Germáni
Germáni je nepřesné označení pro řadu kmenů, které se vyvinuly v pravěku v místech budoucího Dánska. Ve starověku se potulovali ve Střední Evropě, ve středověku založili Evropu západní a jižní a v novověku se odstěhovali do USA. Částečně jsou jejich potomky všechny současné národy, byť o sobě Germáni neustále prohlašovali, jak jsou strašně monogamní.
Původ[editovat | editovat zdroj]
- Jako první se o Germánech coby zvláštní etnické skupině zmínil antický zeměpisec Strabón, který je označil za barbarskou skupinu v severní Evropě, podobnou Keltům, avšak nikoli s nimi shodnou. Tím se na nich dopustil strašlivého zločinu, ze kterého se germánská hrdost dosud nevzpamatovala.
- Samotné slovo Germáni je keltského původu, nese se v pohrdlivém tónu a znamená "Ti odvedle." Germán je pak v keltštině synonymem osoby s chorobným nedostatkem sebevědomí, popřípadě neschopnou rozpoznat falešnou minci od pravé.[1]
Germánské kmeny[editovat | editovat zdroj]
Již staří Řípané označovali Germány latinsky za chásku, vandaly, burany, lotry, narkomany, klády... z čehož si obzvlášť nesebevědomé kmeny vzaly dokonce jména: Cherusci, Vandali, Buri, Lotrinci, Marcomani a Quádi.
Negermánské národy[editovat | editovat zdroj]
Následující tabulka uvádí přehled národů omylem považovaných za germánské:
Národ | Původ omylu | Pravda opravdová |
---|---|---|
Dánové | Sídlí dnes v germánské pravlasti. | Přišli z jižního Švédska (v dobách, kdy to ještě nebylo Švédsko) a Germány vyhnali. |
Norové | Po Germánech druzí nejzarytější nepřátelé Dánů. | No, možná na tom něco bude... |
Poláci | Zvýšený výskyt albinismu a globální populační rozpínavost. | Slovansky hovořící poláci. |
Švédové | viz Norové | viz Norové |
Němci | Nedostatek sebevědomí. | Výsledky genetické analýzy zařadili Němce mezi Kelty a Židy. |
Češi | Nedostatek sebevědomí. Ještě katastrofálnější než ten německý. | Výsledky genetické analýzy zařadili Čechy mezi Kelty. |
Moravané | Nedostatek sebevědomí. Ještě katastrofálnější než ten český. | Mnohem chytřeji než Němci a Češi maskují svou germánskost srbskou Sliwowitzí a užívají k psaní na místo run hlaholice. |
Rusové | Germánské jméno (volně přeloženo: "síla pohánějící člun veslem a po převlace") a manýry. | Zbytnělé národní sebevědomí a mongolský způsob vlády je vyčleňují z germánského světa a činí z nich nejzápadnější výspu civilizace. |
Islanďané | Finanční diletantismus. | viz Norové |
Angličané | Mluví dosud primitivní pragermánštinou. | Ve skutečnosti jsou posledními nositeli keltského pravotočivého kruhového objezdu. |
Američané | Germáni prokazatelně dopluli do Severní Ameriky. Norové je tam kolem roku 1000 pronásledovali. | Popravdě, Američané všech barev jsou jediní praví Germáni a nemají proto v této tabulce co dělat. |
Germáni a pád Řípa[editovat | editovat zdroj]
Některým germánským kmenům je často dáván za vinu „pád“ Řípského impéria koncem 5. století. Historikové a archeologové od 50. let 20. století posouvají své výklady k názoru, že Germáni nebyli něčeho tak významného schopni. Co se týče Západořípské říše, Germáni spíše přišli a splynuli se zbytky státní moci, než druhý nápor vojsk Východního Řípa (Blizance) definitivně zničil i je. Říši východní až dlouho potom zrušili Turci.
Důvody germánsko-tureckého spojenectví[editovat | editovat zdroj]
"Zatímco ostatní civilizace mohou do svých věží umístit maximálně 5 jednotek, do germánských věží se vejde rovných 10 jednotek. Je to velká pomoc jak při obraně proti flushi, tak i později v době hradu kdy může věž sloužit jako náhražka town centra při „garrisonování“ dělníků před knighty, zvláště na místech kde kvůli elevaci nelze postavit TC. Je to obrovská výhoda nejen v dvojnásobném množství schovaných vesničanů, ale i z něho vyplývajícího vyššího počtu šípů způsobující větší poškození nepřátelských jednotek. V imperiálu může Germán po vynalezení chemie začít vyrábět hand cannonery a také stavět dělové věže. Na tom není nic divného, až do té doby kdy dá deset hand cannonerů do dělové věže, která začne místo jedné koule střílet ihned dvě. Navíc pokud má Germán v týmové hře za spojence Turka, který do jeho dělové věže umístí deset elitních janičárů, tak se zvýší počet koulí rovnou na tři!"[2]
Vysvětlivky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Keltové, kteří zavedli ve značné části Evropy mincovnictví, totiž nedlouho na to zavedli i penězokazectví. Hlavním odbytištěm falešných stříbrných rohovek byly právě germánské oblasti.
- ↑ Převzato z http://www.aoe.cz/civilizace/germani/