Oběd školní

Oběd školní je živočišný druh, který se vyskytuje především ve školních jídelnách. Má podobu hrachové kaše, čočky na kyselo a vzácně i žemlovky s jablky.

Rozměry

Dosahuje rozměru školního oběda velikosti B. Největší jedinec byl spatřen v roce 2008, a byl v průměru o polovinu větší než je porce C, to znamená asi velikost třípatrového dortu.

Exemplář oběda školního chobotnicového

Způsob života

Po většinu života leží - nejdřív maskován na dně toho největšího kotle ve školní kuchyni, následně jej spolu s ostatním (doufám) jídlem kuchařka uvaří, a je vydán do výdejny. Ale tím, že je vyplesknut na talíř (obvykle těsně před zavírací dobou jídelny, jelikož je na dně, v době kdy výdávající osoby jsou již mrzuté a chtějí domů) začne provádět svůj reflexní pohyb: vibrování. Když takto se třesoucí oběd dostane strávník od třetí třídy níže, může utrpět takto obdarovaný školáček šok, což unaveným kuchařkám na zdraví nepřidá.

Potrava

Oběd školní nejí; už proto že nemá ústa. Pokud přeci jen jí, je lepší nevědět co a kudy.

Vyměšování

Oběd školní v podstatě nevyměšuje hmotu. Vyměšuje hnusnou pachuť do okolního jídla, takže i umně uvařené jídlo dostává hnusnou chuť. Nevyměšuje často, většinou až těsně před smrtí (tj. těsně před zavírací dobou), takže učitelé kteří obvykle chodí na oběd dříve, se diví pozdějším dětským stravníkům, kteří tvrdí, že jim jídlo nechutnalo.

Pohyb

Může se pohybovat až 5 m/h. Když je však pronásledován některým ze svých přírodních nepřátel (např. masem z firmy Masokombinát) dotáhne to až mnohdy až na 7 m/h.

Délka života

Obědy školní se rodí v koši, kam se u okénka, kam se nosí špinavé nádobí sklepávají zbytky - další důkaz o tom, že jídla v ŠJ se rodí nejen z čerstvých surovin. Odtud se dostanou do kuchyně, do výdejny a následně na talíř. V přirozených podmínkách umírá v čase od 11: 30 do 14:45 - otevírací doba jídelny. V nepřirozených podmínkách, když ve výdejně zbyde, a kuchařky si jej odnesou v krabičce domů, umírá od cca 18: 00 do cca 20: 00 následujícího dne.

Rozmnožování

Samice jsou těhotné cca 90 minut. Poté porodí malé oběďátko, které je ve velikosti porce A. Při narození a krátce po něm mládě vydává zvuky podobné lidskému mlaskání. Tím může též majitel porce A utrpět šok. Způsob rozmnožování není znám; jen je jisté, že jedna samice může za život (popř. do snězení) splodit až 50 dalších porcí. Odtud se tedy bere většina zbytků v jídelně a též dlouhé přednášky školních vychovatelek na téma ,,Rodiče se pro vás dřou, a vy nesníte ani ten draze zaplacený oběd, který pro vás vydřeli...

Nežádoucí účinky

Když sníte Oběd školní, nemá to narozdíl od zkonzumování obyčejné školoobědní hmoty žádné nežádoucí účinky (kromě rozpuštění žaludku, klepavky, horeček, zánětu středního ucha a zánětu slepého střeva, občas se dostaví i halucinace) - tedy lepší než sníst školní oběd.

Názory na život

O tom, že Oběd školní mluví, jsme se mohli přesvědčit v deníku Metro dne 5. 4. 2011. Citujeme článek s nadpisem Tajemství školních jídelen odhaleno

Na stopu nás přivedl dopis od školáka Adama Váchy: ,,Vážený deníku Metro. Dnes mi připadalo, že se na mě žemlovka s jablky z talíře dívá, a sem tam jako by dokonce mrkla. Napadlo mne, že byste sem mohli poslat reportéra, a napsat o tom článek. Níže je vypsaný jídelníček na tento týden.“ Neotáleli jsme, a hned jsme na místo vyslali reportéra. Měl tu čest seznámit se s hrachovou kaší, u které jsou, dle slov školáků “životní funkce největší.“ Dále pokračuje reportér Ivo Hanaš: ,,Vystál jsem dlouhou frontu u výdejny. Jelikož se školáci v řadě neustále pouštějí, téměř patnáct minut jsem se nehnul z místa. Za mnou stála hospodářka, která se mi důvěrně svěřila, že tu jednou prostála celý den. Přijmul jsem zelenou kaši a odebral se ke stolu. Na stole leželo několik fleků zmiňované hmoty. ,,Ahoj Pepo!“, řekly všechny současně, nemyslely tím však mne, nýbrž můj oběd. ,,Nazdar Bohouši!“, řekl můj oběd.

Protože se fleky se slovy ,,Jak se máš“, začaly plazit k mému tácu, přešel jsem na druhý konec jídelny. Spiklenecky jsem se naklonil k talíři. ,,Haló?“, řekl jsem. ,,Dobrý den.“ ,,Nazdar,“ řekl oběd hlasem tak ledovým, že by donutil i tramvaj č. 14 projednou přijet včas. ,,Mohl bych s vámi udělat interview?“ ,,Dělejte si se mnou co chcete. Interview neinterview. Stejně skončím ve vás či ve zbytkovém koši. Protože oběd nelze vynášet mimo školní jídelnu a odebrat oběd do jídlonosiče je možno pouze v první den nemoci.“ Následovala krátká pauza, během níž jsem si zapisoval informace. Mezitím hrachová kaše pokračovala.

,,Je to celkem deprimující. Stvoří vás (to je také zvláštní kapitola, ale kdybych vám prozradil postup stvoření, ohrozilo by to ekonomiku jídelen a znamenalo velký odliv strávníků. Můžu prozradit jen to, že se provádí v sedmi cyklech, z čehož sedmý cyklus spočívá v tom, že vás nechají odležet), chvíli vás dusí na mírném ohni, pak vás vyblemcnou do výdejny, a vydávaj těm mizernejm capartům (,,Málo kaše! Ne tolik! Stačí! Ubrat!“). Pak vás buď snědí, což se stává málokdy, nebo vás vrátí k vokýnku. Tam vaše tělesné ostatky smetou do koše s ostatními zbytky. Deprimující. Zvlášť tam, kde si děti můžou vybrat.To se potom v koši sejdou různé živočišné druhy. (Viz Budoucnost druhu)Ovšem nepochybuji o tom, že za chvíli ze zbytkového koše povstane obrovské zmutované monstrum.“ (To teprv uvidíte hnusy, děti – pozn. red.) ,,Dobře,“ odvětil jsem. ,,Proč vás ale kuchyně oživují, když by vás mohly podávat i... i... neživé?“ ,,Je to jednoduché,“ odpověděl oběd, který se začal pomalu a s mlaskotem na talíři rozplizávat. ,,Jako živé organismy se můžeme rozmnožovat. U nás, hrachových kaší, rozmnožování není až tak časté, ale například u těstovin se špenátem, nebo zejména u žemlovky s cukrem a s jablky je rozmnožování na denním pořádku. Zmíněné žemlovky může být po rozmnožení až třikrát víc. Ale pozor! Novorozeňata jsou plachá, a tak se může stát, že se vám rozběhnou po talíři. (Viz článek Školní demonstrace pro přesunutí přídavného jména „rozběhnutý“ ze španělského ptáčka na žemlovku (str. 3) – pozn. red.) ,,Vidíte toho kluka u támhletoho stolu?“ Zeptal se mě oběd. ,,Třetího od kraje! No, toho! Tak ten má těhotnou hrachovou kaši.(Viz rozmnožování) Měla to dítě s Bohdanem. Drželi se pořád při sobě, dokud je nerozdělili ve výdejně... Každýho do jinýho kotle...“ ,,Hm...“, zuřivě jsem listoval notesem a hledal nějakou další otázku. ,,Jaká je vaše nejoblíbenější kniha?“, vypálil jsem jen tak, aby řeč nestála. ,,Má nejoblíbenější kniha je Velký Česko – Německý slovník Unikum – s mluvnicí, pravopisem a frazeoloií – sestavil a zpracoval Karel Kumprecht. Moc dobrý slovník. Hrozně rád jsem si v něm jen tak listoval, četl jsem si v něm... Jo, jo... Z němčiny jsem maturoval. Uměl jsem jí jak rodilý mluvčí. Nabízeli mi místo učitele ve škole, ale přišlo mi to jako moc práce. Já rači překládal...“ ,,Promiňte,“ řekl jsem ,,Ale já měl přítele, který naprosto přesně odpovídá vašemu popisu – maturoval z němčiny, překládal, i ten slovník nosil pořád při sobě...“ Do hlasu oběda se náhle vnesl nadšený tón. ,,Petře!“, vykříkl. ,,No jó!“, zahulákal jsem ,,Si to ty!“ ,,Co si dělal za tu dlouhou dobu co jsme se neviděli?“ ,,Ále, to víš. A pamatuješ, jak jsme vylekali moji manželku!“ ,,Jak by ne!“ ,,Ale,“ zvážněl jsem ,,Jak tě na přechodu srazilo to auto, myslel jsem, že už jsi pod drnem.“ ,,To víš že jo. Jenže to bylo tak...“ (Pokračování rozhovoru je cenzurováno, a to proto, že by ve školních jídelnách nezůstal opravdu už ani jeden strávník – pozn. red). Konec citátu.

Budoucnost druhu

Tento druh nevymře. Školní jídelny budou fungovat pořád a obědy školní taky. Už teď se smícháním několika jídel v koši druh rozrostl na několik poddruhů - např. Oběd školní hnusný, Oběd školní blevajzovitý či Oběd školní neštoviconosný. Jeden s dalších poddruhů je takzvaná Krysorka.

Výskyt oběda školního

• 

  Oběd školní se podává i v německé armádě

Než se vám začne rozpouštět žaludek, podívejte se také na

• Jídlo
• Masokombinát