Most EU
Most EU je jeden z povedených projektů EU, které mají zajistit propojení a integraci jednotlivých regionů. Probíhal zejména v zemích bývalého východního bloku, takže bohužel i u nás.
„ | Stavme všichni podle norem, euromoste, buď nám vzorem! |
“ |
Tento článek nemá nic společného s článkem Most. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Popis projektu[editovat | editovat zdroj]
EU nejdříve vyslala „nezávislou“ posudkovou delegaci, která měla vyhledat vhodná místa. Vhodným místem je myšleno jakékoliv místo, kde přes potok, řeku či rybník jaksi chyběl most a na obou březích se rozkládaly takto oddělená města či vesnice. Jakmile delegace takovéto místo našla, zakreslila si ho do mapy. Když jich našla dost, vrátila se zpátky do Bruselu, kde to oznámila příslušným úřadům. Ty poslaly tomu kraji dotaci ve výši 1 000 000 Kč. Ovšem jako se všemi dotacemi to dopadlo tak, že půlku shrábnul stát, čtvrtinu, starosta obce a poslední čtvrtinu vedoucí stavby. Na samotný most zbylo tedy přesně 0 Kč. V tu chvíli si to vedoucí stavby uvědomil, a tak začal improvizovat. Pokácel v nejbližším lese nějaké dva asi tak rovné stromy, odřezal větve, dal je přes řeku, natloukl na ně prkna z rozpadlé stodoly, obrousil a EU mohla zvesela přijet zkontrolovat stav stavby. Delegáti byli vždy vcelku spokojení, jelikož dostali 10% původní částky dotace. Trend Euromostů se tedy u nás začal rozmáhat, takže dnes každá průměrná dřevěná lávka je Euromostem.
Popis Euromostu[editovat | editovat zdroj]
Euromost není složité poznat. Jeden takový ukázkový se nachází na rybníku Ležák. V tom rybníku je totiž ostrov, odkud se dobře vláčí, a rybáři nemají jinou šanci se tam dostat. Je to tedy zcela typický Euromost – dvě klády pobité prknama. Jedna kláda je natolik ztrouchnivělá, že už tam není. Prken tam není již čtvrtina. Skrz další čtvrtinu je již vidět do vody. Další čtvrtina prken tam přestane být tehdy, když na ně šlápnete. Takže dohromady se dá šlápnout pouze na jednu čtvrtinu prken, tedy vlastně se dá šlápnout na polovinu, ale když šlápnete na polovinu z té poloviny, propadnete se. Most není rybáři využíván, jelikož nikdo neví, která čtvrtina prken je ta správná. Euromostem byla i slavná pražská lávka.
Typy Euromostů[editovat | editovat zdroj]
- Vysokorozpočtové
- Železobetonový
- Ocelový
- Dřevěný impregnovaný
- Nízkorozpočtové
- Dřevěný neimpregnovaný, prkna sbitá hřebíky
- Dřevěný neimpregnovaný, prkna pouze položená na kládách
- Dřevěný neimpregnovaný, bez prken
Využití Euromostů[editovat | editovat zdroj]
Původně měly sloužit k přecházení na druhou stranu vody, avšak na to jsou krajně nevhodné. Chytří čeští lidé proto vymysleli, jak je použít.
• Železobetonový- železo vrátit do sběru a zbytek ponechat, nastavit kameru, která bude most sledovat a natáčet videa padajících překvapených turistů.
• Ocelový – do sběru bez vyjímky
• Dřevěný impregnovaný – Prkna vhodná na šprušle plotů, klády na okrasu či na stavbu zahradního nábytku
• Dřevěný neimpregnovaný, prkna sbitá hřebíky – hřebíky vytrhat a použít, zbytek do kamen
• Dřevěný neimpregnovaný, prkna pouze položená na kládách – do kamen
• Dřevěný neimpregnovaný, bez prken – ponechat a zapsat jako památku UNESCO