Lokalka v Ostravě

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lokalkova doprava v Ostravě je velmi složita věc už proto, že nedavno prošla cela siť změnou rozchodu na novy 2731 milimetrovy. Přineslo to velkou usporu bo do jedneho vagona se vleze tolik ludi co v Brně do třech.

Ostravska tramvaj činske vyroby o rozchodu 2731 mm.

Linky[editovat | editovat zdroj]

Celou siť obsluhujou v podstatě 3 linky (bo je to prvočislo) i když dopravni podnik řika že jich je 17, to je jen kamuflash aby to vypadalo složitěji.

Linka 3: byla oblibena bezdomovcami i jinymi cypy bo jezdila kolem dokola inak s tym nikdo nějezdil bo mu propadly všecke listky než se kajsi dojelo, dneska je už po ni šlus.

Linka 5: je to nejvytiženějši linka, jezdi v useku Zatiši (podle některych pramenu tež Zavětři) - Poruba smyčka, některe jeji spoje (asi 2 tydně) však pokračujou až do Ostravy.

Linka 14: meně oblibena avšak našla si svoje přiznivce zejmena mezi pražaky bo ma snadnozapamatovatelnou trasu ze 4 zastavkama: Vystaviště-Stodolni-Plynarny, posledni, čtvrta, zastavka je na semaforu.

Linka 16: i když podle DPO neegzystuje, mužeme ji několikrad do stoleti spatřit na ostravskych kolejich (naposledy byla spatřena v roce 2001 +- nějaky ten patek) jeji navrat je stejně pravděpodobny jako vyhra ve sportce a přelet Heliove komety v jeden den. I tak je mezi cestujici veřejnosti v oblibě bo obsluhuje zbyvajici trasy.

Linka 17: zastavuje: Vzteklinska, Akutni nemocnice, Romulanova třida, Rektoskopie VŠB, Parouba Voshovna, Teleci škola, Slivovicka, Ohradky, Sviňov mosty, Stara Nahořebez pakarna, Střevni motolice, Hulvatska, Hrvatska, Dulni, Most senioru, UHOř Jih, Hotel Sklovina, Grynvyčsky polednik, Bubina, Bubina Albert

Linka 19: je využivana hlavně dezoryjentovanymi opilci a nudicimi se duchodci spěchajicimi kolem pulnoci nakoupit do zavřeneho dubinskeho Intersparoalbertu.

Vozovy park[editovat | editovat zdroj]

V Ostravě su tuhe zimy tož lokalky ježďu s pluhami. Na obrazku pluh v akcy.

Park byl nedavno rozšižen činskyma lokalkama (po pražsku tramvajema), podnik si je velmi chvali pro jejich nenaročnou udržbu a velkou kapacitu cestujucich což je dano i jejich šiřkou. Napad na široke lokalky neni novinkou je to upravena verze londynskeho dabl dekru, protože by se musely předělavat troleje rozhodli se soudruzi v Ostravě misto zvyšovani tramvaj rozšiřit. Čimž dosahli takove uspory na trolejovem vedeni ktere pokrylo celych 15 % nakladu na přestavbu koleji, podle slov TM (tiskoveho mluvčiho) "to ale je jedno bo koleje by se musely stejnak opravit no ni?"

Lokalky jsou uskladněny ve dvuch depech jednom v Porubě a v druhem jehož umistěni je ale tajne.

K tym novym širokym lokalkam je třeba zminit taku zajimavost. Maju totiž zabudovanu manualni pětirychlostni převodovku vyrobenu v činsko-sovětske spolupraci (jednoduše řečeno je vyrvana z prvniho provedení Žigula). Kerysik inženyr ju ale namontoval naopak, takže včil ma štyry kvalty vzad a jeden vpřed. V tym je problem, bo lokalka tym padem musi celu dobu jet pozpatku. Dopravni podnik nezahalel a vymyslel řešeni - v zadni časti vozu stoji kondukter, kery posila dopředku ku řidičovi pomoci tiche pošty přes pasažery informace, jestli ma stat, či može jechat. Samozřejmě, že už došlo ku paru nehodam, bo ticha pošta neni zrovna nejspolehlivějši... Zkušali už aji komunikaci po telefonu, ale to se tež neosvědčilo, bo se zjistilo, že těžni věže ruši signal.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před rozšiřenim rozchoda jezdila linka č. 19 a končila beznadějně v polach za Ostravu. Dnes se ještě občas zjevuje jakys přizrak kole pulnoce.

Aji v Ostravě ma tramvaj dluhou historii, prvni pokus o vybudovani sitě (a taky byl dokonce uspěšny) byl v roce 1894. Nejdřiv tu byla enom parni tramvaj, pak se předělala na benzinovou, koňskou, na pohon svitiplynem, a v roce 1953 byly všechny podniky spojeny a tratě konečně elektrifikovany.

Taky byla zavedena uzko-tramvaj do Bohumina, napad se ale neosvěčil bo koleje byly tak blizko k sobě - a vozy byly pochopitelně tak uzke že se do nich vešli enom 3 ludi (řidič, pruvodči a revizor, palubni tesař a nastěnkař jeli v přivěsnem vuzku). Na uzko-tramvaji se ale užilo hafo srandy. Třeba na přestupu v Hrušově, lude se spychali na přestup s trolejbusa na lokalku ale maš vidět jak zmerčil kondukter že lude utekaju a nastupuju do přivěsa tak zazvonili na řidiča a už se jelo enem problem byl že přívěs zůstal na koněčne enem motor odjechal, důchodci hrozili křivakami a mladež valila za lokalku a na druhej štaci naskočili a dobre, tehdy měli mladí lepši kondyčku než dnešni.V zimě byly zas jine radovanky bo v polach za Ostravu byvalo sněha jak cyp a šiny zarubane, tož bylo kolkokrat zobrat lopaty a prohazat štreku. Najhorši byl nadjazd v Koblově, to bylo třeba sypat písek na šiny a pasažery nahnal kondukter dopředu lokalky aby lepší zabyralo do kopca.

Buducnosť[editovat | editovat zdroj]

Počita se ze zavedenim solarniho pohonu, dosavadni pokusy ztroskotaly na tom, že buď nesvitili slunko (vlivem počasi nebo vlivem eNHačka) nebo byly solarni panely vlivem špatneho mechanika opačně zapojeny takže elektřinu nevyraběly ale žraly.

Podpovrchova tramvaj[editovat | editovat zdroj]

Ostravaci začali budovat podpovrchovou tramvaj už ve 30. letech 19. stoleti, dukladně ji maskovali jako siť uhelnych dolu. Vice tu.

Pozn.: Članek je skušebně napisany poostravsky, jakby tomy kerysy pepik nerozumněl, jeho - (minus).

Podivajte sa taky na[editovat | editovat zdroj]

Odkazy do dupy[editovat | editovat zdroj]

šde  
Šaliny
Šalina na biopalivo nulté generace, nevyráběné z obilí

Automatizace tramvajové dopravyBojová šalinaBojová šalina T3XFordCityKouřim expresLokalka v OstravěNízkopodlažní tramvajObrněná šalina Š-24PorschetraRebešovický nadsvětelný koridorŠalinŠalinaŠalina NecyklopedieŠalinovníkŠalinkartaŠalinokoptéraŠalandaŠkoda 6MtŠkoda 13TTramvajová doprava v Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-NevyslovitelnojeTrolejbantVozovna PisárkyX-AX-B1 (Praha)1 (Brno)798121418202291