Pilsner Urquell

plzeňský prastroj s cisternami s pivem

Pilsner Urquell (vyslovuj Pílzér Quqverel) nebo také Plizner Čurquell je známé jihoafrické pivo. Vyrábí jej společnost SABMiller, která Prazdroj přiřadila ke svým slavnějším značkám - Šariš a Ursus. Díky své odsouzeníhodné chuti je určeno výhradně na export, přičemž v cizině je vydáváno za špičkové pivo zlotřilými marketingovými experty. Své negativní jméno si získalo mimo jiné v roce 1997, když se vylilo při přepravě z prorezlé cisterny a zalilo množství sousedních obcí.

Vzhled a chuť

Pivo je bez barvy, průhledné. Prodává se proto jen v tmavých lahvích, přes něž není jeho barva rozpoznatelná. Je bohatě syceno (asi 50 % hmotnosti lahve) a před otevřením je ho třeba nechat odstát, jinak dojde k explozi v důsledku vyrovnávání tlaku a malé mechanické pevnosti levných recyklovaných lahví, do kterých je plněno. Nespotřebované zbytky je třeba zakopat 1–2 metry pod zem.

Bytosti, které pravidelně pijí pivo, se nazývají piči piva. Po vypití většího množství plzeňského piva se u takové bytosti dostavuje oplz. Větší skupině pak říkáme Oplzňáci či Oplzeňáci.

Výroba

Pilsen (Plzeň)

Pivo se vaří v českém Plzňu a postup jeho výroby je přísně střežen. Z důvěryhodných zdrojů (hlavně deníků Hrom a Blesk) se ovšem na veřejnost dostal seznam největších dodavatelů: Úsek pro nakládání s odpady místní automobilky lokálního významu a pražský ras. Podrobnější detaily nebylo možné díky paranoidním bezpečnostním opatřením v závodě získat, vstup je totiž umožněn jen lidem ve tvaru vybouleného džbánku.

Nezaměnitelná chuť Plzeňského Prazdroje je zapříčiněna i tím, že v plzeňském pivovaru byl v roce 1695 popraven chodský vůdce Jan Sladký Kozina. Popraven byl ostatně z toho důvodu, že odmítal pít plzeňské pivo.

Pivo se vyrábí také asi 120 kilometrů na jih od Moskvy v ruské Kaluze (Kalugaer Urquell / Kalužský prazdroj), kam musí Plzeňský prazdroj dovážet vodu z originálních plzeňských artéských studní na Roudné.

Export

Svou svéráznou chutí už si toto pivo vydobilo již takovou pověst, že je o něj zájem dokonce i v Rakousku, kam je ve velkém vyváženo již po mnoho let. Protože ale ani Rakušákům příliš nechutná a valiči sudů od Plzně často padnou vysílením na té dlouhé cestě, je potřeba tyto dodávky dotovat z kapes českého zákazníka. Avšak věrni heslu "co vypije Rakušák, nemusíme vypít my" jsou Češi rádi ochotni platit za jeden Prazdroj o 3-6 Kč více než naši odvěcí přátelé z Rakouska a dříve i Uherska.