1 (šalinová linka v Brně)

1 je nejhojněji se vyskytující šalinová linka v Brně, sloužící především k dopravní obsluze Pryglu a jako přípoj na linku 4. V letních měsících jezdí z Řečkovic do Bystrca. Tvoří páteř Integrovaného dopravního systému Jihomoravistánského kraje.

Historie

Roku 1869 byla v Brně zprovozněna první linka koněspřežné šaliny z Kiosku k Semilassu. Tato byla později rozšířena do Krpole a Pisoárek, čímž se stala základem pro pozdější linku č. 1. Následovaly pokusy o parní a elektrický provoz. Tyto trakce se však neosvědčily, proto podnes můžeme na lince spatřit nejčastěji otevřené vozy tažené koňmi. Jejich nespornou výhodou je vyšší kapacita a jízdní komfort oproti zchátralým elektrickým vozům. Roku 1995 byla linka prodloužena do Bystrca. Nový úsek z Pisoárek je stavebně připraven na mírně nadsvětelný provoz (300 000 km/s), ale kvůli častým kolizím s veverkami žijícími ve Wilsonově lese je nyní pojížděn nejvýše 40 km/h.

Trasa

Modernější typ elektrické šaliny u Mendláku.

Šalina započíná svou pouť v Řečkovicích. Následně nabere rychlost z kopečka, dojede do Krpole a dále k Lužánkám. Po celé trase se nachází dostatečné množství hospod, a to již od 19. století (viz Historie). Po průjezdu Moravákem a Maliňákem se dostává k Hlavní roli, kde je možnost přestupu na linku 4. Dále pokračuje přes Mendlák do Pisoárek, kde navazuje mírně nadsvětelná rychlodráha do Bystrca. Během průjezdu mírně nadsvětelným úsekem můžeme pozorovat stánky a chatrče, které vyrostly u stanic šaliny, podobně jako na Sibiři vyrostla nová města při stavbě Transsibiřské magistrály. Zdejšímu zaostalému kraji výstavba koňské dráhy ekonomicky velmi pomohla. Toto zjištění nás zahřeje u srdce a pomůže překonat tříhodinovou cestu mírně nadsvětelným úsekem. Na kraji Bystrca se nachází důležitá stanice Zoologická zahrada. Zde je možné přestoupit na trolejbus, je však nutno dát pozor na uprchlá zvířata, jakož i děti z místní stanice. Zastávka šalin je proti živočichům chráněna elektrickým ohradníkem, smyčka trolejbusů již nikoliv. Následuje stoupání do horní části Bystrca a k Pryglu. V zimním období zde jízda povětšinou končí, protože dále namrzlé koleje prokluzují. DPMB se snaží zajistit postrky vždy alespoň na jeden pár spojů denně, víc není v jeho finančních možnostech. V letních měsících šaliny vystoupají po kolejích, které jsou do kopce, a zároveň do zatáčky, což je zázrak sovětské techniky, až k Pryglu a dále do Bystrca. Jízda až na konečnou Bystrc, Ečerova se však doporučuje jen zvláště otrlým cestujícím, neboť převýšení je značné a tlak vzduchu poloviční oproti hodnotě v Pisoárkách.

Význam

Dopravní obslužnost Pryglu

Pro běžné Brňáky má jednička nejdůležitější využití jako vehikl spojující většinu Brna a jeho četných hospod s Pryglem (vulgo Brněnská přehrada). Prygl slouží k rekreaci, ale též např. k praní prádla a recyklaci zemědělských chemikálií. Prygl každý Brňák potřebuje k životu, proto jezdí jednička vždy neobyčejně narvaná. Nepomáhá ani zkrácení taktu na půl minuty v ranních hodinách. Kvalitní spojení s Pryglem je kromě toho zásadní pro dovoz surovin do Starobrněnského pivovaru.

Přípoj na linku 4

Jednička je nejvýznamnějším přípojem čtverky. V zimních měsících, kdy nevyjede k Pryglu, je to dokonce její jediná funkce. Šalina č. 4 (Monte Bú <-> Obřany, Babička) udržuje spojení zbytku Brna s hospodou U Pavouka, a jedná se tak o nejdůležitější linku vůbec.

Strategická smyčka Ečerova

Velikost smyčky Ečerova. Souprava dvou draků, menší vesnice, odpalovací rampa pro raketoplány a pozorovatelný vesmír pro měřítko.

Odvážlivce, který vyjede až na bystrckou konečnou jedničky, jistě zaujme předimenzovanost smyčky Ečerova. Je tak velká, že by se do jejího středu vešla menší vesnice. Důvod je prostý. Smyčka Ečerova je místem, kde se brněnská šalinová síť nejvíce přibližuje k územím ovládaným kmenem Cajzlů. V případě útoku Cajzlů na Štatl zde proto bude dislokována většina bojových šalin. Připravuje se prodloužení trati na Kamechy, což je k Cajzlogradu ještě o 700 m blíž.

Pravidlo n+1

Jednička jezdí téměř vždy totálně narvaná. Vzhledem k tomu, že jezdí i dvakrát do minuty a její provoz byl zahájen před 151 lety (stav k roku 2021; všimněte si, že se jedná o prvočíslo), je pravděpodobné, že jí každý člověk na planetě jel minimálně třikrát. Množství lidí narvaných v šalině v nás může vyvolat depresi, pakliže se potřebujeme dostat na Prygl, ať už z jakéhokoli důvodu. Jak se s tím vypořádat? Pomůže pravidlo n+1. To hlásá: Jestliže v šalině jede n lidí, pak se do ní může narvat i n+1 lidí. Jinými slovy: žádná šalina není tak plná, abych se do ní nedokázal narvat i s taškou. Tímto pravidlem se řídí většina Brňáků, není proto divu, že jednička zavírá dveře nejdříve na čtvrtý pokus. Soupravy naštěstí netěsní, popřípadě jsou přímo otevřené, udušení tedy nehrozí a tato praktika je zcela bezpečná.

Budoucnost

Trať na Kamechy

Ze strategických důvodů se připravuje prodloužení trati z Bystrca na Kamechy [1]. Asi polovina úseku má vést tunelem, což je oficiálně před Cajzly prezentováno jako opatření proti hluku a pro ochranu žab, ale rozumnému člověku je účel zřejmý. Stavba má stát 2,3 miliardy moravistánských morgošů, z čehož část zaplatí Evropská Uhnije. S realizací by se mohlo začít nejdříve v roce 2025.

Mírně nadsvětelný tunel Pisoárky - Bráfova

Šalina konstruovaná pro mírně nadsvětelný pohon v novém tunelu, zakoupená pomocí stroje času z Brna roku 3526 za jeden bžilion moravistánských morgošů.

Z důvodu četných kolizí s veverkami bylo rozhodnuto o přeložení části trati mezi vozovnou Pisoárky a Bráfovou do tunelu. Podle dostupného detailního technického výkresu [2] bude tunel dlouhý asi 500 m. Je patrné, že bude mírně obloukovitého tvaru, opět ze strategických důvodů, a maximální rychlost bude 300 000 km/s.

Uvažujme, že šalina dosáhne maximální rychlosti právě uprostřed tunelu a v druhé polovině tunelu bude brzdit opět na bezpečnou rychlost 40 km/h, která je oproti rychlosti světla zanedbatelná. Ze vzorce pro rovnoměrně zrychlený pohyb

s=½vt

tak po dosazení plyne, že čas t nutný k projetí poloviny tunelu při plném využití rychlostního potenciálu činí 0,00000167 s. Projetí celého tunelu tedy bude trvat pouhých 0,00000333 s, což znamená úsporu 119,9999967 s oproti dvěma minutám, které potřebovala šalina k uražení vzdálenosti mezi Pisoárkami a Bráfovou po staré trati. Mimo to je zastávka Bráfova na znamení, nebude proto nutné brzdit vždy tak prudce a úspora bude ještě větší. Nevýhodou je, že při průjezdu tunelem bude na cestující působit zrychlení 300 000 000 ms^-2 a budou rozmačkáni na kaši. Výhodou je úplné zamezení srážkám s veverkami, což oceňuje zejména hnutí Voda z Tetčic.

Z důvodu výstavby tunelu od ledna 2021 jednička do Bystrca nejezdí. Očekávané datum uvedení do provozu je se změnou jízdního řádu 12. prosince 3151. Již několik let však jsou na lince 1 experimentálně provozované šaliny z budoucnosti, které by měly být posléze schopny mírně nadsvětelné rychlosti dosáhnout. S koňskými soupravami by toto bylo možné pouze za speciálních laboratorních podmínek.