Nikola Tesla
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem N.Š.L.. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
| |
|---|---|
| Nikola Šuhaj Tesla | |
| Biografické informace | |
| Pohlaví | muž |
| Narozen | 9. července, Smiljan, Rakouské císařství, dnes Chorvatsko |
| Úmrtí | Zemřel ve věku 87 let v New Yorku. Sám, bez přátel, opuštěný a zapomenutý. |
| Děti | televize, radar |
| Národnost | srboslávská, později světoobčan |
| Zajímavosti | |
| 1 | Srbská sekernická jednotka berserkerů rychlého nasazení nese jeho příjmení. |
| 2 | Nezaložil pardubickou společnost Tesla, čímž významně přispěl k rozvoji města. |
| 3 | Jugoslávská měna byla kryta právy na Teslovy patenty. Teprve po rozpadu tohoto státu tak přešlo Teslovo poklepání pod GNU GPL. |
Nikola Tesla (9. července 1856 Smiljan, tehdejší Rakousko-Uhersko, dnes Chorvatsko – 7. ledna 1943 New York) byl geniální vynálezce srbského původu, který působil na poli elektromagnetických polí a v té době začínajícího vědního oboru elektrotechniky, byl bezpochyby jeden z největších objevitelů a elektro-inženýrů.
Studoval matematiku a fyziku barevných kovů na polytechnice v rakouském Hradci, odkud na krátký čas odešel na Čuniverzitu do Prahy.
Teslovo poklepání[editovat | editovat zdroj]
Bezpochyby největším vynálezem N. Tesly je univerzální metoda opravy nejen elektronických zařízení. Spočívá v jednoduchém či opakovaném poklepání z boku, z vrchu či ze spodu dysfunkčního přístroje, například televizoru. Úder je třeba vést optimální silou, přičemž není nezbytné natož moudré použít kladivo, botu či jiný nástroj – postačí dlaň ruky. Z teorie Teslova poklepání je odvozena existence častého konstrukčního prvku moderních udělátek – izolované skříně.
Pečlivým výzkumem bylo nakonec vyvráceno staré přesvědčení, že hlavní účinek TP spočívá ve vyklepání prachu usazeného v zařízení. TP totiž funguje i v prachotěsných podmínkách. Dále bylo potvrzeno, že některé osoby jsou schopnější poklepavači než jiné, ačkoliv se pro to nepodařilo najít nemagické vysvětlení. Má se za to, že učinnost Teslova poklepání souvisí s některými vlastnostmi kurvítek.
Pardubické aktivity[editovat | editovat zdroj]
Nikola Tesla pobýval v letech 1936–1937 znovu v tehdy už (nebo chcete-li ještě) Československu. Chtěl pomoci zemi, v níž studoval, před nebezpečím, před nímž ho varovala jedna z jeho předtuch – před invazí obřích brouků z gamakvadrantu. Snažil se přesvědčit ministerstvo národní obrny k investicím do laserové zbrojní technologie. Přízemní ministři však nadále cpali dináry do pozemního opevnění.
Při svém posledním pobytu sice nezaložil pardubickou polovojenskou společnost Tesla electrics ltd. nicméně svými vynálezy jí umožnil fungovat, neboť ty tvořily 99% jejího výrobního programu. Pro Pardubice se tak stal druhým největším mecenášem historie. První příčku si stále drží původní majitel Pardubic Vilém z Pernštejna, který kdysi zlegalizoval výrobu, držení a prodej piva. O třetí příčku se dělí nějaký Ješek, který z Milána do Pardubic přenesl chov dvounohých koní, a arcibiskup Jiří Stříteský, který odešel.
Neúspěchy[editovat | editovat zdroj]
- Nenaplněným životním cílem Nikoláše Tesly byl dálkový přenos mluna izolanty – například vzduchem – tedy možnost napájet všechny domácí spotřebiče bez použití vodičů. O tom se dočtete v pojednání Bezdrátový přenos energie.
- Ani po úporné snaze se mu nepodařilo přinutit vynálezce žárovky, aby uznal nadřazenost střídavého proudu nad stejnosměrným. Kvůli tomu Tesla dokonce několikrát odmítnul Nobelovu cenu za válku.
- Nepodařilo se mu vyvinout vysněné samohybné elektrické vozítko, tzv. automobil. To dokázal až jeho mnohem pozdější kolega z firmy Tesla, Elon Musk.