Kořalka

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Kořalka je jed.“

- feldkurát Katz

„Kořalku nepiju, jenom rum.“

- Josef Švejk

Toto tvrzení je sice odvážné, řadou lidí dokonce přijímané, ale pravda je jako vždycky úplně někde jinde.

Definice kořalky[editovat | editovat zdroj]

Kořalka je lihový nápoj sestávající z lihu, vody, případně nějakých přísad, například bylin, cukru, barviva. Kořalky dělíme na destiláty a likéry. Řádná kořalka musí obsahovat minimálně 40–60% lihu. Pokud nesplňuje toto kriterium a obsah lihu je menší, nejedná se již o kořalku, ale o mazání na kolena.

Destiláty[editovat | editovat zdroj]

Destilát je zpravidla vyroben z ovoce (slivovice, meruňkovice a jiné), nebo z obilí (vodka, whisky a jiné), lze i z brambor, řepy a podobných náhražek. Výrobní postup je složitý, výrobce se nesmí dopustit žádné chyby, jinak jeho práce vyjde vniveč a dochází k velkým škodám. Základem je vyrobit kvalitní kvas (majč), jeho příprava je v pravdě alchymie, která podléhá přísnému tajemství, každý výrobce má svoje fígly, o které se nehodlá s nikým dělit. Hotový majč se potom vypálí a výsledek je zpravidla skvost.

Královnou mezi ovocnými destiláty je slivovice, mezi obilnými pak vodka. Platí zde pravidlo, že čím déle vyrobená kvalitní kořalka leží a zraje, tím je lepší.

Likéry[editovat | editovat zdroj]

Likéry patří rovněž do skupiny alkoholických nápojů, ale od destilátů se zásadně liší. Zpravidla se nevyrábí z pravých destilátů, to by bylo škoda, ale z bramborového nebo řepného lihu, jehož nevalná chuť se maskuje přísadami, a to cukrem, ovocnou příchutí, bylinami, chemickými barvivy, zkrátka něčím, aby se to dalo vypít. Likéry zpravidla obsahují minimum alkoholu, takže některými se nedají už ani mazat kolena. Likérům holdují více ženy než muži, ale i zde existují výjimky – viz Miloš a Becherovka. Při potřísnění pijícího zanechávají na rozdíl od destilátů skvrny na oděvu, mnohdy neodstranitelné (chemická barviva).

Využití kořalky[editovat | editovat zdroj]

Kořalka se pije všude na světě, někde více, jinde méně, ale všude a stále. Její využití nabízí pestrou paletu možností, zde jsou některé:

  • univerzální lék na všechno (zejména kardiovaskulární choroby)
  • jako tonikum
  • jako sedativum
  • jako anestetikum
  • proti nevolnosti
  • na vyvolání nevolnosti
  • na vytrávení
  • pro zvýšení chuti
  • na zahřátí
  • na ochlazení
  • jako prevence proti všemu
  • dá se využít jako náhrada cvičení jógy
  • jako hlavní heslo pro mladé v Hradci nad Moravicí

POZOR ! Jako všechny medicíny se musí kořalka požívat přiměřeně, míra přiměřenosti je potom na každém uživateli.

Náhrada jógy[editovat | editovat zdroj]

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

Bláboly o škodlivosti kořalky jsou skutečně jenom bláboly, ti co tyto bludy šíří, nevědí co mluví. To jsou stejné řeči, jako řeči o škodlivosti bůčku, kouření a jiných dobrých věcech. Navíc konzumace kořalky obohacuje státní pokladnu o nemalý příjem, neboť je zatížena vysokou spotřební daní, to je třeba si uvědomit zejména v době hospdářské krize. Chce-li kdo v dnešních těžkých dobách udělat něco pro vlast, tak ať místo řečí pije kořalku.

1Alkohol.jpg    V rozcestníku CHLAST najdete novou motivaci k chlastání

AlkoholAlkoholismusBakchalářBarmanČeská alkoholicko revoluční stranaHospodaKocovinaLihové milicePípa na lahváčOpilecPivnéPrůtokový ohřívač pivaPraotec Na PlechTuzemskoVýčepní stoliceU MikuláškaU PavoukaVodková pumpaVodkovod


AbsintAktronovicaAlpaBecherovkaKořalkaMetylalkoholOkenaRumSlivoviceVodkaWhiskeyWhiskyZelená
Nejhorší piva světaBraníkGambrihnusOstravarPilsner UrquellPlzeňský PrazmrdRadegastSlovenské pivoStarobrnoStaropramenVelkopopovický KozelElektronické pivo
Víno