Karlovarská Jihozápadní Afrika
| Karlovarská Jihozápadní Afrika Charlesspatown South-West Africa Karlsbader Südwestafrika | |
|---|---|
  | |
Sídlo Guvernanta kolonie | |
| státní zřízení: | Absolutistická monarchie |
| hlavní město: | Callidbourg |
| jazyk: | čeština, východňárština (východoslovenské nářečí), němčina, polabština, afrikánština |
| náboženství: | římskokatolické, řeckokatolické, pravoslavné |
 | |
| prezident: | Jeho Karlovarské Velkovévodstvo Jean Paul de Callid e de la Lucca |
| hymna: | Buoh spasižny Vełkého Vojvodu |
| měna: | Karlovarský Jihozápadní Africký Złotý (=100 afrocentů) (CSWAG – Charlesspatown´s South-West Africa Golden) |
| národní jídlo: | Karlovarská trojkobinace:
|
Karlovarská Jihozápadní Afrika je kolonie Karlovarského Velkovévodství na západním pobřeží Afriky. Na severu sousedí s Angolou, na severovýchodě se Zambií, na východě s Botswanou a na jihu s Jihoafrickou republikou. Na západě ji omývají vody Atlantského oceánu. Má rozlohu 824,292 km² a 20 miliónů obyvatel, což představuje slušnou hustotu zalidnění v Africe.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Nejdelší řekou je část řeky Okatango na severu, v tzv. Kaprovského výběžku, a také část řeky Zamběsy. Při pobřeží se rozkládá úrodná nížina Nimib, ve vnitrozemí pak spoušť Kalahari. Orná (též orální) půda, savany a pastviny tvoří asi 65% rozlohy státu, lesy pak 29%, zbytek spoušt Kalahari.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Karlovarská Jihozápadní Afrika byla objevena rytířem Františkem Na´Drakha v roce 1578, kdy ji také ihned prohlásil za dědičné území Karlovarského Velkovédy, protože ji koupil od místního domorodého náčelníka Pohankbaby za hrst skleněných korálků z Jablonecké bižutérrie. Portugalský král namítal, že ji jeho lidé objevili dříve. Odpovědí sira Františka Na´Drakha bylo, že plout náhodou ledabyle kolem po cestě do Indie přece není to samé, jako ji objevit a nároky Velkovévodství na území opřel o písemnou smlouvu s náčelníkem (což bylo nesmírně těžké, protože opřít cokoliv o kus papíru není jen tak).
Rytíř František Na´Drakha objevuje Karlovarskou Jihozápadní Afriku
Mapa světa dle rytíře Na´Drakha
Kolonizace[editovat | editovat zdroj]
K první kolonizaci došlo již ke konci 16. století, kdy se zde začali nenásilnou formou usazovat Karlovaráci. S místním porobeným domorodým obyvatelstvem vycházeli v klidu a míru a nutno říci, že bez jakýchkoliv předsudků se vesele mísili.
Po popravě 27 českých pánů (z toho 3 Karlovarských) a po obsazení Zemí koruny České Habsburskými vojsky, kam později Velkovévodství patřilo, jeho vliv celkově upadl. Poté několik staletí jakoby Velkovévodství neexistovalo, a s ním i všechny jeho kolonie.
Koncem 19. století došlo k ilegálnímu obchodu, ve kterém Habrsburkové prodali Karlovarskou Jihozápadní Afriku Germandii, a území bylo přejmenováno na Germandijskou Jihozápadní Afriku (Germandia-Südwestafrika) Ihned poté započala Germanská kolonizace země. Germané zabírali domorodým kmenům pastviny a stále zde žijícím Karlovarákům farmy a oběma zabavovali dobytek. V roce 1904 proti útlaku kolonizátorů povstal kmen Hererů a Karlovaráci; povstání bylo potlačeno a padlo mu za oběť asi 65 tisíc vzbouřenců. Zbývající byli uvězněni v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce pro Germandii a velké množství jich zahynulo. Jejich veškerá půda byla císařským dekretem zkonfiskována a rozdělena mezi Germánské farmáře.
Moderní doba[editovat | editovat zdroj]
V roce 1915, kdy vypukla 1. světová válka byla Germandijská Jihozápadní Afrika jako Germánské a tudíž nepřátelské území obsazena Jihoafrickou Unií, která oblast spravovala i po konci války, neboť nedošlo k obnovení samostatného Karlovarského Velkovévodství a vrátit ho Germandii se jim nechtělo. Z názvu země bylo vypuštěno Germandijská a dále existovala jen jako Jihozápadní Afrika, samostatná však nebyla.
Bílí obyvatelé Jihozápadní Afriky byli zastoupeni v Jihoafrickém parlamentu. Od roku 1926 existovalo Zákonodárné shromáždění,němž byla zastoupena Národní strana a Karlovarský spolek Jihozápadní Afriky; domorodému obyvatelstvu aktivní ani pasivní volební právo uděleno nebylo, proti čemuž Karlovaráci neúspěšně vystoupili.
První projevy místní lidové iniciativy se objevovaly až v 50. letech v podobě odborových hnutí, o jejichž vznik se zasloužili hlavně jihoafričtí a karlovarští odboráři. V Jihoafrické unii se zároveň formovala Organizace študentů Karlovarské Jihozápadní Afriky.
Z jejích řad vyšli pozdější vedoucí představitelé organizací Národní unie Karlovarské Jihozápadní Afriky Fanuel Jindřich Kozonzi a Lidové organizace Karlovarské Jihozápadní Afriky (CSWAPO) Mburumba Peřina.
Po několikaletém úsilí Organizace Srocených Národů předně takzvané Západní sličné skupiny (tvořené Francií, jednou Kanadou, NSR, Spojenými státy a Malou Británií), a diplomatické aktivitě karlovarského rodu de la Lucca, vyhlásila Karlovarská Jihozápadní Afrika 21. března 1990 krátkodobou nezávislost pod jménem Namibie. Všelidovým hlasováním bylo rozhodnuto, že pokud bude obnoveno Karlovarské Velkovévodství, stane se opět jeho kolonií.
Karlovarské Velkovévodství bylo 28. října 1993 skutečně obnoveno, a tak se Namibie již jako Karlovarská Jihozápadní Afrika připojila 1. 1. 1994 (všimněte si, že první dvě čísla jsou prvočísly) k Velkovévodství. Hlavou státu je tedy Karlovarský Velkovévoda, jeho zástupcem je jím a lidem určený Guvernant.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo je tvořeno Karlovaráky (kteří již sami o sobě jsou zvláštním etnikem), a původním domorodým obyvatelstvem, které je většinou příslušníky kmene Povambů. (50 %), zastoupení ostatních kmenů je velice nízké.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Karlovarská Jihozápadní Afrika má na africké poměry celkem slušnou síť silnic, vybudovanou karlovarskými a později germandijskými kolonisty a modernizovanou jihoafrickými dělníky v 80. letech. Významnými přístavy jsou Janov, Velrybí zátoka a Petrův Přístav, přes ně se do země dováží a vyváží většina zboží. Země je významným producentem diamantů, těží se ale také zinek, uran, zlato, stříbro, měď, kobalt a písek. Hrubý domácí produkt dosahuje 2500 USD na hlavu, což je na africké podmínky mimořádné. Mezinárodní obchod je úzce provázán s Karlovarským Velkovévodstvím, JAR a zeměmi Kammonwelthu. Měnou je Karlovarský Jihozápadní Africký Złotý.
Města[editovat | editovat zdroj]
Hlavním městem je Callidbourg (do roku 1994 Widhouk), dalšími důležitými městy jsou Janov, Schönpfeld a Marienthal. Jinak mají ostatní sídla méně než 20 000 obyvatel.
