Island
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Islandský stát. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
| Island Lýðveldið Ísland | |
|---|---|
 Na islandském znaku jsou zobrazeni všichni jeho národní živočichové. Vlajka zase vystihuje současnou ekonomickou situaci.  | |
Islandské průmyslové stavby (zde hydroelektrárna Kárahnjúkar) jsou citlivě zasazené do krajiny. | |
| státní zřízení: | státní bankrot |
| hlavní město: | Reykjavík |
| jazyk: | íslenska |
| náboženství: | pohanství (ásatrú) |
| počet obyvatel: | 6 |
| prezident: | Ólafur Ragnar Grímsson |
| car: | Vladimir Putin |
| měna: | islanská koruna |
| národní sport: | rybolov |
Island je ostrov kdesi v severním Atlantiku, v blízkosti Grónska a Atlantidy. Je obýván velkou populací kamení a malým počtem lidí. Stejně jako Grónsko (ale na rozdíl od Atlantidy) v minulosti patřil Dánsku, v současnosti se však na tomto ostrově nachází stát, který se jmenuje …Island (přesněji Lýðveldið Ísland). V součastnosti (k lednu 2015) se Island potýká se samozvanou tenoristickou organizací Islandský stát.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Island objevili a kolonizovali vikingští mořeplavci kolem roku 870. Tím, že se na¨ Islandě usadili, však přestali být vikingskými mořeplavci. Za dlouhých zimních večerů sepisovali ságy o slavné vikingské minulosti, zatímco se živili rybolovem a pastevectvím. Když se nedalo vyjet na moře lovit ryby (zejména při zvýšené sopečné aktivitě, nebo při zvýšeném zalednění, tedy prakticky pořád), nebylo toho na ostrově moc na práci ani k jídlu a nastával hladomor.
Zato se ale Island může pochlubit nejstarším parlamentem na světě. Tzv. Althing, správně Alþingi se datuje od roku 930. (Lingvistická sekce Vědeckého týmu Necyklopedie se neshoduje na tom, zda je možné to slovo odvodit z germánských Alt a think – čili staré myšlení – na rozdíl od Orwellovského newspeak.) Tento parlament nepotřeboval žádnou budovu, scházel se prostě na louce. Z toho plyne, že tam nebyly ani žádné kuloáry a žádné lobby, ani žádná parlamentní restaurace.
Obrat nastal ve 20. století. Když bylo Dánsko obsazeno nacisty, o bezpečnost Islandu se začaly starat dosud neutrální USA. Američané na ostrově měli významné základny, což mělo kladné dopady na ekonomiku ostrova, který konečně začal být pro někoho atraktivní, čehož Islanďané využili k několika vlnám emigrací. Island se vyhlásil republikou, což bylo provedeno tak, že slovo král bylo v ústavě nahrazeno slovem prezident. V roce 2014 obsadila velkou část Islandu tenoristická organizace Islandský stát.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Island se rozděluje na 8 oblastí:
- Höfuðborgarsvæði: Region hlavního města, žijí zde 2/3 obyvatel a ceny domů se pohybují od 20 000 000 ISK až po HDP tokelau
- Suðurnes: Jihozápadní poloostrov, také známo jako Flugvallarnes, má světově nejvyšší koncentraci turistů ponořených v modré vodě.
- Norðurland vestra: Severozápad, ani nestojí za to o něm něco psát.
- Norðurland eystra: Severovýchod, správní středisko Akureyri, největší město mimo Höfuðborgarsvæði, hrdě nesoucí motto: "Už se všichni nevejdeme do telefonní budky." [1]
- Austurland, východ, a Suðurland, jih, obsahují nejvíce Islandských raket země-vzduch typu "vulkán".
Vulkanizmus[editovat | editovat zdroj]
Protože je Island tak geologicky aktivní, rozdělují se regiony také podle indexu SnČM (sopek na metr čtvereční), který se pohybuje od 0,06 ve Vestfirðiru po 0,8 v Suðurlandu. Mnoho Islandských sopek je zakryto ledovci, což může vést ke katastrofickým záplavám jökulhlaup, pokud sopka soptí. Prostě se ty tuny ledu roztaví a potom ta smíchaná voda s lávou tečou dolů. Brutus. Občas to odnese nějaký most, který většinou za pár dní znovu postaví, a nechají trosky toho starého jako klouzačku. Mimochodem, tetanus a chybějící končetiny jsou stále oblíbenějším módním doplňkem.
Nejspíše nejznámějším Islandským vulkánem je Eyjafjallalökull (ejafjatlajakutl), který se volně překládá jako Pomsta za zařazení islandu mezi teroristické organizace. Jeho erupce v roce 2010 zastavila leteckou dopravu v celé Evropě, čehož Islanďané využili jako pozadí k fotkám, na kterých jsou hrozně cool.
Nejhorší erupce v dějinách Islandu proběhla v roce 1783. Vybouchla sopka Laki, která zabila na Islandu 49 000 lidí (z tehdejší populace asi 30 000) a 80 % ovcí, což vyhnalo cenu skopového a jehněčího prudce nahoru.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Jídlo[editovat | editovat zdroj]
Island má velkou kulinářskou tradici, která nebyla vůbec ovlivněna základnou NATO v Keflavíku. Místní hospodyně s láskou servírují zvláštní jídla jako například hamburger (plátek skopového mezi dvěma chleby), nebo pizza (tradiční pokrm z pšeničného těsta s rajčaty a sýrem). Nejdůležitější je ovšem zmrzlina, která je až tak důležitá, že jí má Island dokonce ve svém jméně. [2]
Islandský národní nápoje je káva. Průměrný Islanďan za rok vypije tolik kofeinu, že by to zabilo rostlou velrybu. Mimochodem, kofeinem otrávená velryba je další islandská delikatesa.
Hudba[editovat | editovat zdroj]
Island má překvapivě rozvinutou hudební scénu. Průměrný Islanďan je členem 14 skupin, které jsou nejčastěji pojmenovány podle čokoládových tyčinek, kámošova psa, nebo podle slov vytažených z klobouku. Díky jedinečné kombinaci nízké hustoty obyvatel a naopak vysoké koncentraci talentů je islandská hudba zaručeně ta nejlepší, kterou kdy uslyšíte v malém kulturáku nebo v opuštěné konzervárně.
Abyste si párty co nejlépe užili, přijděte pozdě, tancujte prkeně a ukazujte prstem na cizince, pokud text napsal Islanďan.
Poznámka pro turisty: Protože Björk je jediná islandská zpěvačka (vlastně jediný člověk) známý v zahraničí, a protože jí každý Islanďan totááálně miluje, musíte všem říkat, jak jí máte taky totááálně rádi, a pokud je to pravda, můžete se klidně každého ptát, kde bydlí, protože ona vám přece volala a totááálně chtěla, abyste za ní přijeli. Není žádný problém jen tak zastavovat lidi na ulici a ptát se jich na adresu. (Problém to není, pokud se budete držet rad uvedených v kapitole Jazyk). Nebojte se, nebudete otravní, protože jak už jsme si řekli, každý Islanďan jí totááálně miluje.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Islanďané jsou velice hrdí na svoji dlouhou literární tradici, zasahující až do vikingských dob. Když byl zrovna zbytek Evropy zaměstnán upalováním čarodějnic, Islanďané psali ságy. Asi nejznámější je Niálova sága, příběh o právníkovi, který je nakonec zaživa veřejně upálen, což není zas tak špatný nápad, dále Egilova sága, soubor příběhů o dětském vrahovi, který zabíjí lidi sekyrou na potkání a další metalové věci. Další známá Laxdælova sága se zaměřuje na jeden tragický milostný trojúhelník, a protože má index smrtí na stránku jen 2,07, je nejspíše první známou "dívčí literaturou".
Islanďané v této tradici pokračují a dnes vydávají nejvíce knih na obyvatele ze všech zemí na světě. Bohužel, tradice sekerovražd vymírá, což je vážně škoda.
Humor[editovat | editovat zdroj]
Islanďané mají svůj specifický druh "ultra-super-hyper suchého" humoru. Posuďte sami:
- "Stand-up komik příjde do volební místnosti a je zvolen starostou Reykjavíku"
- "Jaká je typická reakce Islanďana když někoho slavného potká na ulici? Příjde za ním a zeptá se ho, jestli nechce jeho autorgam."
- "Angličané řekli "Pošlete nám cash", ale v Islandské abecedě není C, tak jsme poslali ash. [3]
- "Jak se dostanete z jakéhokoli Islandského lesa? Stoupněte si"
Tento poslední vtip se učí v "íslensksskógarbrandaraskóli" [4] každé dítě ve věku tří let, kde se ho také učí říkat beze strachu a studu všem turistům v deseti jazycích. To nás také přivádí k méně známému meta-vtipu: "Jak zjistíte, jestli člověk už někdy potkal islanďana? Zeptejte se ho, jestli ví, jak se dostat z Islandského lesa."
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Jak již bylo řečeno, moderní islanská ekonomika spočívá v poskytování služeb americkým vojákům. Kromě toho levné ekologické zdroje geotermální a vodní energie přilákaly na ostrov energeticky náročné provozy (například hliníkárny). Také rybolov (včetně velrybolovu) zůstával výnosnou činností. K zajištění monopolu vedl Island v 60. letech 20. století úspěšně tzv. Treskovou válku s Velkou Británií. Ta byla nucena akceptovat, že Island během několika let rozšířil pásmo svých výsostných vod z tří na dvě stě námořních mil.
Dalším zajímavým hospodářským odvětvím byl finanční sektor. Island se stal lákavým pro banky, pojišťovny a investiční fondy z celého světa. Svým klientům nabízely „globální rozložení investic“. (Zbytek byl investován na Seychellách.) Tuto nabídku využilo například město Hradec Králové.
Když si (2006) pacifističtí Islanďané vymohli zrušení americké posádky, která držela ekonomiku nad vodou (neplatilo regulované nájemné), nastala v zemi nezaměstnanost, kterou následoval bankrot tří největších bank a pád islandské koruny (2008). Tamní vláda si potrpí na národní sebeurčení, proto tyto banky znárodnila. Island se ocitl na hranici státního bankrotu. Naštěstí s nabídkou pomoci přispěchal hodný a starostlivý báťuška Putin Medvěděv. Zda bude Rusko chtít za to umístění svých vojsk na Islandu, to si Medvěděv Putin ještě rozmyslí.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Island je docela známá turistická destinace, nejznámější atrakcí jsou lázně Bláa Lónið, které jsou známé jako Nejužitečnější odpad z geotermální elektrárny. Je to oficiálně nejlepší místo na světě, kde můžete slyšet libozvučné voňavé prdy britských turistů.
Největší kostel na Islandu, Hallgrímskirkja se nachází na předměstí Reykjavíku. Nějvětší architektonicky-technická inovace spočívala v použití „foťákového magnetu“ díky kterému je tento kostel na každé fotce Reykjavíku buď vidět, nebo je pořízena z něho.
Jazyk[editovat | editovat zdroj]
Islandština je, jak sami jistě uznáte, libozvučný a zachovalý jazyk, který se za posledních 1000 let skoro nezměnil, což je pochopitelně vidět. Klasická islandština se sestává z desítek tisíc slov a frází, Ovšem dnešní, „moderní“ Islanďané si vystačí s „Já“, „Jæja“, „Geðveikt“, „Snilld“, and „Er það ekki?“ [5]
Z každé knihy se dozvíte, že islandština má velice pravidelnou výslovnost. Vezměme například "L". Vyslovuje se stejně jako v češtině. Ne, vlastně trochu víc vepředu v ústech. Ano, přesně tak. A když jsou dvě za sebou, vysloví se to "TL" (jak jinak). Ano, nějak tak, ale ještě víc roztáhněte pusu. Výjimka je pokud před tím L je F, to se to F změní na P. A taky pokud jsou dvě L za sebou, ale v cizím (přejatém) slově, tak se to čte jako "HL". Od té doby, co každý ví, která slova jsou původní a která ne, to nedělá žádné problémy.
Obecné tipy při učení a mluvení:
- Mějte alespoň 0,5 promile alkoholu
- Něco žvýkejte
- Naroďte se na Islandu.
Jak se dorozumět na Islandu[editovat | editovat zdroj]
- Svifnökkvinn minn er fullur af álum
- Tuto větu poprvé radostně vykřikl objevitel Islandu Ingólfur Arnarson, když v blízkosti islandského pobřeží zažil velmi úspěšný rybolov. Od té doby ji asi mnohokrát vyslovili jiní islandští rybáři.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Akureyri má asi jen 18 000 obyvatel.
- ↑ Zmrzlina se islandsky řekne ís a Island se řekne Ísland, doslova Zmrzlinová země.
- ↑ Ash - anglicky prach.
- ↑ Islandsky doslova: "Islandská škola lesních vtipů"
- ↑ Tato slova ("ano", "dobře", "úžasný", "šílený" a "vážně?") se v dnešní islandštině používají až moc často. Tak často, že když jedno z nich uslyšíte, můžete si být jisti, že v té větě je ještě alespoň jedno z nich.
