Smrad (veličina)

Tento článek nemá nic společného s článkem Stupnice prdu. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Fanoušek NY Rangers těsně před úrazem s následkem otřesu mozku.

„Hej Pítr, smrdíš jako prase!“

- neznámý fanoušek NY Rangers

„To je smradu jako v Cařihradu!“

- Jára Cimrman

„Máš tady smradu, že by se dal krájet.“

- Matka obecná při návštěvě kotce Puberťáka

Smrad (značka Gs, z německého Gestank) je veličina ze soustavy SI. Udává, kolik molekul smrdíku vyprodukuje objekt do ovzduší za jednu sekundu.

Základní jednotkou smradu je Pes (Ps). Jeden pes totiž vyprodukuje do ovzduší 1 000 (slovy: jeden tisíc, všimněte si, že to není prvočíslo) molekul smrdíku za sekundu.

Vynásobíme-li smrad koeficientem 3600, získáme Časosmrad (značka ZGs, z německého Zeit Gestang), se základní jednotkou psohodina (případně mokropsohodina, prasopsohodina apod.).

Stejně jako lze krájet psy, prasopsy a prasata, lze krájet i smrad.

Stejně tak se dá i smrad absolutně pocítit jako je třeba Honza Br. to je smradu že by se jeden posral a pak je ještě víc smradu no jen si to zkuste být 1 hodinu s Honzem v jedné místnosti to by vám asi i upadl šňupec. Jednou když Honza otevřel hubu tak musela G. otevřít okno aby to vůbec budova dokázala ustát málem ale stále jde vidět plíseň tam kde to udělal.

Trocha historie

Smrad za fyzikální veličinu poprvé označil Jára Cimrman při návštěvě hostince Cařihrad v roce 1906. Chtěl totiž ostatním vyprávět, jak velký tam byl smrad a proto se rozhodl strávit tam několik dní navíc. Během těchto dnů se věnoval měření, výpočtům a pokusům. Výsledkem bylo, že smrad v Cařihradu je tak silný, že nelze vyjádřit čísly. Na druhou stranu tím udělal velký vynález a zavedl měřítko smradu.

Cimrmanova návštěva hostince Cařihrad. Na fotografii nemůžete přehlédnou Cimrmana, který má na hlavě svůj oblíbený klobouk.

Pokusy probíhaly tak, že Cimrman do sterilně vyčištěné a hermeticky uzavřené místnosti přiváděl různá zvířata, nechal je tam deset minut a poté změřil množství smrdíku na 15 místech v místnosti. Vypočítal průměr a následně tento průměr vydělil 600 (aby získal množství za 1 sekundu). Původně prováděl pokusy delší dobu. Z důvodu co největší přesnosti však nebyl do místnosti přiváděn čerstvý a tak začala docházet živá zvířata a mrtvá zvířata značně ovlivňovala výsledek měření svojí pasivitou. Na druhou stranu byl hostinský rád, že má zásoby masa nejméně na rok.

Nejhezčích výsledků dosáhl Cimrman u psů a prasat. U psů byl průměr z 20 vzorků 994 (slovy: devět set devadesát čtyři) molekul smrdíku. U prasat vyšlo 9 998 991 (slovy: devět miliónů devět set devadesát osm tisíc devět set devadesát jedna) molekula smrdíku. Cimrman se rozhodl, že koeficient nepřesnosti měření je 1% a čísla hezky zaokrouhlil.

Ihned po příjezdu zpět do své vlasti zamířil Cimrman do Prahy, kde si chtěl nechat zapsat svůj objev na patentním úřadu. Úředník to však odmítl a Cimrman si musel nechat zapsat patent ve Vídni, což mělo za následek německé označení veličiny.

Mokrý pes, který smrdí stejně jako 10 psů, nebo 0,1 prasopsa.

Jednotky smradu

Základní jednotka: 1 pes (Ps)

10 psů = 1 mokrý pes (MPs)

100 psů = 10 mokrých psů = 1 prasopes (PPs)

1 000 psů = 100 mokrých psů = 10 prasopsů = 1 prase (Pr)

10 000 psů = 1 000 mokrých psů = 100 prasopsů = 10 prasat = 1 mokré prase (MPr)

hodně moc psů = 1 Cařihrad (Cř)

Přiklad z praxe

Z autentické nahrávky rozhovoru fanouška s hokejistou můžeme zjistit, že hokejista před zápasem smrdí jako prase. To znamená, že za jednu sekundu vyprodukuje 1 000 000 (slovy: jeden milion) molekul smrdíku. Za celý zápas (3 x 20 minut) to je 3 600 000 000 (slovy: tři miliardy šest set milioonů) psohodin. Což je 360 000 (slovy: tři sta šedesát tisíc) mokroprasohodin. Pokud je na ledě 12 hokejistů, vyjde to téměř na stejno, jako kdyby tam bylo 1,2 mokrého prasete. S jediným rozdílem – smrad by byl méně rozprostřen po celé ploše.