Cařihrad

„Je tam smradu jako v Cařihradu“

- Anonym o centrále Necyklopedie

„Je něco shnilého ve státě dánském“

- William Shakespeare

„To je smrad, že by jeden pad!“

- Škopková

Smrad i pobaví

Tento pokrm smrdí podobně jako Cařihrad

Smrad je všude, ale nejsmradlavějším městem světa je Cařihrad. Cestovatelé do něj přijíždějící si již od nepaměti stěžují na velmi nepříjemný zápach, dostavující se ihned po překročení hranice města. Žádné snahy tento problém nevyřešily, nepomohlo ani marné turecké přejmenování města na Istanbul.

Cařihrad - hlavní město smradu a prostituce

Co se dělo v Cařihradě při příjezdu kališníků popisuje jeden fanatický katolík, který náhodou byl přítomen celému jednání. Píše: "A v ty dny do města Konstantinova přišel jakýsi Čech, kacíř, jenž se byl zachránil před hranicí, když jeho společníky upálili; ne člověk ale obluda, ve které vzteklý pes se skrýval pod rouchem beránčím. ... Přišel k starším z mnichů, ukazuje, jak z celého srdce nenávidí římského velekněze a dobrovolně vychvaluje bezbožná dogmata Řeků... Barbar, český vyslanec, když viděl, že chrám se naplnil lidem, vystoupiv na poukázané místo - celý jsa pokryt vlasy - v chlupatém oděvu a nepokrytou hlavou a v pořádek uváděje po ramenou nečesané vlasy, otevřel svá jízlivá ústa... A tak nebylo divu když husité přišli žádat o pravoslaví, jednání rychle skončilo pro hrozný smrad. Vraťme se tedy do historie.

Z historie smradu

Smrad se táhne lidskou historií jako smrad. Největší smrad byl v době ledové, neboť byla taková zima, že málokomu se chtělo koupat a ještě nebylo vynalezeno mýdlo a šampony. Výhodou bylo, že lidé se poznali po čichu a nebylo třeba moc kecat. V době starého Řecka začal smrad ustupovat, protože bylo tepleji a vynalezly se různé lázně, což přetrvalo skoro až do středověku, ovšem pak byly vynalezeny voňavky. Tím došlo k přetransformování smradu. Lidé smrděli dále a ještě více, ale nebylo to tak snadné rozeznat. Do dnešní doby se původní smrad dochoval v Cařihradu, od toho přísloví smradu jako v Cařihradu. Od té doby smrad prošel různými vývojovými stadii. Napřed byl prostý smrad nebo rychna, pak puch, zápach, pach, odér a v dnešní době po použití různých deodorantů již ani nejsme schopni rozeznat, co je smrad nebo jen pouhý odér. Co někomu může krásně vonět, pro jiného může být smrad na blití, to znamená, že silná vůně se jeví jako smrad a opačně. Při smísení těžkých smradů a těžkých vůní vzniká další stadium, které lze definovat jako smrtící odér. Různé deodoranty, které se snaží smrad přerazit ještě větším smradem, jsou toho důkazem, jistě to už každý, kdo má tzv. chemicky čistou domácnost, zažil. Smrad nalezneme všude. V přírodě smrdí různé rostliny, dobytek vypouští skleníkové plyny, lidé v MHD, obchodech, doma a vůbec, kde se pohnou. Domácí mazlíčci smrdí samozřejmě také, nejvíce smrdí skunkové, v české verzi tchoři. Básníci se snaží rozlišovat mezi smradem a vůní - smrad se táhne, vůně se vznáší, to dokazuje, že smrad je těžší než vůně. Jasně je poznat rozdíl, když ležíme pod stolem v hospodě, je tam smrad mnohem hustší než nahoře, kde se válí oblaka vonného kouře z cigaret a doutníků.

Smrad a mozek

Lidský mozek si smrady velmi dobře pamatuje - někteří vědci jsou přesvědčeni, že každý smrad, který člověk zaregistruje, si jeho mozek zapamatuje napořád. Smrad má také výrazný vliv na lidskou psychiku, proto se často navozují nepříjemné puchy, které člověku znepříjemní pobyt v nějakém prostředí - kostely bývají vykuřovány kadidlem, z toho vyplývá malý počet věřících v Česku, na Vánoce se pálí purpura a františek, k zamlžení místností se užívají tzv. vonné tyčinky a svíčky. Léčebné metody, které využívají působení pachů, se obecně označují jako aromaterapie. Stejně tak silné vůně na člověka působí negativně. Zajímavé pokusy s lidmi, kteří šli na velice smradlavé a velice voňavé místo přinesly zajímavé výsledky, polovině lidí méně vadil smrad, druhé polovině vůně. Tyto pokusy však bohužel byli kvůli vysoké úmrtnosti brzy zakázány a číslo dvou přeživších lidí je velice neprůhledné.

Smrad a chuť

Smrad je velmi úzce spjat s chutí (nebo z hlediska smyslů čich úzce souvisí s chutí) - oba smysly podávají organismu informace o chemickém složení látky, jejich receptory jsou si podobné, a bylo zjištěno, že některé čichové receptory jsou umístěné v dutině ústní, která je považována především za sídlo chuti. Za hlavní rozdíl je považováno skupenství - vůně je informace o plynné látce, zatímco chuť je informací o látce rozpuštěné ve slinách. Z toho vyplývá, proč nám nejlépe chutnají dobře proležené tvarůžky, kdežto různé navoněné cukroví s výjimkou rumových, nanejvýše punčových, ne.

Smrad jako zbraň

Smrad je v přírodě pochopitelně mnohem lepší zbraň než vůně, vůně nanejvýš přiláká nějakou vyžírku ke květině, pokud je masožravá, tak to má aspoň malý efekt, naopak smrad dokáže odradit od útoku skoro každého.

Problémy v dnešní době

• Jediný problém se smradem v dnešní době přetrvává v Cařihradě, je to dáno historií smradu, jak bylo výše popsáno. Dnes je to problém politický, neboť Turecko si velmi přálo vstoupit do EU. Bruselští to ale rezolutně zamítli. Dokud v Istanbulu bude "smradu jako v Cařihradu", členství nepřipadá v úvahu. Cařihraďané tedy začali hledat způsoby jak problém vyřešit, sami ale nic nevymysleli. Kdesi se ovšem doslechli, že česká armáda je proti chemickým zbraním (podle další z teorií pocházel smrad z jakési tajné zbraně, kterou zde zanechali křižáci při dobývání města) nejlepší. Na generálním štábu se rozhodli někoho do Cařihradu tedy poslat, dopravu měla zajistit SŽDC, která si najala vozy a mašiny ČD. Cesta probíhala dobře, brzy byli na místě. Smrad byl však tak veliký, že po příjezdu utekli a poslední co stihli bylo přes rameno zařvat teorii, že za vše může zatoulaný prasopes.
• Nakonec se zjistilo, že si za to Turci mohou sami, neboť se věnovali zdokonalování tureckého hospodářství místo vývoje deodorantů a modernizace tureckých záchodů.
• Dle směrnice EU však budou muset být veřejné prostory vybaveny detektory smradu. V Moravstánu se již rozbíhá sériová výroba.[1], jestli se nepodaří v Turecku snížit smrad pod stupeň 3.2 Lepíkovy stupnice je stále jeho členství ohroženo. Ovšem určité obavy panují i na českých ministerstvech kvůli smradlavým aférám.

Využití smradu

• Smrad se hlavně používá jako léčebná metoda, aromaterapie.
• Jindy také jako prostředek k uvolnění místa v MHD.
• Při dobývání hradů se používaly metače olomouckých tvarůžků dobře proležených s nemalými úspěchy. Opačným směrem kromě smůly putovaly rovněž dobře uleželé fekálie.
• Smrad se využívá také v kriminalistice (Odorologie)

Tvarůžky

Ve smradu se vyžívají

• Smraďoši: My jsme Smraďoši ze Smradlavé Lhoty a náš smrad Vás stejně jednou všechny dostane, tak se nevzpouzejte a přidejte se k nám, protože ten, kdo nesmrdí s námi, smrdí proti nám!

Dobré rady

• Nejlíp se prdí v obchoďáku u regálu s tvarůžkama.
• Vysvětlíme, že to je bioplyn.

Co smrdí jinde

• Výpočet smradu a tabulkové stupnice
• Smrad
• Smrad se dobře pamatuje
• Učebnu zaplavily výkaly a smrad
• Smraďoši útočí!
• Vaříme se smradem a chutně