Lokalka v Ostravě

Lokalkova doprava v Ostravě je moc složita věc už proto, že nědavno prošla cela siť změnu rozchodu na novy 2731 milimetrovy. Přiněslo to velku usporu bo do jedneho vagona se vleze tolik ludi co v Brně do třech.

Ostravska tramvaj činske vyroby o rozchodu 2731 mm.

Linky

Celu siť obsluhuju v podstatě 3 linky (bo je to prvočislo) i když dopravni podnik řika že ich je 17, to je enem kamuflash aby to vypadalo složitějši.

Linka 3: byla oblubena bezdomovcama i inyma cypama bo jezdila kolem dokola inak s tym nikdo nějezdil bo mu propadly všecky listky než se kajsi dojelo, dněska je už po ni šlus.

Linka 5: je to nejvytiženějši linka, jezdi v useku Zatiši (podle kerysich pramenu tež Zavětři) - Poruba smyčka, keresi jeji spoje (asi 2 tydně) však pokračuju až do Ostravy.

Linka 14: miň oblibena avšak našla si svoje přiznivce zejmena mezi pražaky bo ma snadnozapamatovatelnu trasu ze 4 zastavkama: Vystaviště-Stodolni-Plynarny, posledni, štvrta, zastavka je na semaforu.

Linka 16: choť podle DPO něegzystuje, možeme ju několikrat do stoleti spatřiť na ostravskych kolejach (naposled byla spatřena v roce 2001 +- jakysi ten patek) jeji navrat je stejně pravděpodobny jako vyhra ve sportce a přelet Heliove komety v jeden děň. Aj tak je mezi cestujici veřejnosti v oblubě bo obsluhuje zbyvajici trasy.

Linka 17: zastavuje: Vzteklinska, Akutni němocnica, Romulanova třida, Rektoskopie VŠB, Parouba Voshovna, Teleci škola, Slivovicka, Ohradky, Sviňov mosty, Stara Nahořebez pakarna, Střevni motolice, Hulvatska, Hrvatska, Dulni, Most senioru, UHOř Jih, Hotel Sklovina, Grynvyčsky polednik, Bubina, Bubina Albert

Linka 19: je využivana hlavně dezoryjentovanyma opilcama a nudicima se duchodcama spěchajicima kolem pulnoci nakupiť do zavřeneho dubinskeho Intersparoalbertu.

Vozovy park

V Ostravě su tuhe zimy tož lokalky ježďu s pluhami. Na obrazku pluh v akcy.

Park byl nědavno rozšiřen činskyma lokalkama (po pražsku tramvajema), podnik si je velmi chvali pro jejich něnaročnu udržbu a velku kapacitu cestujucich což je dano i jejich šiřku. Napad na široke lokalky něni novinku je to upravena verze londynskeho dabl dekru, protože by se musely předělavať troleje rozhodli se sudruzi v Ostravě misto zvyšovani tramvaj rozšiřiť. Čimž dosahli takove uspory na trolejovym vedeni kere pokrylo celych 15 % nakladu na přestavbu koleji, podle slov TM (tiskoveho mluvčiho) "to ale je jedno bo koleje by se musely stejnak opraviť no ni?"

Lokalky su uskladněny ve dvuch depech jednym v Porubě a v druhym jehož umistěni je ale tajne.

K tym novym širokym lokalkam je třeba zminiť taku zajimavosť. Maju totiž zabudovanu manualni pětirychlostni převodovku vyrobenu v činsko-sovětske spolupraci (jednoduše řečeno je vyrvana z prvniho provedení Žigula). Kerysik inženyr ju ale namontoval naopak, takže včil ma štyry kvalty vzad a jeden vpřed. V tym je problem, bo lokalka tym padem musi celu dobu jeť pozpatku. Dopravni podnik nězahalel a vymyslel řešeni - v zadni časti vozu stoji kondukter, kery posila dopředku ku řidičovi pomoci tiche počty přes pasažery informace, jestli ma stať, či može jechať. Samozřejmě, že už došlo ku paru něhodam, bo ticha počta něni zrovna nejspolehlivějši... Zkušali už aji komunikaci po telefonu, ale to se tež něosvědčilo, bo se zjistilo, že těžni věže ruši signal.

Historie

Před rozšiřenim rozchoda jezdila linka č. 19 a končila beznadějně v polach za Ostravu. Dněs se ešče občas zjevuje jakysy přizrak kole pulnoce.

Aji v Ostravě ma tramvaj dluhu historiu, prvni pokus o vybudovani sitě (a tež byl dokonce uspěšny) byl v roce 1894. Nejdřiv tu byla enem parni tramvaj, pak se předělala na benzinovu, koňsku, na pohon svitiplynem, a v roce 1953 byly všechny podniky spojeny a tratě koněčně elektrifikovany.

Tež byla zaveděna uzko-tramvaj do Bohumina, napad se ale něosvěčil bo koleje byly tak blizko k sobě - a vozy byly pochopitelně tak uzke že se do nich vešli enem 3 ludi (řidič, pruvodči a revizor, palubni tesař a nastěnkař jeli v přivěsnem vuzku). Na uzko-tramvaji se ale užilo hafo srandy. Třeba na přestupu v Hrušově, ludě se spychali na přestup z trolejbusa na lokalku ale maš viděť jak zmerčil kondukter že ludě utěkaju a nastupuju do přivěsa tak zazvonili na řidiča a už se jelo enem problem byl že přívěs zůstal na koněčně enem motor odjechal, důchodci hrozili křivakama a mladež valila za lokalku a na druhe štaci naskočili a dobre, tehdy měli mladí lepši kondyčku než dněšni. V zimě byly zas ine radovanky bo v polach za Ostravu byvalo sněha jak cyp a šiny zarubane, tož bylo kolkokrat zobrať lopaty a prohazať štreku. Nejhorši byl nadjezd v Koblově, to bylo třeba sypať písek na šiny a pasažery nahnal kondukter dopředu lokalky aby lepší zabyralo do kopca.

Buducnosť

Počita se ze zavedenim solarniho pohonu, dosavadni pokusy ztroskotaly na tom, že buď něsvitilo slunko (vlivem počasi nebo vlivem eNHačka) lebo byly solarni panely vlivem špatneho mechanika opačně zapojeny takže elektriku nevyraběly ale žraly.

Podpovrchova tramvaj

Ostravaci začali budovať podpovrchovu tramvaj už ve 30. letech 19. stoleti, dukladně ji maskovali jako siť uhelnych dolu. Věc tu.

Pozn.: Članek je zkušebně napisany poostravsky, jakby tomy kerysy pepik něrozumněl, jeho - (minus).

Podivejte se tež na

• Slezsko-Moravsko
• Šalina

Odkazy do dupy

• Slovnik Ostravsko-česky a vyslovnost