Smrad (veličina)

Tento článek nemá nic společného s článkem Stupnice prdu. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Fanoušek NY Rangers těsně před úrazem s následkem otřesu mozku.

„Hej Pítr, smrdíš jako prase!“

- neznámý fanoušek NY Rangers

„To je smradu jako v Cařihradu!“

- Jára Cimrman

„Máš tady smradu, že by se dal krájet.“

- Matka obecná při návštěvě kotce Puberťáka

Smrad (značka Gs, z německého Gestank) je veličina ze soustavy SI. Udává, kolik molekul smrdíku vyprodukuje objekt do ovzduší za jednu sekundu.

Základní jednotkou smradu je Pes (Ps). Jeden pes totiž vyprodukuje do ovzduší 1 000 (slovy: jeden tisíc, všimněte si, že to není prvočíslo) molekul smrdíku za sekundu.

Vynásobíme-li smrad koeficientem 3600, získáme Časosmrad (značka ZGs, z německého Zeit Gestang), se základní jednotkou psohodina (případně mokropsohodina, prasopsohodina apod.).

Stejně jako lze krájet psy, prasopsy a prasata, lze krájet i smrad.

Trocha historie

Smrad za fyzikální veličinu poprvé označil Jára Cimrman při návštěvě hostince Cařihrad v roce 1906. Chtěl totiž ostatním vyprávět, jak velký tam byl smrad a proto se rozhodl strávit tam několik dní navíc. Během těchto dnů se věnoval měření, výpočtům a pokusům. Výsledkem bylo, že smrad v Cařihradu je tak silný, že nelze vyjádřit čísly. Na druhou stranu tím udělal velký vynález a zavedl měřítko smradu.

Cimrmanova návštěva hostince Cařihrad. Na fotografii nemůžete přehlédnou Cimrmana, který má na hlavě svůj oblíbený klobouk.

Pokusy probíhaly tak, že Cimrman do sterilně vyčištěné a hermeticky uzavřené místnosti přiváděl různá zvířata, nechal je tam deset minut a poté změřil množství smrdíku na 15 místech v místnosti. Vypočítal průměr a následně tento průměr vydělil 600 (aby získal množství za 1 sekundu). Původně prováděl pokusy delší dobu. Z důvodu co největší přesnosti však nebyl do místnosti přiváděn čerstvý a tak začala docházet živá zvířata a mrtvá zvířata značně ovlivňovala výsledek měření svojí pasivitou. Na druhou stranu byl hostinský rád, že má zásoby masa nejméně na rok.

Nejhezčích výsledků dosáhl Cimrman u psů a prasat. U psů byl průměr z 20 vzorků 994 (slovy: devět set devadesát čtyři) molekul smrdíku. U prasat vyšlo 9 998 991 (slovy: devět miliónů devět set devadesát osm tisíc devět set devadesát jedna) molekula smrdíku. Cimrman se rozhodl, že koeficient nepřesnosti měření je 1% a čísla hezky zaokrouhlil.

Ihned po příjezdu zpět do své vlasti zamířil Cimrman do Prahy, kde si chtěl nechat zapsat svůj objev na patentním úřadu. Úředník to však odmítl a Cimrman si musel nechat zapsat patent ve Vídni, což mělo za následek německé označení veličiny.

Mokrý pes, který smrdí stejně jako 10 psů, nebo 0,1 prasopsa.

Jednotky smradu

Základní jednotka: 1 pes (Ps)

10 psů = 1 mokrý pes (MPs)

100 psů = 10 mokrých psů = 1 prasopes (PPs)

1 000 psů = 100 mokrých psů = 10 prasopsů = 1 prase (Pr)

10 000 psů = 1 000 mokrých psů = 100 prasopsů = 10 prasat = 1 mokré prase (MPr)

hodně moc psů = 1 Cařihrad (Cř)

Přiklad z praxe

Z autentické nahrávky rozhovoru fanouška s hokejistou můžeme zjistit, že hokejista před zápasem smrdí jako prase. To znamená, že za jednu sekundu vyprodukuje 1 000 000 (slovy: jeden milion) molekul smrdíku. Za celý zápas (3 x 20 minut) to je 3 600 000 000 (slovy: tři miliardy šest set milioonů) psohodin. Což je 360 000 (slovy: tři sta šedesát tisíc) mokroprasohodin. Pokud je na ledě 12 hokejistů, vyjde to téměř na stejno, jako kdyby tam bylo 1,2 mokrého prasete. S jediným rozdílem – smrad by byl méně rozprostřen po celé ploše.