Sadistán
Nepotěšil jsi mne chlapče, ale ani já tě nepotěším. Najde se nějaký hrdobec, který SPRASÍ tento článek? |
Sadistán AuAu | |
---|---|
státní zřízení: | Samosadismus |
hlavní město: | Krveřezy |
jazyk: | Sadština |
počet obyvatel: | 50 000 |
| |
prezident: | Markýz de Sade |
hymna: | My sadisté |
měna: | SM |
národní sport: | zavináčování |
Sadistán se řadí mezi Masochystán,Čudlíkistán a Hrobochystán.V tomto státě místo politiků vládnou sadisté kteří se zmocnili vlády za pomoci svých bičíků.
Vládní systém[editovat | editovat zdroj]
V Sadistánu je velmi jedinečný vládní systém.Hlavní moc ve státě má 30členný sbor bičařů (ti sadisté kteří se navzájem bičují), které vede nejvyšší sadista.Jeho celý titul zní: Z vůle boží Nejvyšší sadista ,monarcha ,vůdce Sadistánu.Avšak při tvorbě zákonů mají hlavní slovo sami občané Sadistánu.Každé 2 roky se konají volby a kdo nedá hlas Monarchovi, má zakázáno bičovat jiné sadisty.Ten kdo mu naopak hlas dá ,má právo (povinnost) zbičovat koho chce. Opozici tvoří asfyxiofilní přiškrcovači (druh sadistů, kteří se navzájem přiškrcují), kteří se nemohou smířit s tím že Sadistánu vládnou jen bičaři. Jejich ikonickým hudebním skladatelem je Jan Ladislav Dusík.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Stát sousedí na jihu s Masochystánem a na východě s Čudlíkistánem. Hranice státu jsou ve tvaru lebky (jen tak náhodou). Na místě očí lebky se nachází dvě jezera. Jedno to východnější se jmenuje markýze de Sade, a to západnější se jmenuje jezero Bičů. Obě jezera mají své ostrovy, a uprostřed jezera Bičů se nachází ostrov na kterém leží hlavní město:Krveřezy.
Hlavní město[editovat | editovat zdroj]
Hlavní město Krveřezy má kolem 20 tisíc obyvatel.Každá ulice nese jméno po markýzi de Sade, zakladatelovi sadismu. V centru města leží sídlo Sboru Bičařů,které nedávno prošlo rozsáhlou rekonstrukcí při které se postavily nové bičovací kabinky.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Ekonomika Sadistánu je po celou dobu existence státu v recesi.Jediný produkt vyráběný v této zemi je bič a kostýmy.Tyto kostýmy však každý sadista na světě má,takže nejsou potřeba. Navíc sadistů na světě ubývá a přibývá masochystů.
Armáda[editovat | editovat zdroj]
Sadistánská armáda má pochopitelně tvrdý výcvik, je v ní kupodivu většina žen, na rozdíl od ostatních armád světa.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pravěk[editovat | editovat zdroj]
V Sadistánu se provozuje sadismus nejdéle na světě, už od předhistorických dob.
O životě pravěkých obyvatel sadistánu si můžeme udělat představu z mnohých nástěnných maleb. Již zde se objevuje charakteristická záliba v koženém oblečení.
Starověk[editovat | editovat zdroj]
Ve starověku se na sadistánském území rozvinula svébytná kultura vyznačující se důrazem na společenskou hierarchii. Již tehdy se společnost politicky rozdělila na bičaře a přiškrcovače.
Středověk[editovat | editovat zdroj]
Středověk představoval pro Sadistán dobu hlubokého úpadku a to nejen vinou církve, která rušila staré rituály a dokonce (neúspěšně) prosazovala lásku k bližnímu, ale především kvůli plíživému vlivu Masochystánu, který způsobil, že se sadistánci začali bičovat nikoliv navzájem, ale sami sebe.
Novověk[editovat | editovat zdroj]
Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]
Plot z ostnatého drátu, vztyčený roku 1930 na Sadistánsko-Masochystánské hranici a udržovaný dodnes, neslouží, jak bychom se domnívali my, citliví středoevropané, k zastavení masové masochystánské migrace, nýbrž ke sportovnímu vyžití a pobavení obou národů.
O dramatických událostech roku 1953 více v článku: Sovětsko-sadistánská krize
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V důsledku globalizace se i Sadistán bohužel otevírá světu. Sadistánci mají v současnosti problém se zahraničními au-pair, které nedokáží pochopit základní přístup místní výchovy dětí "Nezlob, nebo ti nenaplácám." Jistý úspěch mají pouze au-pair z Norska, jejichž krédem je "Nezlob, nebo tě předám Barnevernetu", ty však většina sadistánců vnímá jako příliš kruté.
Sadistán vede v současné době soudní spor s E.L. Jamesovou, která se ve svých dílech inspiruje bohatou sadistánskou kulturou. Mnozí Sadistánci jsou však přesvědčeni, že jejich tradice jsou v jejích dílech překrucovány, ba přímo zesměšňovány.
Další, s kým se Sadistán potýká jsou separatisté ze Skoroautonomní republiky Svazistánu, kteří vyžadují vyškrtnutí slova Skoro z názvu své země a zavedení povinné výuky uzlů na školách. Své zájmy prosazují tvrdými prostředky, například svázáním sadistánského prezidenta, svázáním sadistánského premiéra, svázáním populárního sadistánského virtuosa na vozembouch či svázáním jeho papouška.