Karlovarští Krušnohorci

Tento článek se tematicky překrývá s články Karlovy Vary, Karlovarské Velkovévodství To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Mapha

Původní Krušnohorci mají svou kolébku v Karlových Varech, odtud se rozšířili po celých Krušných horách. Toto je třeba zdůraznit, protože svého času se jistý J.A.N., vystupujcí pod pseudonymem Josef Alois Náhlovský, snažil namluvit ostatním česko-moravským kmenům, že původní Krušnohorci jsou ti, kteří sídlí severovýchodně od Karlových Varů a jejich hlavním městem mají být Teplice.

Historie

Historická pravda je však taková, že před dávnými časy karlovarský vojvoda Krušina, vyslal svého levobočka Krušovce a jeho družinu do Krušovic, aby tam ověřili možnost založení pivovaru. Přitom je otcovsky nabádal, aby po cestě nepili alkohol, zejména ne bylino-hořkou medovinu, předchůdkyni Becherovky. Ve staré krušnohorské keltštině to v originále Krušina řekl takto: Ihr Schweine, Krautbitterschpiritus unterwegs nicht zu saufen! Historik a znalec krušnohorské keltštiny H. B. Oplatka st. tento výrok přeložil do češtiny celkem přesně: Vy prasata, ne abyste po cestě chlastali bylino-hořkou samohonku! Krušovec to za všechny slíbil, ale jejich předsevzetí jim vydrželo jenom do doby, než po staré zemské cestě na Prahu došli k Andělské hoře.

Na Jesenické křižovatce pak už vůbec nevěděli, kde jsou a místo, aby šli dál rovně, odbočili doleva na Žatec a Most, a nakonec došli až do Teplic. Když tam konečně vystřízlivěli, za svůj čin se tak styděli, že se do Karlových Varů už nikdy nevrátili. Usadili se v Dubí, postupně se smísili s místními Lučany, přesněji řečeno s Lučankami, protože všichni lučanští muži, kromě Straby, padli v bitvě na Turském poli a od té doby se věnují pastevectví.

Pokud by náhodný návštěvník chtěl dát v těchto místech liškám dobrou noc, pozná, že zde Krušné hory končí, městem neprotéká řeka Ohře - matka všech Krušnohorců - a místní obyvatelé místo Becherovky pijí Myslivce. A tak založení pivovaru v Krušovicích zůstalo zase na Karlu IV. – Otci vlasti.

Zde je nutné malé odbočení, kterak Karel IV. k titulu Otec vlasti přišel. Vysvětlení k tomu podává opět karlovarský historik H.B. Oplatka st. Karel IV., stejně jako řada jemu původem rovných, ale často i mnozí z řad sprostého lidu, měl mimo své manželky občas milostný poměr s jinými ženami. U císaře Karla je však nutno vzít v úvahu, že krátce po sobě mu zemřely tři manželky, milovaná Blanka z Valois, Anna Falcká a Anna Svídnická. Čtvrtá manželka, Eliška Pomořanská, kterou bychom mohli nazvat kulturistkou, vynikala velkou silou. Je známo,že dokázala trhat ocelové pláty rytířských brnění, lámat podkovy a ohýbat železné pruty. A k tomu všemu ještě porodila syna Zikmunda, tu lišku ryšavou. A tak se stalo, že se jedné horké letní noci na Karlštejně císař Karel k ránu probudil a měl velký hlad. Sešel dolů do hradní kuchyně, kde si právě pomocná kuchařka Dorotka myla nohy ve škopku, protože se chystala šlapat zelí a měla sukni vykasanou až do pasu nahoru. Císař Karel zapomněl proč vlastně šel do kuchyně, slovo dalo slovu a Dorotce se pak narodila dceruška, které dali jméno Vlastimila a říkali jí Vlasta. Dorotka byla povýšena na vrchní kuchařku na Karlštejně a už nikdy nemusela šlapat zelí. Protože se nic neutají, začalo se mezi obecným lidem šeptat, že císař Karel je otcem Vlasty. Když se pak v listopadu l.p. 1378 odebral Karel IV. na věčnost a nad jeho rakví byly pronášeny smuteční projevy a univerzitní mistr Vojtěch Raňkův z Ježova v závěru svého projevu nazval Karla IV Otcem vlasti,všichni zúčastnění věděli jak to myslel,ale oddechli si,že se nepřeřekl. Karlovarský historik H.B. Oplatka st. pak ještě dodává, že považoval za svou povinnost, seznámit Český národ s touto skutečností, protože národ, který nezná svoji historii,si ji musí prožít znovu.

Když se vojvoda Krušina dozvěděl co Krušovec zase vyvedl a jak dopadla jeho mise do Krušovic,tak si jenom odplivnul a zvolal: Scheisse Krušovec! Tento jeho výrok přeložil H. B. Oplatka st. poněkud volněji takto: Krušovec, tentokrát jsi mě opravdu,ale opravdu nasral. S mladým Krušovcem byly totiž od mládí jen potíže a vojvoda Krušina musel často řešit stížnosti soukmenovců na svého levobočka. Tak například do Staré Role chodil krást slepice, ve Dvorech zapálil zemědělci Henleinovi stoh slámy a v Tašovicích v místech, kde se dodnes říká "U Holoubků" plašil v oboře jeleny. Krušina byl tedy svým způsobem rád, že se jej takto zbavil a vyjádřil to později podle starého keltského zvyku tím, že vystoupil na horu Klínovec a v záři zapadajícího slunce s tváří obrácenou k severovýchodu obětoval a děkoval bohu Odinovi, že ho zbavil toho zmetka.

Život Krušnohorců

Život v klínu Krušných hor nebyl nikdy lehký, dalo by se říci, že byl přímo krušný. Už sám název karlovarských čtvrtí jako jsou Rybáře, Dvory a Drahovice, které se navíc dělí na Horní a Dolní, svědčí spíše o životě skromném a prostém. Je například velmi těžké si představit rybáře z Rybář, jak hází sítě do řeky, kde poslední ryba byla spatřena před Velkou říjnovou revolucí. Až na výjimky dokazují místní jména zaostalé metody dopravy (Chodov), ale také drsnější metody osobní hygieny (Vřesová).

Jistá naděje na zlepšení podmínek svitla v době, kdy Karlovarský polní hejtman se svými oddíly obsadil další území na západ od Karlových Varů a společně stanuli až na hraničním přechodu Pomezí, který dočasně zablokovali a zabránili tak volnému pohybu osob a zboží. Tehdy málem došlo k mezinárodnímu konfliktu, když část jeho mužů odmítala uvolnit hraniční přechod a vyzývala k dalšímu pochodu na Norimberk. Tuto činnost sledovaly skupiny různých pašeráků a dovozců odpadu z Německa, a provázely ji poznámkami o magorech, vztyčenými prostředníčky a ťukáním na čelo. Hejtman pochopil, že Němci si jeho oddíly pletou s rakouskými protitemelínskými aktivisty, což byla pro něj představa přímo nesnesitelná, a proto zavelel k pochodu zpět do vnitrozemí. Tak vznikl Karlovarský kraj.