Grýnpís
Grýnpís je nevládní nezisková ekoteroristická organizace, údajně na ochranu životního prostředí. Organizace se vydává za apolitickou a finančně nezávislou, ačkoli to sama zpochybňuje oznámeními, že příspěvky můžete zasílat na účet ***-**********/**** (záměrně cenzurováno).
Grýnpís, též známá jako Greenpeace, Grünfrieden nebo Zelený mír bojuje proti: vybíjení tuleňů, lovu verlyb, jaderným elektrárnám, ukládání radioaktivního odpadu do oceánů, kácení deštných pralesů, pěstování geneticky modifikovaných rostlin, uvolňování toxických látek do životního prostředí a mnoha dalším. Jediným organismem, kterého chce Grýnpís vyhubit, je kostel stěhovavý, protože se dopouští většiny předchozích bodů.
Organizace včetně jejích stoupenců bývá označována jako liberální a levicová. Pravdou je, že vyznává zelený konzervatismus (ekokokonzervatismus) s cílem nechat Zemi takovou jaká byla – před námi.
Grýnpís je svými oponenty často kritizována pro nedostatek radikalismu, je obviňována z používání mrzkých nátlakových metod jako např. masivní letákové kampaně a zaujímání stanovisek, která nemají souvislost s životním prostředím.
Vznik Grínpís[editovat | editovat zdroj]
Původní název organizace, Grünfrieden, nemá s ochranou životního prostředí nic společného. Podobně jako hnutí Skinheads, Občanská demokratická strana nebo Piráti tak absolutně popírají své kořeny. Hnutí vzniklo v Japonci nad Krysou jako spolek malířů pokojů. Na popud místního lovce tuleňů Friedricha von Seehundsdorfa zde v hospodě Techtle mechtle vznikla skupina malířů, kteří zastávali stanovisko, že zeleně vymalovaný pokoj připomíná jaro a léto, čímž chtěli snížit množství sebevražd, jež místní obyvatelé rituálně páchali kvůli depresím v důsledku dlouhé polární zimy.
Název organizace pochází ze spojení německých slov grün - zelený a frieden - mír/spokojený/útulná místnost. Právě druhé slovo způsobilo odklon od původního poslání organizace. V původním významu totiž označoval onu útulnou místnost, kde Jablonečané nacházeli útěchu před dlouhou zimou, která v jejich kraji trvá průměrně 363,75 dne.
Činnost[editovat | editovat zdroj]
První milník v historii Grýnpís najdeme v listopadu 1908. Tehdy nebyla v Jablonci jediná zemljanka, která by neměla obývací světnici vymalovanou zeleně. Místní zlatník a zelinář Urllrich se při výrobě pamětních medailí k této události nadýchal výparů z lučavky královské, pak následujícího dne pobíhal po vesnici a svými pomatenými výkřiky mezi neněmecky mluvící menšinou způsobil, že vznikl spolek Zelený mír. Ten se zaměřoval právě na ochranu životního prostředí, což tehdy byla více než pokroková myšlenka. Jak to ale naštěstí u Čechů bývá, zůstalo jen u hospodských řečí.
Klid vydržel až do roku 1969, byla její činnost obnovena skupinou pomatených levičáckých ekoaktivistů z Liberce. Je také možné, že to bylo v kanadském Vancouveru, kam se někteří Liberečané přesunuli v období stěhování ruských národů v roce 1968.
Od této doby je organizace osinou v zadnici všem poctivým zemědělcům, lovcům a průmyslníkům, kteří poskytují obživu ostatním obyvatelům kraje.
Dalším významným milníkem je vznik radikální odnože Seehund - Schutz für Immer o.s., která od roku 2013 narušuje lov tuleňů na Jablonecku, čímž způsobuje nezanedbatelné škody nejen v okolí, ale i v Rusku. Kromě toho porušuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů tím, že rozdává klíčenky z tuleňů.
Kontroverze a kritika[editovat | editovat zdroj]
Není jediná oblast činnosti organizace, která by nebyla kontroverzní. Kdykoli potkáte grýnpísáka, vyhnete se potížím a duševní újmě, pokud ho vyslechnete, ale nebudete vnímat ani slovo z jeho monologu. Po 3-15 hodinách zpravidla nabyde dojmu, že našel názorového stoupence a pozbyde důvodu pokračovat v přesvědčování o jediné pravdě světa. Stejně tak platí jakýkoli návod na přežití setkání se Svědky Jehovovými.