Aktivista

Různí aktivisté se vyskytovali v lidské společnosti odedávna, bojovali za správné i nesprávné věci, aktivisté zkrátka k životu patří, tak jako voda a vzduch.

Smysl života aktivisty

Smyslem života aktivisty je protest. Protest jakýkoli, proti čemukoli. Aktivista jest veden ušlechtilým záměrem posloužit lidstvu. Jest veden ideály, tu opravdovými a správnými, tu zcela zcestnými. Důležité: aktivista (dle něho) má vždycky pravdu, ostatní jsou buď zaslepení, nevědomí nebo úplně blbí. Aktivistou se zpravidla stává člověk mladý (zákonitě plný nadšení a ideálů), tudíž snadno zmanipulovatelný protřelými profíky. Je velikým štěstím pro lidstvo, že většinu aktivistů to časem přejde, buď dostatnou rozum, anebo mají jiné starosti. Je ovšem úzká skupina aktivistů, která zjistí, že aktivismus je jim schopen zajistit pohodlné živobytí za poměrně málo aktivity a stávají se z nich aktivisté profesionálové. Tito jsou potom velmi obávaní např. ze strany jakéhokoli investora, politika a dalších, kteří to ovšem také myslí s lidmi dobře. Že dané problematice takový aktivista nerozumí ani za zblo, nehraje vůbec roli. Smyslem je přece protest.

Prostředky aktivisty

Aktivista brzy při svých aktivitách zjistí, podobně jako národovci, že sám o sobě toho moc nezmůže. Studiem platných zákonů přijde na to, že je třeba založit občanské sdružení, aby jeho protest měl váhu. Spojí se tedy s jinými aktivisty a založí sdružení, nejlépe s nějakým úderným názvem, který útočí na podvědomí občanů např. stran životního prostředí, citů, obav před něčím a pod. Hnutí dostane název, který splňuje tato kriteria, například Paprika, Jihočeské kuchty, Děti hlíny apod.

Základním a prvním prostředkem aktivisty je petice. Ukáže-li se tato (ostatně jako jiné petice) zcela neúčinnou, zvolí tvrdší postup. Nejlépe demonstraci, pokud možno hlasitou (ostatně televize se takové akce rády chytnou), je dobře při takové demonstraci hodně hulákat, bubnovat, pískat, případně něco rozmlátit, aby měl prostest váhu. Dalším pěkným prostředkem je někam vylézt, někam se přivázat, vniknout na cizí pozemek, tím vyvolat zásah policie a publicita je zajištěna (televize u takové akce samozřejmě nesmí chybět). Krajními prostředky může potom být hladovka nebo upálení, ale to není v našich končinách příliš popuplární, dokonce ani mezi aktivisty.

Jak to funguje

Představme si hypotetický vzorový příklad. Restituent A získal v restituci pozemky. Hospodařit na nich nehodlá a marně přemýšlí co s tím. Zatím na nich hospodaří zemědělská akciová společnost, ale milý restituent toho z výsledků hospodaření moc nevidí. V tom ho osloví Ředitelství silnic a dálnic s tím, že na jeho pozemcích povede dálnice, a že dostane za pozemky slušně zaplaceno. Náš milý restituent se zatetelí blahem, konečně! Omyl, veliký omyl. Jeho soused restituent B má svoje informace a styky a zapojí do akce profesionální aktivisty. Ti okamžitě zjistí, že na pozemcích restituenta A se vyskytuje ohrožený a vzácný hovnivál třínohý a roste zde kopřiva tečkovaná, rovněž vzácný a ohrožený druh.

Nyní začne ten správný kolotoč, stížnosti, soudy, tahanice a taškařice. Investor je nucen změnit projekt, trasa povede přes pozemky restituenta B, ovšem jen s maličkou změnou - je zde potřeba postavit most asi 300 m dlouhý. Aktivisté nic nenamítají, ba radostně jásají, neboť na pozemcích B se vyskytuje kopřiva s méně tečkami a hovnivál téměř normální, tudíž ne tak vzácný a méně ohrožený, dá se říci, že skoro standardní. Někdy dokonce dojde k zásadní změně stanoviska aktivistů a je možno stavět podle původního projektu. Jak je to možné, taková náhlá změna stanoviska? Inu jednoduše - za peníze.

Shrnutí

Aktivisté jsou k životu potřební, pravda, jenom někdy, ale v těch pár případech oprávněných protestů je třeba je podpořit a podat jim pomocnou ruku. Těmto aktivistům je třeba vzdát čest a chválu. Mladé idealisty není třeba odsuzovat, je jenom potřeba jim vysvětlovat, jak se věci mají. Ovšem na profesionální aktivisty vzít do ruky hůl je málo.