Dobrodružství pana Kučery

Titulní obálka časopisu Blesk, 09/2020

Dobrodružství pana Kučery je reportáž vydaná v časopisu Blesk o nepříjemnosti pana Kučery na letišti před odletem do Londýna. Vznik reportáže byl iniciován samotným panem Kučerou, který se po nedobrovolné defekaci kalhot způsobené nedostatkem letištních toalet v provozu rozhodl kontaktovat technický dispečink ČSA, kde uvedl, že tam "nažene i televizi."

Obsah reportáže

Reportáž shrnuje celý den pana Kučery.

Ráno

Pan Kučera toho osudného dne vstal v 5 hodin ráno, aby byl na letišti dostatečně brzy pro svůj odpolední odlet na letiště Heathrow. Jelikož nenašel v lednici nic vhodného na snídani, rozhodl se rozmrazit si své taco s jalapeños papričky, které skladoval ve svém mrazáku od ledna roku 2003.

Cesta na letiště, první střevní potíže

V 6:30 hodin odjel na Letiště Václava Havla.Ve veřejné části se stavil do KFC, jelikož mu nestačila snídaně. Při čekání ve frontě na svoji objednávku ucítil mírnou bolest ve střevech; tu se rozhodl ignorovat, jelikož si odlet do takové krásné destinace nechtěl ničím zkazit. Po dojezení svého jídla se z mírné střevní bolesti stala bolest těžko ignorovatelná, a tak se pan Kučera rozhodl jít na záchod. Po cestě na záchod si uvědomil, že si zapomněl odbavit své zavazadlo; poté, co jej konečně odbavil, byla již bolest velice nepříjemná.

Toalety v nepořádku

V odletové hale šel na nejbližší toaletu, která byla ovšem, slovy pana Kučery, "v nepořádku." Tak honem proběhl pasovou kontrolou, (zde zapomněl své příruční zavazadlo, které muselo být zkontrolováno, jelikož obsahovalo neotevřenou lahev Dobré vody) a vrhl se podle směrovek na další toaletu, která byla také zavřená. Naštěstí se poblíž nacházel další záchod, ke kterému se pan Kučera okamžitě přesunul; byl ovšem autofódr.

Vzrůšo

Panu Kučerovi již docházely síly. Už nebyl téměř schopen udržet obsah svých střev v sobě, a ještě k tomu se musel srát s tím, že u pasové kontroly zapomněl své zavazadlo. Naskytlo se ovšem trochu naděje - pan Kučera spatřil na druhé straně terminálu jiný záchod, ve kterém se očividně nacházeli lidé. Pan Kučera se tedy radostně rozběhl, aby se na záchod stihl včas dostat. Podlaha poblíž těchto toalet byla ovšem mokrá, a když se na ní pan Kučera dostal, tak spadl na hýždě, důsledkem čehož již nebyl schopen ovládat své svěrače a posral se. Po dopadu na hýždě strefil podlahu i svou hlavou, a na pár minut upadl do bezvědomí. Po probuzení zapomněl, co se mu stalo za posledních pár minut; jedna věc byla ovšem jistá: pan Kučera se posral, a teď letí do Londýna posranej.

Telefonát s ČSA

Pan Kučera vstal a rozběhl se k nejbližším telefonům. Z navlhlé kapsy vytáhl svých posledních 50 korun; jeho peněženka se totiž stále nacházela v jeho příručním zavazadle. Vhodil tedy svoji zbývající hotovost do letištního telefonu, a už vytáčel číslo technického dispečinku ČSA; věřil totiž, že absence toalet na letišti byla způsobena leteckou společností ČSA. V telefonátu s ČSA popsal vše, co se mu stalo. Operátor Petr Dovole celou dobu pozorně poslouchal povídání pana Kučery, a několikrát se mu i omluvil. Pan Kučera v tomto telefonátu oznámil, že po návratu do ČR na letiště kvůli tomuto nažene televizi.

Odlet do Londýna

Pan Kučera nevěděl, jak tuto cestu zvládne. Věděl ovšem to, že zde po návratu udělá takový tóčo kolem toho, že se z toho poserou všichni taky. Nastoupil do letadla, ve kterém šel na záchod, aby se utřel a trochu i vyčistil své kalhoty. Při splachování toaletního papíru si nevšiml, že má jednu nohavici svých sundaných kalhot v toaletní míse, a tak společně s toaletním papírem zmizely i kalhoty. Rozhodl se jít na své místo. Naštěstí vedle něj nikdo neseděl, a tak nepřítomnost kalhot nikomu nevadila. Letušky ho sice několikrát upozornily, aby si nasadil kalhoty, pan Kučera jim ale několikrát pohrozil uděláním tóča, čímž se jich zbavil.

Tóčo na letišti

Pan Kučera se o týden později vrátil do Česka, kde se rozhodl udělat tóčo (slíbil to operátorovi ČSA). Jelikož se mu do ničeho velkého nechtělo, z letiště odešel, našel si nejbližší telefonní budku a nahlásil na letišti bombu. No to bylo vzrůšo. On sem nahnal i televizi. No to bylo tóčo, když se zjistilo, že na letišti žádná bomba není.

Hledá se Kučera

Policie ČR vyhlásila pátrání po osobě, která na letišti nahlásila bombu. Hledání nebylo náročné, jelikož se pan Kučera stihl znovu posrat, kvůli čemuž telefonní budku vůbec neopustil. Při výslechu opakoval to, co již dříve sdělil technickému dispečinku ČSA. Jelikož byl invalida, tak nahlášení bomby už brali jako normální věc, a tak byl po výslechu propuštěn.

Publikace dobrodružství pana Kučery

O pár dní později byl zkontaktován redakcí časopisu Blesk, která chtěla zveřejnit jeho příběh. Pan Kučera jim tedy vše sdělil, a jeho dobrodružství bylo publikováno.

Transkripce telefonátu s technickým dispečinkem

K - pan Kučera

D - Petr Dovole

D: Technický dispečink, kdo volá?

K: Dobrý den, prosimvás Kučera.

K: Já teďkam odlétám do Londýna,

D: Ano?

K: A v hale odletový jsem šel na záchod, tam je napsaný, že je v nepořádku, jo? Tak jsem honem proběh pasovou kontrolou,

D: Jasně.

K: A dal jsem se tady na záchod, a ten je taky napsanej, že je zavřenej.

D: Počkejte, v nepořádku, to...

K: No zavřenej, zavřenej. Autofódr, jo. Není prostě v... není v provozu.

D: Jo, jasně jasně jasně. Ve veřejný části?

K: Ve veřejný části...

D: Jo.

K: ...ani tady jako z tý,...

D: Tranzitu, jasně...

K: Tak tam jsem se vrhnul podle směrovek, a ten je taky zavřenej. A než jsem našel jinej záchod, (protože tam nebylo napsaný...), tak jsem se posral.

K: Teď letím do Londýna, posranej. Já až se vrátím, já tady udělám takový tóčo kolem toho...

D: Jo.

K: ...že se z toho všichni poserete taky v tom letišti. Tak sjednejte nápravu, ať tam nějakej debil alespoň napíše, kde je nejbližší hajzl.

D: Přesně tak. Máte pravdu. Omlouvám se, to je...

K: No to je mi prd platný...

D: Já to vím

K: Jako nevím, jak já tu cestu zvládnu. Jo?

D: Jo.

K: Ale až se vrátím za ten tejden, no to bude vzrůšo, to já sem naženu i televizi. Protože já jsem invalida, takže 'jsem se posral' už beru jako normální věc, jo?

D: Helejte, omlouvám se vám za to moc...

K: To je... to nebude...

D: Já to vím, že...

K: Já budu chtít náhradu.

D: Ale mně je to jasný, mně je to jasný. No, tak jako v tom tranzitu to je opravdu chyba tý firmy, protože... Provozní knihu ne, tu nemáme...

K: A vy se jmenujete jak?

D: Já jsem Petr Dovole...

K: Jak, 'Dovole?'

D: No, no no no no no

K: Jo abych jsem potom moh říct, komu jsem to ohlásil.

D: Jasně jasně jasně, já to nahlásím a dám...

K: No, no buďte tak hodnej, jo? Děkuju.

D: Omlouvám se, naschle.  

Zveřejnění telefonátu s ČSA

Ihned po ukončení hovoru si Petr Dovole zkontroloval, zda-li se provedený hovor nahrál. Div se při něm neposral smíchy, narozdíl od pana Kučery ovšem jen figurativně. Telefonát nahrál na YouTube, kde získal přes 100 tisíc zhlédnutí a několik tisíc liků. Pár týdnů po zveřejnění telefonátu obdržel technický dispečink ČSA dopis od právníka pana Kučery; pan Kučera zveřejnění telefonátu bral jako porušení autorských práv, a dožadoval se odškodnění. Pan Kučera obdržel jako odškodnění nové kalhoty, a Petr Dovole byl kvůli tomu vyhozen. Ale stálo to za to, ten telefonát je vzrůšo

Odkazy

Nahrávka telefonátu s ČSA

Audioverze tohoto článku