marjánky v lese, hulení marjánky fšude, poté z malých skupinek svátečních neonacistů a satanistů a v neposlední řadě jsou to především všelijaké jiné smažky a zhulky. Pouhá 4 procenta tvoří české etnikum.
Lidová povaha[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé města (tzv. Kynšperáci), jsou z velké části typičtí Cikáni. Toho si můžete všimnout především díky tomu, že zde více jak polovina lidí nemá ani základní vzdělání natož výuční list a pokud nedáváte pozor a jdete od vlakového nádraží tak do cíle s peněženkou nedojdete. Lidová moudrost v podstatě nezná hranic. Ve městě je mnoho specialistů na různé obory(např. specialisté na kradení železa/mědi)
Najdete zde odborníky: Kradení, mlácení,vykrádání, zabíjení tzv. gádžů
Odborníků, je zde prostě celá řada. Většina z nich se sdružuje ve zdejších lidových hospůdkách, kde konzumují pivo, rum,vodku, lsd, pervitin či černou hmotu.
Ti největší odborníci města ovšem sídlí u nádraží . Takové odborníky prostě nemají nikde.
Na Facebookových stránkách, jmenující se Kynšperský zpravodaj, probírají zdejší občané hovna a hovna o městu. Velký poprask zde vytvořil příspěvek o tomto hustomegakrutopřísném popisu města. Předseda ochrany práv cikánského obyvatelstva města vzal spravedlnost do vlastních rukou a velmi přísně (s naprostým minimem gramatických chyb) začal hájit zájmy této komunity. Zde se přesně projevuje známé rčení - potrefená husa se vždycky ozve či - za pravdu se každý zlobí. Pan předseda si totiž zřejmě nevšiml že popis tohoto města se nachází na stránce jenž paroduje kdeco a kdekoho. Označil tento článek za rasistický (je tedy zajímavé že zprávu na Facebooku olikoval Adlof Hitler ale myslíme, že se jedná pouze o shodu náhod) PS: matroš bil dig fagt dobrej. - pozn. Zpráva pro ombudsmana.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Páteř dopravy ve městě tvoří především kradená kola. Můžeme se zde ovšem setkat s osobními(kradenými) automobily (nejčastěji z minulého století) či dopravním prostředkem, který si oblíbila indiánská vrstva obyvatel, a to sice zotročení gádžové.
Doprava v Kynšperku se může pyšnit klubem motoristů, kteří jsou vybaveni závodními vozy (kradenými), které díky častým poruchám vydávají velmi hlasitý řev motoru. Tato vozidla jsou speciálně tuningována pro lepší zasmogování města a lepší ozvu-čnění ulic. Motory pracují na principu náhodných výbuchů.
Dalším velmi populárním dopravním prostředkem ve městě jsou jízdní(kradená) kola. Jelikož ve městě naleznete i půvabnou cyklotrasu, můžete si být celkem jisti, že zde narazíte na mnoho cikánů kteří vám kolo ukradnou ani nemrknete. Můžete si být ovšem jisti, že pod auto se vám prostě určitě přimotají a budou vás pak brzdit pokud možno až do Chebu či do Sokolova (pozn. návštěva uvedených měst se důrazně nedoporučuje, pokud nechcete něco chytit)
Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]
Cestovní ruch je v Kynšperku hlavním hnacím pohonem zdejší ekonomiky založené na prodeji pervitinu. Turisté se zde mohou těšit na velkolepé památky, kterými se město pyšní. Z nich je to především téměř zachovaný skatepark, kde se scházejí každý den skupiny především mladých lidí a zde se baví o svém životě, pijí vinné koktejly, jezdí na skateboardu nebo nákupních košících ze zdejšího hypersupermegačarovnéhomarketu Penny's, a zřídkakdy se zde můžeme těšit i na některá natáčení na neznámé Youtube blogy. Další historickou památkou je zde kynšperská lávka, ze které se dá skákat do řeky a také indiánská tvrz u nádraží, kam normální občané chodí pouze a jenom, když opravdu musí na vlak Českých drah, který i občas přijede. Osobně bych nedoporučoval jezdit na výlet do Kynšperka pokud nechcete být pobodání, zastřeleni a nebo sfetováni neznámími látkami.
Slavnosti[editovat | editovat zdroj]
V Kynšperku se konají párkrát v roce městské slavnosti. Týká se především o akce zaměřené na zpestření zdejšího společenského života. Tyto slavnosti se konají vždy ze zásadních důvodů, jako například: Osvobození města od německé pornohvězdy Adolfa Hitlera, pohanské oslavy na uctění zdejší řeky Ohře, oslavy založení města (i když bylo původně založeno úplně jinde) a jiné. Na průběh oslav dohlíží předem vybraná městská komise. Komise vždy stanoví, jaká celebrita navštíví toto město (stanovení předně probíhá jako určitá forma trestu pro umělce). Mezi posledními vystupujícími zde byly i takové celebrity jako: skupina Kabát (revival) Karel Gott (revival) Metallica (revival), Queen (revival), Revival Queen (revival) či Jarek Nohavica, ten ovšem přijel pouze do zdejší malebné hospůdky Koruna na pivko a jelikož byl okraden (pravděpodobně místním indiánským kmenem), musel si vydělat na cestu zpátky.
Na lidových oslavách se můžete těšit na stánek s cukrovou vatou, který je zde téměř při každé příležitosti. K tomuto stánku se váže lidová báje, která hovoří o tom, že majitel stánku, je Američan, který se vždy vydá pěšky až z Amerického státu Kanada aby městské oslavy navštívil. Mezi oblíbené atrakce u zdejších ratolestí patří především zdejší hasičský sbor, který na děti cáká pěnu. A dětem se to prostě líbí no. Protože kdo nemá rád pěnu ne? V průběhu každé oslavy sbor dobrovolných hasičů přijede a rozhání místní členy domorodého kmene silným proudem studené či horké vody (to většinou záleží podle toho, jestli je zima nebo léto). I z tohoto důvodu se zdejší sbor těší veliké oblibě mezi zdejšími občany. Zlí jazykové tvrdí, že velkou část sboru tvoří bývalí neonacisté.
Zdejších populárních slavností se také s častou pravidelností zúčastňují místní mažoretky. Mažoretky v tomto městě už všechny nudí. Protože prostě vystupují na každé slavnosti a jaksi jim nedochází, že pokud neumí udělat trojité salto ve vzduchu a nebo kop s otočkou podle Chucka Norise, tak to prostě nikoho nebaví.
Židovský hřbitov[editovat | editovat zdroj]
Velkou památkou města je zdejší židovský hřbitov. Ten se rozléhá poblíž rozvalin tehdejšího hradu, který byl židovskou komunitou rozkraden a postupně rozebrán. Tato památka se vyznačuje velkou ojedinělostí. Nejsou zde totiž žádné náhrobní kameny. Zdejším nebožtíkům totiž přišly částky na jejich vyhotovení příliš veliké. Z toho důvodu můžeme na hřbitově nalézt pouze malé kamínky, jenž určují místa posledního odpočinku. Z důvodu zamezení ekonomických ztrát, se původně uvažovalo pouze o vytvoření jednoho masového hrobu. Tehdejší městský hrobník Antonín Zlatnička ovšem nastavil cenu za vyhloubení jámy na 50 korun, což bylo tamní židovskou komunitou bráno pouze jako urážka. Tomu pravděpodobně asi napomohlo i jeho vyjadřování. Často se totiž zdejších Židovských spoluobčanů ptal: "Ahoj, jak jde židot".
Kynšperský pivovar[editovat | editovat zdroj]
Jedním z velkých úspěchů malebného Kynšperka je místní pivovar, jenž vaří pivo Zajíc. Pivo je velmi drahé a není tak dobré jako například kvalitní vychlazená Plzeň. Za dlouhých teplých letních večerů ovšem přijde k chuti.
Obědy v Kynšperském pivovaru zde rozřadit dle kuchařů do tří kategorií:
1. Je dobrý kuchař - dá se to sežrat 2. Je kretén kuchař - nedá se to sežrat 3. Kretén kuchař nepřišel do práce - není co sežrat
Zlí jazykové tvrdí, že místní pivo má magické až halucinogenní účinky. Jistý buřič - Jan Boural co se tady zboural uvedl:
Ty ten zajíc je nějakej divnej, dal jsem si jen jedno velký a už musím jít.
Místní pivovar, nejdřív vlastnili Němci. Teď ho pro jistotu vlastní Rusové.
Kultura města[editovat | editovat zdroj]
Kultura je velmi primitivní, oslavuje pohlavní orgány či jména umělců. Většinou se však jedná jen o pouhé náhodné čáry. Tyto umělecká díla jsou většinou k vidění na garážích poblíž nejoblíbenějšího místa mladé generace, "skatepark" (Skejtpark more). Avšak tyto ultra moderní umělecká díla nejsou pozitivně brána starší generací a tak se je snažili jedním časem odstranit, ovšem svůj boj proti umělcům prohrály, proto si můžeme užívat nádherný pohled na tyto nenahraditelné umělecké kousky.
Zábava[editovat | editovat zdroj]
Součástí města je i řada putyk a podniků, ve kterých se shromažďuje místní obyvatelstvo, za účelem utužení toho správného vesnického ducha.
Najdeme zde podniky:
Koruna Tato restaurace/solárko/discotrisco/výčep/dětské kulturní středisko, je v Kynšperku velmi známé. Návštěvník v tomto podniku nalezne opravdu mnohé. Dříve bylo místo hojně navštěvováno kvůli diskotékám a zábavě, dnes bohužel už ne. Je to především z toho důvodu, že discotrisco extra šou je nezábavná, hloupá a nudná. Je velmi pravděpodobné, že majitel podniku záměrně sjednává akce s těmi nejhoršími a nejblbějšími interprety, kteří vůbec existují. Hlavním problémem jsou ovšem místní DJ, kteří hrají podle pravidla "jsem zhulený, tak tam pustím nějakou sračku". Místo se tváří jako nakloněné mnoha akcím s velkým množstvím populárních drinků. To je ovšem další omyl. Na většině akcí se již dříve ohlašované drinky nemíchají a ostatní jsou tak drahé nebo špatně namíchané, že se vám více vyplatí jet do Varů a zapařit tam. V poslední době se z této hustokrutopřísné discotrisco zábavy začíná stávat doupě fetek a cigánů. Druhou polovinu lokálu ovšem tvoří velmi skromná a hezká hospůdka. Pivo, které se zde točí, už bylo jednou točeno (ale co by člověk chtěl za 25 korun, že jo... pít se to dá).
Dupárna Dříve hodně aktivní na discotrisko šou. Dnes již jen chátrá (díky bohu)
Jahoda Restaurace s největším počtem střídajících se majitelů. Tato hospoda se v podstatě předává vždy cca na rok, maximálně dva, než v ní nový podnikatel zkrachuje a předá jí dalšímu podnikateli. Měli to tu už všichni: Vietnamci, Cigáni, Blbci, Vojáci, Mimozemšťané, Prezident, Bůh i Papež. Většina lidí z města si říká, proč se to tu vlastně jmenuje Jahoda?
U Kašny Jojo tohle místo zná každej Kynšperák. To především díky zahradě, na které se opíjí rodiče a děti si hrají. Kolik úrazů se zde stalo. Často zde dochází i k orgiím, které jsou přístupné jen pro městskou elitu. Točí se zde zajímavá 10. (Jedná se o 12 namíchnutou s vodou)
El Paso Jo to byly časy
Kobra Bejvávalo.
Skleník Taková typická česká hospoda. Čili jídlo takový, že to neurazí ale ani nenadchne. Zakouřeno, pivo je spíš močopudné ale pokud se chcete kvalitně vylejt za 200 Kč, dá se to zvládnout. Často se odtud ozývají divné zvuky a skřeky. Ale když to všechno sečtete dohromady, tak je to docela fajn putyka.
Růžek Původně se jednalo o boxerský ring a tak to zůstalo i doposud, jen tam u toho teď Tonny čepuje pivsony a ohřívá polívky.
