Azis Veliký

Azis Veliký, původně car a vládce všech Bulharů, dnes královna Anglie.

Tajným ctitelem Azise Velikého je Jiří Paroubek, který se po večerech zoufale snaží naučit Pas de Deux (tanec ve dvou) a doufá, že si jednou bude moci zatančit se samotným Mistrem. Prozatím mu mužského partnera obětavě nahrazuje jeho Petra Kováčová.

Azis Veliký se narodil jako car a vládce všech Bulharů. Slavnou válečnickou tradici jeho starodávného rodu oslavil Voltaire v románu Candide (1759). Když mladý carevič Azis dospěl v muže, rozhodl se proslavit své jméno nepřekonatelným hrdinským činem, kterým mělo být studium na Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně.

Působení Azise Velikého na VAAZ v Brně mělo na tuto slavnou vojenskou akademii zcela převratný vliv. Nástin disertační práce, který Azis Veliký sepsal ve třetím semestru a ve které rozpracoval zkušenosti z Velkého útoku vidláků Armády Brněnské Spásy na nepřátelské město Prahu (podrobně vylíčeno v historii města Brna), zapůsobil na důstojníky VAAZ jaké výstřel sovětské střely kaťuša. Nedokončená disertace Azise Velkého na téma Užití útočných vidlí ve strategické obraně a taktickém ústupu tvoří dodnes základ výuky na brněnské vojenské akademii.

Za dob svých válečných studii v Brně byl Azis Veliký pravidelným návštěvníkem restaurace U pavouka, kde se proslavil bohatýrským požíváním Starobrna, konzumací místních lahůdek a mocným zpěvem temných bulharských bojových písní.

Sláva Azise Velikého se rozšířila i do vzdálené Prahy, kde tehdy žila Marie Kabrhelová, která se jako předsedkyně Ústředního výboru Českého svazu žen rozhodla osobně Azise Velkého poznat (bližší důvod jejích pohnutek není znám). Marie Kabrhelová cestovala na předem dohodnutou státní návštěvu do Brna autobusem, což mělo zcela fatální následky. Soudružka Kabrhelová totiž při příjezdu opominula alespoň symbolicky navštívit brněnské hlavní nádraží a dotkla se tak citů všech Brňanů (více viz článek Brněnské hlavní nádraží). Když se o této pohaně svého nového domova dozvěděl Azis Veliký, odešel bez zaplacení z restaurace U pavouka, zanechal studií, opustil Brno a stal se královnou Anglie.

Bajky Azise Velikého

Azis Veliký při svých návštěvách restaurace U pavouka obšťastňoval hosty kromě bohatýrského zpěvu i vyprávěním bajek.

Bajka o poutníkovi, ptáčátku a lišce

Poutník kráčel po cestě a pod stromem spatřil z hnízda vypadlé ptáčátko, prochladlé a téměř bez života. Na cestě ležel čerstvý, ještě kouřící, kravinec. Poutník udělal v kravinci díru, strčil do něj ptáčátko a pokračoval dál za svým cílem. Díky blahodárnému teplu se za chvíli ptáčátko v kravinci probralo a začalo pípat píp, píp, píp ... (zajisté kromě tepla zapůsobila i mocná vůně kravince). Pípání zaslechla liška. Přišla ke kravinci, vytáhla opatrně ptáčátko, ukousla mu hlavu a ptáčátko sežrala.

Ponaučení. Kdo tě strčí do hovna, nemusí být tvůj nepřítel. Kdo tě z hovna vytáhne nemusí být tvůj přítel. A když je ti teplo a chce se ti zpívat, tak raději drž hubu.

O moudrém rabínovi

Stoletý rabín umírá a kolem jeho postele jsou shromážděni všichni jeho věrní studenti, tzv. bocheři, jakožto i jeho rodina, děti, žena, vnoučata. Rabín už je velice zesláblý, ale skupina kolem něj čeká se zatajeným dechem na poslední slova, na poslední hlubokou myšlenku ze rtů ctihodného učence. Rabín jim totiž slíbil, že než umře, tak všem prozradí tu největší a nejdůležitější moudrost, kterou za desetiletí studia Talmudu, Tóry a Kabaly vyhloubal. Konečně se kmet probere z mrákot, slabounce pootočí hlavou a kývne na svého nejpilnějšího, nejnadanějšího, nejslibnějšího studenta. Student se k němu nakloní a rabín zašeptá svá poslední slova, tu nejvzácnější perlu moudrosti, na kterou všichni čekali celý život: Všechno je jinak! – a vydechne naposledy.

Poznámky

• Azis Veliký byl první muž, který si v Brně holil nohy a vyholoval podpaždí. Ultrakonzervativní brněnské děvčata tuto praktiku odmítají dodnes jako oplzlou.

Chán Asparuch, sjednotitel Bulharů, je přímým předkem Azise Velikého.

• Nezaplacenou konzumaci z poslední návštěvy Azise Velikého v restauraci U pavouka připočítal vrchní k účtu Marie Kabrhelové.

• Brněnští budhisté tvrdí, že reinkarnací Azise Velikého byl slavný brněnský silák Franta Kocourek. Brněnští křesťané to odmítají s poukazem na fakt, že to byl právě Franta Kocourek, kdo v restauraci U pavouka naučil Azise Velikého pít Starobrno. Brněnští Židé již město dávno opustili a jejich názor se nepodařilo zjistit. Brněnský rodák, obchodník střižním zbožím a proslulý znalec talmudu Moshe Zylbrsztajn, trávící dny zaslouženého odpočinku střídavě v Tel Avivu a na floridské Tampa Bay, na telefonický dotaz po kratším zaváhání reagoval jediným slovem chucpe. Na prosbu o podrobnější vysvětlení odvětil, že ho žádní gojim ani celé to pitomé Brno nezajímají a zavěsil. Brněnští muslimové, kteří okamžitě zaplnili uvolněný prostor po Židech, nemají v této otázce jednotný názor.

• Nemanželským synem Azise Velikého je proslulý brněnský zpěvák politických písní a protestsongů Bob Frýdl. Brněnští Jehovisté s tím nesouhlasí a přičítají jeho otcovství Frantovi Kocourkovi, jsou ale ochotni o věci dále diskutovat a jako pracovní hypotézu nabízejí alternativu, že otcem Boba Frýdla je sám Satan.

• Bajky Azise Velikého při návštěvách restaurace U pavouka pečlivě zapisoval Rudolf Těsnohlídek. Výbor z nich později umělecky přepracoval a vydal pod souborným názvem Příběhy lišky Bystroušky.

• Před příchodem Azise Velikého znali prostomyslní Brňané pouze heterosexuální styk.

• Azis Veliký naučil Brňany tančit bulharské kolové tance, které byly svého času v Brně nesmírně oblíbeny a rozšířily se po celé Moravě. Dnes je tato umělecká forma na Moravě prakticky zapomenuta a přežívá pouze na Blanensku (ruský chorovod, který každoročně tančí ostravští havíři na oslavu Mezinárodního dne žen nemá s blanenskými kolovými tanci nic společného).

• Někteří příznivci a obdivovatelé Azise Velikého tvrdí, že královnou Anglie byl jen velmi krátce, pak že se vrátil zpět do Brna, kde v poklidu a anonymitě dožil pod jménem Rudy Kovanda.

• Azis Veliký je skutečným autorem básně Sen o wiki.