Exkrementismus

Tento článek nemá nic společného s článkem Fekalismus. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Exkrementismus je moderní filozofický směr vzniklý ve 20. století. Vychází z o něco starší filozofie Fekalismu, na rozdíl od něj se však zabývá filozofickými aspekty hovna jako takového. Právě pro svou vzájemnou podobnost bývají často obě tyto filozofie laiky zaměňovány. U samotných filozofů z řad obou těchto škol pak převládají tendence začlenit jednu filozofii do druhé (buď exkrementismus do fekalismu, nebo fekalismus do exkrementismu). Aby byl tento spor vyřešen, bylo navrženo sloučit poznatky obou filozofií do nového učení – fekalismus-exkrementismus.

Exkrementismus a jeho vývoj

Exkrementismus je ontologickým směrem, to znamená, že se snaží vysvětlit podstatu lidské existence. Základní myšlenku exkrementismu shrnuje věta: ,,Na počátku bylo hovno.“ Tím exkrementisté vysvětlují nejen původ světa, ale i jeho podstatu. Za předchůdce Exkrementistů bývá obecně považován starořecký filozof Platón, jenž někdy bývá označován jako otec sraní. Antičtí filozofové obecně se celá staletí snažili najít a vystihnout základní princip světa, prvotní všeobecný pojem (ideu), tedy pralátku, z níž svět povstal. Platón tuto pralátku pojmenoval jako protohovno. To odpovídá Platónově krajnímu racionalismu, který je obsažen ve větě: ,, Všeobecné pojmy (idey) reálně existují ještě před samotnými věcmi." Platónovo učení pak převzali a trochu poupravili pluralisté, kteří zastávali myšlenku, že všeobecné pojmy mají 2 podstaty – tvrdili, že všeobecné pojmy jsou na nic a na hovno. Dalo by se říci, že moderní exkrementisté ve 20. a 21. století v podstatě tyto myšlenky jen převzali, a poupravili pro potřeby dnešní doby.

Exkrementismus také ovlivnil křesťanskou filozofii. Svatá stolice dokonce pod jeho vlivem zavedla dogma ,,Z hovna jsi vzešel, v hovno se obrátíš."

Vrcholným dílem českého i světového exkrementismu je komentovaná lyricko-epicko-filozofická báseň Kadíš jak hrom!