Teorie vsání prdu

Teorie vsání prdu na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Teorie vsání prdu“ na celým internetu.

Jakékoliv heslo na téma Teorie vsání prdu byste na české Wikipedii hledali marně.

Teorie vsání prdu je jednou z nejúčinnějších metod, kterak neutralizovat lidský pšouk. Její původ sahá až do starého Řecka, kde ji jako první popsal vědec Archimédes. Od té doby si ji oblíbili zejména hospodští povaleči po celém světě, kteří ji využívají v momentě, kdy si chtějí zachovat alespoň částečnou důstojnost.

Fyzikální základ má teorie vsání prdu v zákonu o tlaku vzduchu, konkrétně v jeho části o podtlaku. Při aplikaci barometrické rovnice dostaneme vztah:

${\frac {\mathrm {d} p}{prd}}=-{\frac {\rho _{0}}{prd_{0}}}g\mathrm {d} h$

Navzdory faktu, že se Archimédovi nikdy nepovedlo ji uskutečnit v praxi, přesně předpověděl podmínky nutné pro její uskutečnění. Náležitě vybavenému týmu odborníků se pak více než o dva tisíce let později povedlo provést celý pokus přesně podle Archimédových zápisků a jednomu z dobrovolníků se skutečně podařilo neutralizovat svůj pšouk. Původními zápisky obohacenými o vlastní poznatky tak pomohl mnoha interiérům od nepatřičného organického zápachu.

Vysvětlení teorie

Teorie vsání prdu se zakládá na podtlaku vzniklém v břišní dutině. Aby se mohl pokus uskutečnit, musí nejprve dotyčný, kterýžto má v plánu zneškodnit svůj pšouk, požít jídlo, které způsobí v jeho zažívacím traktu vhodné podmínky pro následné uvolnění plynů. Takovýmto jídlům se říká prdutvorné (někdy též sračkotvorné) a mezi nejoblíbenější z nich patří tvarůžky, česnek nebo například luštěniny. Dříve, než začne prdutvorné jídlo chemicky reagovat s kyselinou chlorovodíkovou obsaženou v žaludku, je nutné jej spláchnout dostatečným množstvím piva, či jiného syceného nápoje, který jednak slouží jako katalyzátor při reakci a druhak je nutný pro druhou část pokusu. Aby totiž vznikl uprostřed podtlak, musí si dotyčný po prdu rychle krknout. Při krknutí se velká část plynného obsahu jedince odčerpá "vrchem", v břichu vznikne kýžený podtlak a pšouk je tak neškodně vtáhnut zpět do dutiny břišní. Matematicky vyjádřeno:

$prd_{n}=1,01325.10^{5}\,Pa=1013,25\,hPa=760\,prdu$

Vsání prdu v praxi

Jak vyplývá z předchozího textu, sám Archimédes tohoto užitečného jevu za svého života využít nemohl. Neměl k tomu totiž patřičné vybavení. K uskutečnění pokusu je nepochybně třeba kvalitního prdutvorného jídla a bohužel, i když byla technologie starého Řecka nesmírně vyspělá, rozhodně jste tam nenašli ani tvarůžky, ani kvasnice. Stejně tak sycený nápoj nebyl tehdy lehce k sehnání, neboť Coca-Colu tehdy ještě neznali a, přiznejme si, pivo v Řecku nikdy neměli moc dobré. My však všechny tyto pomůcky k dispozici máme, a proto se vsávání prdů zvláště ve střední Evropě v poslední době stává čím dál oblíbenějším.

Pozor - tento pokus je však velice nebezpečný, a to jak v laboratorních podmínkách, tak i v kterékoliv jiné hospodě! Proto se o něj pokoušejte jen ve chvíli, kdy nemáte jinou možnost! Pokud vám nehrozí bezprostřední ztrapnění z posrání ne veřejnosti, radši si klidně prdněte a pokus nechte pokusem. Hrozí zde totiž hned několik nebezpečí:

• Při nadměrné síle krknutí je zde malá pravděpodobnost, že pšouk, poháněn částečně i svou vlastní setrvačností, se nejen vrátí zpět do dutiny břišní, ale projede celým zažívacím traktem, jícnem, hltanem a nakonec i dutinou ústní a společně s vypouštěným krknutím pak přece jen spatří světlo světa, jen k tomu využije jinou cestu. Kromě toho, že pak budete smrdět mnohem víc, to může způsobit i neléčitelné fyzické problémy, proto se doporučuje být při krkání opatrný.
• Při nadměrné konzumaci sračkotvorných jídel může kromě uvolnění plynů "spodem" dojít i k nezamýšlenému uvolnění hovna. Při opětovném nasávání hovna se pak může ucpat řitní otvor, což vede k několika katastrofálním možnostem:
  • Dojde k poruše při krkání a následovnému udušení, přičemž není potupnější smrti než se udusit svým vlastním hovnem.
  • Krknutí má dostatečnou razanci a prorazí si vrchem cestu ven, spodem však neproudí dovnitř žádné další plyny. Pokud hodnota podtlaku v dutině břišní dosáhne kritického bodu, může jedinec implodovat.
• Může dojít k takzvanému veletrhu, tedy situaci, kdy si dotyčný roztrhne kalhoty, trenky i prdel.

Česko

Jediným českým odvážlivcem, který tuto teorii ověřil v praxi, je známý český fekálista Eliáš Kokoška, známý též jako Assgas Rohožka. Na otázku, jak se cítil při kritickém bodu vsání, odpověděl: „Hovno, vole!"

Vědecké rozbory teorie

Poté, co byly poznatky o vsávání prdu rozšířeny do světa, chopilo se jich mnoho různých amatérských vědců a jalo se je podrobně zkoumat. Kromě teorie vsání prdu tak známe i teorii vsání hovna, jejíž všechny pokusy o uskutečnění však zatím skončily žalostným neúspěchem. Jiní vědci naopak zkoumají tuto teorii jako možný předpoklad pro vývoj lidského krkání, jehož účel nikdy nebyl příliš znám. Tito badatelé mají za to, že člověk krká jen proto, aby mohl pomocí krkání vsávat své prdy. Není totiž žádným tajemstvím, že už v pravěku prdy smrděly a byly důvodem mnoha rozmíšek v tlupách, stejně jako velice nízkého průměrného věku. Na obranu před nadměrným smradem si tak člověk postupně vypěstoval schopnost vsávat své prdy a vypouštět je na jiných, méně zalidněných místech. S postupem času a vývojem osvěžovačů vzduchu a ventilátorů se však na původní účel krkání zapomnělo a to se tak dochovalo do dvacátého prvního století jako jakýsi rudiment, který však začíná být opět využíván.

Předsrací plyn

Toto je nová, ryze česká metoda využití nevsátého prdu. Týmu vědců z jihočeské prdokademie v Turovci u Tábora totiž objevil a bezprostředně vyzkoušel alternativní využití prdů v plynárenství a tím dal možnost občanům řešit svízelnou situaci s plynem v domácnostech, podobně jako je to u elektřiny výstavbou vlastních kolektorů na střeše. Při prudce rostoucích cenách plynu to byl pro nejednu rodinu skutečně štědrý dárek.

Občan v podstatě musí investovat jen do výstavby speciální tlakové nádoby, kterou umístí ve sklepě. Jedná se o tzv. PRDOJEM. Z něj vede speciální vývod hadičkou, opatřený speciálním prdlacím ventilem. Když občan ucítí, že na něj jde mohutný prd, nenechá jej uniknout jen tak do ovzduší, ale utíká do sklepa, kde si urychleně sedne na prdlací ventil, zvaný „turovecké bodlo", které si střelhbitě zavede do řiti a uvolní kohout. Pak mohutně prdne a hned kohout uzavře. V prdojemu se hromadí prdy, ktzeré lze s úspěchem využít jako palivo v plynovém kotli. Také lze na něm připravit oběd. Občan může využít jednak divokých prdů, jednak plánovaných břišních protuberancí, které se dostaví po pozření luštěnin, třešní, cibule, česneku a kvašených nápojů, burčák nevyjímaje. V takovém případě je kohout dobré vybavit ještě hovnolapkou. Zachycené fekálie lze užít jako hnojiva, zejména rajčata po něm šílí.

Věřím, že si již zítra začnete ve vašem sklepě budovat prdojem. Ale pozor! Nedotažením kohoutu může z prdojemu unikat část prdů. Proto do sklepa nevcházíme s cigaretou v hubě. To bychom se totiž mohli znenadání ocitnout s prdojemem, barákem, vkladními knížkami i celou rodinou v prdeli!

Stupnice prdu a jeho vlastnosti

Duch	- Je to prd, kterého se dopouští osoba povahy záludné a lstivé, doufající, že potichu a nenápadně zmizí.
Siduch	- Vypouští jej osoba stydlivého založení, sklopivší oči a po vypuštění se hluboce zardí. Pachatel vždy zůstává na místě činu a nepokouší se o útěk.
Kňourek	- Je to líbivý prd společenského provedení, nenápadně maskovaný kolínskou vodou nebo vrzáním židle. Provozují jej dívčiny, případně staré panny a staří mládenci, kteří nervózně vrtí se na židli. U chlapů je to druh opovrhovaný, protože svědčí o mrzkém a slabošském chování a povaze.
Piskoř	- Je výrobkem zbabělců živících se zeleninou, zejména cibulí. Smrad je hutný a u postižených způsobuje otekliny obličeje a dávení, kurděje a těžkou duševní depresi.
Pecold	- Je oblíbený a líbivý prd, provozovaný lidovými vrstvami. Pracující jej vypouští s láskou k umění, nadzvedávajíce intenzivně jednu půlku řitě, nebo trhajíce nohou. Prd o síle asi 100 db bývá na požádání opakován a je nazýván chlebem pracujícího lidu.
Bublouš	- Je nebezpečný a záludný prd, přicházející nečekaně. Série jsou dlouhé a razantní a končí zpravidla výměnou spodního prádla.
Van	- Je flétnovitého zvuku a produktem něžných dívčin.
Julie	- Je to prd podobný předchozímu, ale melodicky barvitější.
Brebek	- Je to prd vypouštěný nerozvážně a je neurčitého skupenství. Tato neurčitost mívá čichově tragické následky.
Ruprecht	- Má značnou razanci, osobám otrlým se tají dech. Pachateli delší dobu po vypuštění brní prdel. Zvuk tohoto provedení rozeznívá skleněné nádoby, lustry a ledničky. Ruprechta se dopouští osoba surového, nelítostného chování, které je všechno lhostejné a doma bije rodinu.
Rachan	- Je technicky vylepšený a skvostně provedený ruprecht. Rezonance je vyšší, provedení udivující. Laik žasne, odborník se diví.
Rachan klasický	- Podobá se prásknutí hromu, o jehož mimořádné kompresi svědčí to, že bývá nazýván bouří prdelní. Po vypuštění pachateli často doutnají kalhoty. Tento druh prdu mohou provozovat osoby s povolením k odstřelu skal a vojenští pyrotechnici.
Perun	- Je to prd, jehož projev má cosi společného s řetězovou reakcí. Provází jej zvláštní, mohutná detonace, tlaková vlna a pronikavé záření s dlouhým poločasem rozpadu. Prostor bývá zamořen dlouho, zvláště má-li pachatel manchestrové kalhoty. Účinek tohoto prdu je katastrofální. Jsou známy případy demolování bytové jednotky, kosmické poruchy a roztřepení výfukové trysky.

Externí odkaz

• Vědecké pojednání o prdění