Kakofonie

Kakofonie je moderní komunikační prostředek založený na potřebě dosáhnout při komunikaci maximální ekologičnosti. Cílem kakofonie a jejích stoupenců, kakofonistů, je nahradit dnes používané a údajně neekologické elektromagnetické vlnění, o kterém kakofonisté tvrdí, že má výrazný škodlivý efekt na lidské zdraví, zejména pak na mozek, který se při telefonování nachází v bezprostřední blízkosti vysílače. Celá věda je založena na nejnovějších poznatcích v oblastech biologie, fyziky a chemie a na jejich vzájemném propojení. Mnoho lidí pokládá kakofonii za dosavadně nejslibnější objev nového tisíciletí.

Diarreasův teorém

Použití tekutého dusíku k výrobě práškové směsi z hovna pro jeho následné slinování.

V roce 2013 vyslosvil světově uznávaný španělský vědec Andrés Antonio Diarreas myšlenku, dle níž předpokládá existenci experimentálně nezjistitelného prostředí, na jehož základě vysvětluje některé jevy našeho života, které doposud nebyly zcela objasněny, popřípadě byla jejich existence (ačkoli často zcela zřejmá) bagatelizována. Ze známých jevů se jedná o případy telepatie, tj. když bezprostředně po myšlence na hypotetický příchozí hovor zazvoní telefon, popř. si volající zavolají v témže okamžiku, dále například u ptáků se jedná o jejich schopnost přesné lokalizace hnízdíště i po mnohasetkilometrové migraci. Patrně nejznámnějším jevem jsou pak Murphyho zákony, jejichž původní význam, kterým je tvoření humorné tajenky v záchodových křížovkách, se vyslovením Diarreasovo předpokladu (neoficiálně nazývaným "Diarreasova teorie inertního pseudobiologického kontinua") zcela mění a nabývá skutečné vědecké podstaty.

Od ostatních vědců, především ze strany fyziků, se Diarreas dočkal pouze naprostého nepochopení a posměchu, mezi jeho nejzarytější kritiky patří i mnoho známých jmen, jakými jsou například proslulý britský fyzik prof. Tesco Onestone, americký teoretický fyzik Dr. Sheldon Cooper a dokonce i český zástupce, nejznámější tuzemský vědec, profesor Štěpán Jestřábný. Argumentují především absolutní neprokazatelností existence navrhovaného systému, kritizují vymýšlení si nových nesmyslných teorií a zbytečný odklon od smysluplné práce ostatních vědců. I přes zdánlivě bezvýchodnou situaci pokračoval Diarreas na dalším rozšiřování teorému, přičemž největší snahu věnoval právě propojení jeho teorie se současnými vědními obory. Během tzv. "Velkého fyzikálního výletu na Kokořín" pronesl po občerstvení limonádou (malinovkou) tezi, že jeho kontinuum je něco ve smyslu temné hmoty. Jediný rozdíl je ten, že zatímco o temné hmotě víme, nebo tedy spíše předpokládáme její charakteristickou vlastnost, tedy že se projevuje gravitačním působením, o Diarreasově kontinuu nevíme nic, než to, že existuje.

Andrého boj za svou teorii a jeho nezlomné přesvědčení však vzbudil zájem některých vědců, kteří sice připouštěli nesmírně křehké základy této teorie, nejevila se jim však jako nesmyslná a dokázali v ní spatřit určitou logiku. Během několika měsíců se počet takto zaujatých osob poměrně značně zvýšil, což mělo za následek další posun ve výzkumu této teorie. Zřejmě nejvýznamějším krokem pak bylo nalezení tzv. interkontinuální hmoty, což je skutečná známá látka, která by dle předpokladů měla vykazovat jisté známky propojení Diarreasova kontinua se známým fyzikálním světem. Jeho nalezení předcházelo stanovení kritérií, která měla tato látka splňovat.

Kritéria interkontinuální látky

1. Izotropie - Jako izotropní označujeme látky, jejichž určité vlastnosti, jako je například světelná vodivost či mez pevnosti, se nemění v závislosti na směru, ve kterém je pozorujeme. To je v souladu s tím, co se o Diarreasově kontinuu předpokládá, tedy že tímto prostorem přenášené informace a jejich vlastnosti jsou taktéž směrově nezávislé.

2. Třífázová povaha - Protože Diarreasovo kontinuum (dále DK) s hmotou nereaguje, nebo alespoň nebyla zatím žádná takováto interakce pozorována a prokázána, neznáme přesnou povahu DK a jeho skupenství. O předpokládaném skupenství DK se mezi Andréovými stoupenci vedlo mnoho sporů. Samotné DK zaplňuje veškerý životem zasažený prostor, což je vlastnost nápadně podobná plynům. Na druhé straně je DK evidentně schopné prostupovat skrze kapaliny a pevné látky, proto se nakonec stanovilo, že hledaná substance musí být schopná existovat v co největším počtu fází za fyzikálních podmínek, které pokládáme za vhodné pro život, hlavně tedy v daném rozsahu tlaků a teplot.

3. Živočišný původ - Je - li DK prostředím šíření životních informací, měla by hledaná látka být přímo živočišného původu, nebo být se životem v co největší míře spjatá.

Po stanovení kritérií na sebe výsledek pátrání nenechal dlouho čekat. Po několika dnech výzkumu byl nalezen ideální kandidát. Jedná se o lidské hovno, pro které je splnitelnost kritérií téměř dokonalá. Při zkoumání několika hoven byla zjištěna určitá míra anisotropie vlivem dlouhých zřetězených živočišných makromolekul, mechanicky však bylo možné hovno upravit do izotropního stavu tzv. fekální izotropizací - ohřevem hovna do stádia největšího smradu, kde dojde k rozpadu makromolekul a následné zakalení v mléčné lázni, načež se hovno ještě popouští při teplotě tropické toalety. Výsledkem je tzv. zušlechtěné hovno (neplést s ušlechtilým hovnem - produktem šlechetných lidí), které na rozdíl od hoven obvyklé sranosti vede elektrický proud. Dále se o hovně ví, že při normálních podmínkách (teplota 20°C a tlak 0,1 MPa) a drobnějších odchylkách existuje ve všech třech skupenstvích, jako pevné hovno, které je příslibem dobré šiřitelnosti informace, dále jako hovno kapalné, tj. průjmové, které zajišťuje vynikající rychlost toku informací (přesahující rychlost světla) a nakonec difuzní plynná substance, neboli prd, s vynikající prostorovou zaplnitelností. Navíc tyto tři fáze mohou bez problémů koexistovat v témž systému (protože jsou tato tři skupenství v rovnováze při daném rozsahů teplot a tlaků, nemluvíme zde jako např. u vody o trojném bodě, ale o trojné oblasti). Splnění posledního kritéria - živočišnosti - budeme pouze konstatovat.

Vznik kakofonie

Výsledky práce zapáleného studenta

Poté, co vědci našli hovno, se rozpoutal obrovský mediální zájem. Myšlenkou totální komunikační revoluce bylo nadšeno mnoho vědců a zájem okamžitě projevilo mnoho věhlasných institucí, univerzit, výzkumných ústavů a laboratoří. Mimořádnou iniciativu pak projevil mladý talentovaný student jedné z pražských univerzit, samozvaný Lord Hoven, jehož pravá identita je po vzoru mnoha dalších superhrdinů neznámá. Penny Market, Lidl a další obchodní řetězce začali nabízet hovna místo zeleniny. V televizi Nova hovno zcela ovládlo zpravodajské relace. Situace okamžitě reflektovala v řadách Diarreasových stoupenců, kteří navrhli pro nový vědeckotechnický obor název "experimentální exkrementální technologie komunikace". Tento název se nakonec díky tzv. chlebíčkovému incidentu neujal. Ruský předseda rady Diarreatiků a bývalý slavný tenista Jevgenij Palkin na soukromé oslavě narozenin svého německého kolegy, vedoucího výzkumného týmu Sebastiana Uvettela, podepsal narychlo stvořený dokument, který stanovil název dle Uvettelova návrhu na Kackenfonia, dle německého výrazu pro kakání a latinského fonos - znít, přestože se nepředpokládalo, že přenášeným médiem bude právě zvuk. Palkin se později omluvil vyjádřením, že se tak stalo v pozním stádiu oslavy poté, co spolu s kolegou vypili druhou lahev chlebíčků. Některá investigativní média v souvistlosti s incidentem spekulují nad možností, že místo chlebíčků požívali vědci vodku. Odtud tedy pochází německý název "die Kackenfonia", posléze počeštěný na Kakofonii.

Kakofonie v současnosti

Kulturní a společenské dopady

Kakofonní automobil.

Stálě větší množtsví vědců, spisovatelů, režisérů a politiků se začíná hovny a možnostmi kakofonie intenzivně zabývat. Hovna jsou v poslední době používána k propagaci výrobků v reklamě, většina českých politických stran a hnutí zahrnula velké množství hoven do svých volebních programů (s výjimkou KSČM, která se projevila jako strana nebývale prozřetelná a hovno má v programu již od doby svého vzniku). Největší propagátoři kakofonie se poté vyzdvihují tvrzením, že je všechno na hovno. Americký režisér Steven Spielberg po dokončení Star Wars odmítl jakékoli další nabídky na produkci kvalitních filmů, namísto toho definoval pojem filmového hovna a dokázal tak, že hovno může nabývat i charakteristik naprosto rozdílných od těch, které vídáme denně v toaletě. Jeho objev byl mezinárodní kakofonologickou společností oceněn čestným členstvím, Evropský institut fekálních standardů a měření (European Fecal Standards and Measurements Institute) pak po režisérovi pojmenoval zvláštní druh hovna. Spielberg se tak stal druhým takto oceněným nevědcem, prvním byl americký geolog a experimentátor Randy Marsh. Hovnem ve formě auta se u nás počala zabývat značka Hyundai, která po zahájení výroby nové kakofoniální řady vozů požadovala i změnu výslovnosti svého názvu tak, aby připomínal chlévskou mrvu.

Technické provedení kakofonie

Zvyšování lokálního kakofonního potenciálu pomocí psa.

Odpověď na otázku vybudování nové revoluční komunikační sítě však stále nebyla nalezena, celý princip a původ kakofonie je mnohým lidem zcela neznámý a spojují si ho pouze se slavně nalezenou interkontinuální substancí. Stále jsou v provozu některá výzkumná pracoviště, ve kterých se týmy biologů, fyziků a dalších specialistů snaží učinit z hovna prostředek komunikace, vzhledem k nevalným úspěchům, malé atraktivitě tohoto oboru a nedostatku financí výzkum probíhá jen velmi úzkostlivě. Poměrně nadějné výsledky zprvu vykazoval politik, který si nechal hovnem nahradit část svého mozku. Později se však ukázalo, že změny v jeho chování, slovní výroky a prudký pokles sociální inteligence nejsou způsobeny přítomností hovna, ale nepřítomností mozku. Dalšími způsoby kakofonie se zabývají jednotliví nadšenci v oboru, kakoamatéři, zatím bez úspěchu (mezi jejich časté aktivity patří např. zvyšování lokálního kakofonního potenciálu, defacto jde o zvyšování plošné hustoty hoven, k čemuž často využívají především psy).

Budoucnost kakofonie

Dnešní stav kakofonie jako vědního oboru lze vnímat jako kritický, budoucnost této vědy je tedy jen stěží předvídatelná. Na zajímavou myšlenku pak přivedl vědce americký rodák, velkostatkář Steven Seagal, který vyslovil názor, že záhadné kruhy v obilí skutečně vytváří mimozemské bytosti s tím, že se dak děje na fekáliemi dobře prohnojených plochách, které mimozemské síly vnímají jako signál. Je tedy možné, že technologie realizující kakofonii není neuskutečnitelná, že naopak již zřejmě byla nalezena a je patrně využívána. V souvislosti se Seagalovými objevy vypsal americký kakofonologický institut odměnu sto tisíc dolarů za vynález nového komunikačního zařízení - kakofonu.