Lančkroun

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Lanškroun)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lančkroun


Lančkroun '"`UNIQ--postMath-00000001-QINU`"'

Lančkroun '"`UNIQ--postMath-00000001-QINU`"' – znak

znak

základní data
status: město
kraj: hradubický
okres: (Ústí nad Orlicí)
historická země: Čechy, Sudety
katastrální výměra: 20,64 km²
obyvatel: v roce 2010 9 706 Čechů, 611 cizinců, v roce 1939 asi 6000 Němců, 600 Čechů
zeměpisná šířka: 49° 54' 47 ' ' severní zeměpisné šířky
zeměpisná délka: 16° 36' 36 ' ' východní zeměpisné délky
nadmořská výška: 373 metrů nad mořem m
PSČ: pět šest tři nula jedna
adresa úřadu: podatelna@mulanckroun.cz
starosta: Už ne paní Švarcová, už pan Vetchý

Lančkroun '"`UNIQ--postMath-00000001-QINU`"' na mapě

Lančkroun z letadla (ten šedej flek, na kterej ukazuje šipka)

„...Lančkroun je malé městečko u Šumperka...“

- Televize Nova o Lančkrouně, když se tam vdávala Lucie Bílá

Město Lančkroun (anglicky Lunch Crown) leží na sever od Sahary a na západ od Uralu na východě Česka nedaleko hranic s Moravstánem i se Slizkem v Sudetenlandu na Hřebečsku, celých 42 kilometrů po silnici jihozápadně od Šumperka. V Lančkrouně je několik fabrik, třeba Schott, AVX (tam pracuje velmi mnoho lidí, ale málokdo ví, co vyrábí a co ta zkratka znamená), ORPA, Tesla Lančkroun a třeba vydřiduch INA atd.; několik obchodů, hospod, kostelů, škol, školek; ale jen jeden hřbitov. Lančkroun je moderní město s kanalizací, vodovodem, plynofikací v některých lepších čtvrtích, elektrikou, telefonem, pouličním osvětlením a s internetem, s městskou i státní policií, ale bez místního rozhlasu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lančkroun nemá slavnou historii. Byl založen až ve 13. století (všimněte si, že je to prvočíslo). Kam se hrabe na takovej Londýn, Athény, Řím, Kolín nad Rýnem, Jeruzalém, Soluň, Mohuč, Štrasburk, Istanbul, Filipy, Milán nebo Brno! Byl založen německým obyvatelstvem, ale moc se o něm neví, protože všech písemností o městě se zmnocnilo lančkrounské muzeum. Dochovalo se jen několik pověstí (viz níže Pověsti o Lančkrouně). Petr Wurst - Jelito, rodák z Dolního Třešňovce, si zde postavil klášter, který byl později přestavěn na jakýsi pseudozámek. Po Bílé hoře město s okolím připadlo Liechtensteinům, kteří by ho rádi vlastnili doteď, ale protože nemůžou, nemají Česko rádi. Tajně připravují převrat, jehož cílem bude připojení k Lichtenštejnsku. Při třicetileté válce bylo město velmi pomláceno a přišli tam němečtí osadníci, takže město začalo být německé a zůstalo tak do té doby, dokud se Němci neodsunuli.

Jelikož je Lančkroun v Sudetech, místní obyvatelé netoužili v roce 1918 o připojení k Československu, české menšině dělali naschvály a chtěli z Lančkrouna vybudovat hlavní město jedné sudetské župy. Československá armáda jim to ale zatrhla. Za druhé světové války byl Lančkroun součástí Německa. Hned po ní to Češi Němcům vrátili. Každý Němec dostal šťouchanec. Lidový soud hlídal, aby se na někoho nezapomnělo.

Do roku 1960 bylo LA (hrdá patriotská zkratka Lančkrouna ukradená od Les Engels) sídlem lančkrounského okresního hejtmanství, ale protože Lančkrounští nechtěli vést koleje přes Lančkroun, báli se, že by tam houkaly vlaky, je teď okresní město Ústí nad Orlicí, i když v bližší a větší České Třebové je houkání vlaků víc.

Pověsti o Lančkrouně[editovat | editovat zdroj]

  • Když Švédi během třicetileté války chtěli vypálit i Lančkroun, potkali babičku, a ta jim řekla, že nemají chodit do města, protože je tam mor. Švédi tam nešli a Lančkroun se zachránil. Prý. Každopádně jednou se ubránili. Podruhé ne.
  • Z Lančkrouna na zámeček prý vede podzemní chodba, kterou se dalo utýct a kterou se vozil led ze sklepa zámečku do pivovaru či co; ale to je samozřejmě blbost.
  • Prý taky kolem zámečku jezdí v noci bezhlavý ohnivý jezdec. Což je samozřejmě taky blbost, protože vzhledem k vlhkému podnebí v Lančkrouně nikdo jen tak nevzplane.
  • Král germánského kmene Hulmundurů, který jeden čas při stěhování národů obýval Českou kotlinu, ukryl zemskou korunu (Krone des Landes - viz níže Původ názvu města) v Lančkrouně nechav tam skupinu svých lidí, která ji má hlídat na věky věků, dokud se nevrátí a nezačne ji znova nosit. Lančkrounští Němci jsou jejich potomky. Proto má Lančkroun korunu ve znaku i ve jméně.
  • Podle Čechů je pověst o Hulmundurech nepravdivá německá romantická nacionalistická povídačka účelově vymyšlená na konci 19. století, aby ospravedlnila a vysvětlila pobyt Němců v Sudetech a v Lančkrouně. Aby se to potrvdilo, na konci 20. století proběhl archeologický výzkum. Nic se nenašlo, čímž se prokázalo že Lančkroun nikdy neexistoval.
  • Je taky dost pověstí, které se dají přišít skoro ke každému městu či vesnici. Ty jsou také o Lančkrouně, třeba O bílém hadu s korunkou, (analogie s Velkym Hadem) nebo O vrchním direktoru Riedrovi, který se domlouval s čertem, nebo ta jak do každého rohu stavby Nového zámku zazdili jednoho chlapa. Těch rohů je víc, stavba měla tvar H.

Původ názvu města[editovat | editovat zdroj]

Pověst o Hulmundurech Češi nepřipouštějí, takže původ názvu Lančkrouna vychází z toho, že Lančkroun leží na hranicích Česka a Moravstánu i Slizka. Leží na zemské koruně. Z toho vzniklo: zemská koruna - koruna země - německy Krone des Landes - Kronland - Landeskrone - Landskron - česky Lančkroun. Aby Lančkroun získal aspoň nějakého slavného rodáka, přijal historické jméno Kronland po Janu Markovi Marků z Kronlandu, který téměř vyrobil humunkula, a kdyby žil ještě 200 let, objevil by i kámen mudrců.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Město stojí na kopci, bylo vybudováno na prázdné louce. Barva louky se nedochovala. Město bylo postaveno podle Platónova popisu ideálního města v Ústavě. Proto se v historickém vnitřním městě nachází velké čtvercové náměstí pro správu města a trhy a nad ním jedno menší pro chrám. Tam je kostel. (Dnešní městská rada pořádá trhy na chrámovém náměstí a na dolním náměstí dvakrát ročně obětuje Konzumu a Umění. Dělá to přesně naopak, než jak to zavedl Platón a jak to po staletí fungovalo. Konzervativci skřípou zubama.)

  • Město mělo hradby. Zbyl po nich kousek, dohromady asi 20 metrů. Nespleťte si je s ohradou pro slony, to je kamenná zeď kolem nového parku za pivovarem, ten ale leží mimo hradby.
  • Nejvýznamnější lančkrounskou památkou je tzv. zámeček (lančkrounsky Nový Zámek u Lančkrouna, Rudolticky a správně česky Nový zámek u Rudoltic, německy ), který není v Lančkrouně, ale v Rudolticích. Kníže Liechtenstein si chtěl postavit zámek podobný tomu lednickému, který vlastnili jeho chudší příbuzní. Postavil si ho v Rudolticích; protože do té doby bydlil v lančkrounském pseudozámku, ale tam se mu to nelíbilo, protože to pro něj bylo moc malé. Bohužel zámeček brzo po dokončení vyhořel, doteď se neví proč. Je několik theorií: 1) blesk, 2) vajgl, 3) Weigel, 4) ohnivý bezhlavý jezdec, 5) Liechtensteinovy děti si na půdě hrály na upálení Mistra Jana Husa, 6) možná si to objednal někdo zhora, 7) meteorit, 8) oheň který pokrývači nutně potřebovali na střeše, 9) nedbalost řemeslníků, 10) žhář. Pak se zámek zboural a zůstala jen jedna věžička, ze zbytků byl postaven rudoltický kostel. Ta věžička je momentálně opravená, cosi v ní je. Mezinárodní skautská základna to není. [1]
  • Renesanční radnice
  • Novorenesanční gymnázium
  • Lančkrounský pseudozámek vznikl přestavbou augustiniánského kláštera. Je v něm obřadní síň, městské muzeum, výstavní síň a cosi dalšího - vesměs velký kulový. Stojí na náměstí Aloise Jiráska, které se nejmenuje Školní náměstí, přestože jsou na něm tři školy, a to ZŠ, ZUŠ a Harvard, lančkrounská zvláštní škola; ale Jiráskovo, protože tam jednu noc přespal jakýsi Jiráskův pluk. Jirásek se dostal do Lančkrouna jak Pilát do Kréda.
  • Kostely - jsou v Lančkrouně tři.
    • Kostel sv. Václava - původně byl součástí kláštera, který husiti spálili, byl kolem něj hřbitov. Dějí se zde všeljaké koncerty a třikrát týdně funguje i jako kostel.
    • Kostel sv. Máří Magdaleny - stojí kolem bývalého hřbitova. Je postaven v empírovém stylu, což je vzácnost, protože v empíru se kostely nestavěly. Je tak vzácný, že se ho snažili zrušit a postavit v něm knihovnu a starosta - evangelík - kupodivu nebyl proti. Výbor pro záchranu kostela sv. Máří Magdaleny se ho snaží zachránit a opravit, farnost jim hází klacky pod nohy a má z toho srandu.
    • Kostel sv. Anny - je taky kolem bývalého hřbitova, byl postaven pro českou menšinu z Nieder Johnsdorfu. Ta už dávno není menšina, takže kostel je na nic.
    • Zbořená kaple sv. Františka Xaverského na Vančurově ulici. Nezbyla po ní ani cihla.
    • Pravoslavní a evangelíci a husiti mají v Lančkrouně také modlitebny.
    • Žádný větší významnější chrám konzumu v Lančkrouně není, mešita ani synagoga také ne.
    • Kolem současného hřbitova žádný kostel není, jenom barbarská obřadní síň s rozptylovou loučkou, paneláky na urny a snad taky sudeťácký masový hrob.
  • Krčma - stará dřevěná hospoda. Stále stojí a stále se v ní nalévá.
Lančkrounské gymnázium
Vítání wehrmachtu na Adolf-Hitler-Platz.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Lančkrouně je jeden kulturák, v kterém se občas něco děje, nějaké pitky, hulení, ničení uší hlasitou hudbou, prodej obnošeného šatstva - second hand, prodej drog, předváděcí akce a plesy. Ve městě funguje mnoho amatérských divadelních spolků, například Mušle[2] nebo Škeble [3]. Nemají kde hrát, protože v Lančkrouně není žádné divadlo.

Čermenské slavnosti (folklorní slavnosti v nedaleké vesnici), Lančkrounská kopa (turistický dálkový pochod), Majáles, letní kino bratří Čadíků, pouť na Mariánské hoře (kopec nad městem, který patří sousední vesnici), 1. středy v měsíci (společný poslech sirény), masopust a žichlínské vinobraní (v nedaleká vesnici) jsou pravidelné kulturní akce pořádané městem pro širokou veřejnost. Jsou to všechny výše uvedené kromě Čermenských slavností, ty jsou v Dolní Čermné, Lančkrounská kopy, tu dělají turisti, Majálesu, ten dělají gympláci, letního kina, to dělají bratři Čadíci, poutě na Mariánské hoře, tu dělá farnost Dolní Čermná a žichlínského vinobraní, to dělají v Žichlínští. Kulturní život v Lančkrouně je velmi bohatý.

V Lančkrouně fungují sportovní kluby. Typickým Lančkrounským sportem je kašnobal.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

V Lančkrouně každý mluví, jak mu zobák narost. Převládající nářečí není žádné. Za prací, průmyslem, bydlením a majetkem po Němcích se do Lančkrouna v uplynulých letech přestěhovali lidé z blízkého okolí i ze všech koutů Čech, Moravy, Slovenska a světa. Někteří se nenechali ovlivnit a stále mluví po svym (školník Tonda, starosta Košťál, prodavač Vu a další), ti slabší podlehli a přijali řeč okolí (ty už nepoznáte).

Proto v Lančkrouně můžete zaslechnout východočeské nářečí (rouná se, už máme zauříno) i moravské (nechcu, nechcu), a když máte štěstí, tak i slovenštinu, a když potkáte autobus Sudeťáků, tak i němčinu.

Všechny školy v Lančkrouně jsou české, učí se na nich výchova k socialismu, český jazyk, angličtina, němčina, ruština, francouzština, latina a občas nějaký podvodník nabízí italštinu a španělštinu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenějšim dopravnim prostředkem v LA jsou lidské nohy. Tento dopravní prostředek se dostal do Lančkrouna spolu s jeho prvními obyvateli. Používají ho všichni obyvatelé až na pár invalidů a batolat. Taky se v Lančkrouně jezdí na kole, auty, autobusem a když přijede vlak, tak i vlakem. V Lančkrouně končí jednokolejná trať.

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Vnitřní Město
  • Nieder Johnsdorf neboli Dolní Třešňovec byl ve 20. století anektován Lančkrounem, aby tak získal aspoň jednoho významného rodáka Petra Wursta - Jelita. Žije tam jeden klan lančkrounských patriotů, kteří v Lančkrouně vlastní prosperující firmy a tvoří základ lančkrounské farnosti a vůbec jim nevadí, že Dolní Třešňovec není samostatná obec, a nic proti tomu nedělají. Jsou to děti a vnuci kostelníkovi s rodinami.
  • Michalsdorf Vorstadt neboli Ostrovské Předměstí
  • Sichelsdorf Vorstadt neboli Žichlínské Předměstí. Žichlínek je vesnice u Lančkrouna těsně u hranic s Moravou (musej tam dávat bacha na MOA), světoznámou kafilérií [5] a věčně nenapuštěnou přehradou [6].
  • Rudoltické Předměstí v Lančkrouně není, a to i přes to, že jsou Rudoltice důležitější než Ostrov, Žichlínek i Lančkroun dohromady. To ukazuje i lančkrounský znak. [7]

V Lančkrouně se vypráví, že všechny okolní obce kromě Rudoltic potká do několika let osud Dolního Třešňovce, aby měl Lančkroun deset tisíc obyvatel a dostával za to víc peněz. Pak se ale spojí s Rudolticemi, i když o tom teď ještě nikdo neví. Ví se ale, jak pak bude vypadat lančkrounský znak. [8]

Slavní rodáci, přistěhovalci a kdo šel okolo[editovat | editovat zdroj]

  • MgA. Přemysl Kokeš - je vynálezcem chutného masového pokrmu, který nazval po svém oblíbeném městě lančmít. Je také architekt a autor několika kontroverzních lančkrounských baráků, třeba dvou bytovek přezdívaných skokanské můstky, domu na náměstí s rovnou střechou (časem možná uvidíte, jak se propadne pod sněhem), skautské klubovny, kterou naprojektoval podle sebe bez ohledů na funkčnost a zkušenosti skautů a mnohých dalších. Pravidelně vyhrává výběrová řízení a architektonické soutěže. Obojí nedělají normální lidi.
  • Roman Ševarle - známý český dvacetibojař, který se odstěhoval z Lančkrouna, aby mohl závodit
  • Jan Marek Marků z Kronlandu - lékař, šlechtic, je tak slavný, že se po něm pojmenovaná i ďoura na Měsíci.
  • Zbygněv Czendlik - Katolický farář. V Lančkrouně proslul zejména neplacením večeří v restauracích a nákupů v obchodech. Mimo Lančkroun pak ochotou ukázat se kdekoliv, kde je televizní kamera nebo alespoň novinář ochotný napsat, že tam byl.
  • Friedrich Gustav Piffl - vídeňský arcibiskup
  • Petr Wurst (Jelito) - rodák z Dolního Třešňovce, litomyšlský biskup, nechal si postavit klášter, který mu pak husiti spálili (ti dnes v Lančkrouně rači žádný kostel nemají, protože by si ho taky spálili)
  • Christian Polykarp Erxleben - slavný podnikatel, vědec, lékárník. Jeho krásnou, starou a historickou lékárnu lančkrounští zbourali kvůli nějakým hranatým kancelářím.
  • Jarda Hrdina
  • Velkej Had
  • Bóža Modrý
  • Ňákej Heřman
  • Josif Vissarionovič Stalin a Adolf Hitler - ti sice nejsou rodáci, ale dodnes jsou čestní občané města

Související články[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. viz článek Rudoltice[1]
  2. [2] [3]
  3. [4]
Google uncyc.jpg Lančkroun na googleTohle je nejlepší článek na téma „Lančkroun“ na celým internetu.
Město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká

Bohemia:

13370m3Ř1CeBechyněBělá pod BezdězemBerounBezprávíBenešovBezvěrovBílá HlínaBorekBošilecBozkovBnL-StBBraškov-ValdekCítovČambuzyČernošiceČeská TřebováČeské BudějoviceDašiceDesnáDěčínDobřejoviceDobruškaDolní BrusniceDolní VlkýšDomašínDomažliceDrahňoviceDuchovHáj u DuchovaHnědá HoraHolubiceHorní BřízaHorní PoustevnaHoršovský TýnHostiviceHostomiceHoštice u VolyněHradubiceHrochův TýnecHříběcíHumpolecChánovChebChomutovChrudimJablonecJeseniceJílové u PrahyJirkovJindřichův HradecKameniceKameňákovKarlovy VaryKebliceKladnoKlatovyKlášterec nad OhříKocourkovKošticeKralupy nad VltavouKynšperk nad OhříKyšiceLančkrounLedeč nad SázavouLiptákovLiberecLiptákovLitoměřiceLovečkoviceLužeMariánské LázněMechovMělníkMilevskoMiloviceMladá BoleslavMočoviceMochovMostMšenoNávaryNečínNeratoviceNěmecký BrodNová PákaNové Město nad MetujíOlšany u KlukůOpočnoOvčáryPacovPakov nad JizerouPardubicePerštejnPičínPilníkovPísekPitkovicePlzeňPočátkyPoděbradyPráglPrahaPrachovicePrčicePrůhonicePředčaryPřeloučPsojedyRokychcanyRudolticeRumburkŘíčanyŘitkaŘiťoryjeSečSedlčanySemelySezemiceSkutečSokolovStodůlkySlanýStaré Město pod ZemlšutremStrakoniceStředoklukyŠtětíŠukačkaTachovTanvaldTáborTepliceTřeboňTřemošniceTýn nad VltavouVarnsdorfVelké ZadkoviceVeselí nad LužnicíVlašimVolyněVysoká PecÚněticeÚstí nad LabemVejprniceVerneřiceVlkánčiceVrčeňZáchodskoZápornoZálepyZbečníkZbirohZasranáŽacléřŽelezný Brod

Moravstán
a Slizko:

AdamovBiskupiceBorošínBoskoviceBohuslaviceBlanskoBrnoBruntálBrušperkBřeclavBřezíBučoviceBystrcBystřice pod HostýnemČeský TěšínČunkovoDačiceDešnáDolní LhotaDomašínDoubravice nad SvitavouFrýdek-MístekGottwaldovHavířovHlukHodonínHošťálkovyHraběticeHulínChladnáChorniceIvančiceJavorníkJedovniceJemniceJestřabiceJihlavaKarvináKasárnaKlackojedyKladkyKnínice u BoskovicKobeřiceKopřivniceKrnovKruhový JičínKřenovKuřimKyjovLipník nad BečvouLužánkyMalá VrbkaMistřoviceMoravská TřebováMoravské BudějoviceMouchniceNapajedlaNová ŘíšeNová Dědina u NMNMObludovOlomoucOpavaOrlováOstrá nad PšenkavouOstravaOtrokoviceProstějovPředčaryPustá PolomPrchalovRožnov pod RadhoštěmRudíkovŘiťoviceSai-Ta-ViSlavoniceSmiloviceStředoholkyStudénkaStudénkySvětlá u BoskovicSviňovSvitavyШалинградŠlapaniceŠumperkŠumperk - Peklo na zemiTelefončTřebíčTřešťTřinecUherské HradištěUherský BrodVelká PolomVelké OpatoviceVlčnovVyškovZnojmoŽdániceŽďár nad SázavouŽulová

Královecko:

Kaliningrad

Cizina:

AachenAdamstownAktronovicaBendBerlínBernBlondýnBratislavaBrixenBruselBudapešťDieseldorfDomašínDlážďanyFeketevezekényFolkušováFuckingGothamHamburkHulánbátarIstanbulKekésvárostárojvarány…KošiceKrung Thep Maha...LALlanfairpwllgwyngyllgo...MachačkalaMachu PicchuMariborMoskvaNeapolNový Jeruzalém…NevyslovitelnojeNew YorkPařížPánevPrdelPrdelkovicePrdelskPopradSalašárySchengenSviňobrodTokioUžhorodVídeňVyšná Diera pod SráčomZhořelec